Novinky

Sladkost s historií starší než Itálie samotná

Torrone patří mezi nejstarší vánoční dobroty Apeninského poloostrova. Jeho kořeny sahají až do středověku a možná ještě dál — existují teorie, že byl inspirován arabskými sladkostmi přivezenými na Sicílii. V Itálii se však stal natolik populárním, že v každém regionu získal vlastní podobu, chuť i příběh. Torrone je symbolem sváteční štědrosti, tradičních trhů a rodinných stolů, kde jeho vůně medu a vanilky patří do zimní atmosféry stejně jako světýlka na stromku.

Co vlastně torrone je?
Torrone je sladká pochoutka připravená z medu, cukru a vaječných bílků, do kterých se přidávají pražené oříšky. V Itálii jde nejčastěji o mandle, pistácie nebo lískové oříšky, ale existují i moderní varianty bez ořechů či s čokoládovou polevou. Výsledkem je hmota, která se nechá ztuhnout do podoby nugátu – buď měkkého, jemného a vláčného, nebo naopak tvrdého, křupavého a výrazně aromatického. Torrone je typickou součástí zimního období a bývá spojován hlavně s Vánoci, ale v mnoha městech se podává i během místních slavností.



Měkký nebo tvrdý? Regiony určují styl
Každá část Itálie si torrone přizpůsobila po svém. Na severu, zejména v Piemontu a Lombardii, převládají varianty měkké a jemné, často s vanilkovou nebo citronovou vůní. Na jihu, především v Kampánii, Kalábrii a na Sicílii, je typický torrone tvrdší, křupavější a někdy i obalený v čokoládě. Právě regionální rozmanitost dělá z této sladkosti něco víc než jen dezert – je to malá ochutnávka kulturních rozdílů, které spojují celou Itálii.

Torrone na italských trzích a zimních slavnostech
Největší popularitu získává torrone během prosince, kdy se objevuje na vánočních trzích a pouličních slavnostech. Každé město má své speciality a obchodníci lákají kolemjdoucí vůní medu, karamelu a pražených mandlí. Návštěvníci si mohou vybrat mezi klasickými kostkami, měkkými plátky nebo modernějšími verzemi s čokoládou či sušeným ovocem. Některé rodiny si torrone připravují i doma, aby si zachovaly tradici předávání receptů z generace na generaci.

Sladkost, která spojuje zimní Itálii
Torrone není jen cukrovinka – je to připomínka italské rodinné atmosféry, sváteční pohody a radosti z drobných tradic. Ať už si ho dáte v podobě měkkého vanilkového řezu nebo křupavého oříškového bloku, vždy přináší kousek pravé Itálie. Pro návštěvníky představuje ideální suvenýr, protože se dobře přenáší, dlouho vydrží a nabízí tu nejlahodnější podobu zimy, jakou může Itálie nabídnout.

Zdroj: unsplash.com

Klenoty, které existují jen pár měsíců v roce

Dolomity jsou nádherné v každém ročním období, ale v zimě v nich vzniká něco opravdu výjimečného – přírodní ledové jeskyně. Tyto útvary se tvoří pouze během chladných měsíců, kdy se sníh, vítr a teplotní rozdíly spojí v jedinečnou podívanou. Jeskyně působí jako krystalické tunely, jejichž stěny odrážejí světlo do modravých odstínů. Patří mezi nejfotogeničtější zimní fenomény celé Itálie.

Tre Cime: místo, kde se příroda mění v ledovou architekturu
Nejslavnější zimní ledové jeskyně se objevují v oblasti Tre Cime di Lavaredo. Zdejší podmínky umožňují vznik ledových komor a tunelů, které se každým rokem mírně mění, a tak žádná zimu nevypadá úplně stejně. Jedním z nejznámějších míst je jeskyně nedaleko Lago di Landro, která se objevuje tehdy, když sněhové masy vytvoří pevnou klenbu a led uvnitř vykouzlí hladké, lesklé stěny. Mnoho cestovatelů sem míří brzy ráno, kdy je jeskyně zalitá jemným světlem.



Cortina d'Ampezzo a okolní údolí
Také Cortina d’Ampezzo je obklopena oblastmi, kde se ledové útvary tvoří každou zimu. Cesty k nim začínají většinou v údolích, odkud vede nenáročná pěší trasa k přírodním sněhovým tunelům. Zimní krajina kolem Cortiny patří k nejklidnějším v celých Dolomitech, a proto je výlet za těmito jeskyněmi nejen vizuálním zážitkem, ale i chvílí opravdového ticha a klidu.

Bezpečnost a doporučení pro návštěvníky
Ledové jeskyně vznikají přirozeným procesem, a jejich stav je tedy každý rok jiný. Přístupnost závisí na tom, zda je konstrukce zpevněná, stabilní a bezpečná. Místní informační centra a horské služby pravidelně zveřejňují aktuální podmínky a doporučují, kam se lze vydat. Návštěva jeskyní je nejlepší v období od ledna do března, kdy jsou teploty nejnižší a struktury nejpevnější. Ideální je vyrazit s průvodcem nebo zkušeným znalcem terénu.

Zážitek, který jinde v Itálii nenajdete
Ledové jeskyně Dolomit nejsou klasickou turistickou atrakcí, ale unikátním přírodním jevem, který se objevuje jen na několik týdnů či měsíců v roce. Díky tomu mají nezaměnitelnou atmosféru – člověk má pocit, že vstupuje do jiného světa, kde se spojila síla hor a křehká krása ledu. Pro milovníky zimy, fotografie i přírody je to jeden z nejpůsobivějších zážitků, jaké může Itálie nabídnout.

Zdroj: unsplash.com

Kde se rodí zimní kouzlo Passo Tonale

Passo Tonale, horské sedlo mezi Lombardií a Trentinem, patří k nejspolehlivějším zimním destinacím celé Itálie. Nad ním se majestátně zvedá ledovec Presena, který dodává oblasti nejen nádhernou scenérii, ale také výjimečné sněhové podmínky. Díky své nadmořské výšce přesahující 3 000 metrů patří mezi nejdostupnější alpinské ledovce v Evropě, které lze zdolat lanovkou.

Historie a význam ledovce Presena
Ledovec Presena má za sebou dlouhou historii, která byla formována přírodou i lidmi. Oblast byla významným strategickým místem již během první světové války, kdy zde vedly tzv. „Ledové fronty“. Dnes má Presena jinou úlohu – je symbolem horského turismu a zároveň připomínkou důležitosti ochrany životního prostředí. V posledních letech je známý i díky inovativnímu projektu zakrývání části ledovce speciálními plachtami, které jej chrání před táním během horkých letních měsíců.

Lanovkou až k vrcholu
Jedním z největších lákadel Passo Tonale je možnost pohodlného výjezdu panoramatickými kabinkami až na okraj ledovce. Moderní lanovka vás vyveze vysoko do míst, odkud se otevírají jedny z nejúchvatnějších výhledů na Alpy. Nahoře čeká nejen dechberoucí scenérie, ale také možnost prozkoumat horské trasy, vyfotit se u ikonických vyhlídek či se najíst v místních horských chatách.

Celoroční destinace pro lyžaře i výletníky
Ledovec Presena láká návštěvníky během celé zimy díky stabilním sněhovým podmínkám. Oblast je ideální pro lyžaře všech úrovní – od začátečníků až po milovníky strmých sjezdů. V létě se mění v oblíbenou trasu pro vysokohorské túry, a nabízí tak úplně jiný, klidnější zážitek než zimní ruch. Horské prostředí je zde jedinečné a patří mezi nejčistší a nejméně světelně znečištěné oblasti v Itálii.

Proč se sem vydat
Passo Tonale a ledovec Presena představují dokonalé spojení dostupnosti, přírodní krásy a vysokohorské atmosféry. Je to místo, kde si návštěvníci mohou vychutnat skutečné ticho hor, čistý vzduch a nezapomenutelné výhledy. Kombinace moderních lanovek a zachovalé alpské krajiny činí z Preseny jednu z nejfotogeničtějších destinací severní Itálie.

Zdroj: Inverno Ghiacciaio 3000 panorama vette Icaro HW4A1454; Inverno Ghiacciaio cabinovia Icaro HW4A7713

Příběh, který začal u traktorů

Dnes je Lamborghini symbolem extrémního výkonu a strhujícího designu, ale jeho historie začínala zcela jinak. Zakladatel společnosti, Ferruccio Lamborghini, pocházel z rodiny rolníků v oblasti Emilia-Romagna a po válce se proslavil jako úspěšný výrobce traktorů. Jeho podnik rychle rostl a Ferruccio si mohl dovolit luxusní vozy, které miloval – včetně Ferrari. Když se však opakovaně setkával s technickými problémy a nesouhlasil s přístupem Enza Ferrariho, rozhodl se vytvořit vlastní automobilku, která dokáže Ferrari překonat. V roce 1963 vzniklo Automobili Lamborghini, a s ním i sen, který změnil dějiny automobilového průmyslu.

První legendy: od 350 GT po revoluční Miuru
Lamborghini se od počátku profilovalo jako značka, která nesází jen na výkon, ale i na eleganci a inovaci. Prvním modelem byl 350 GT, elegantní grand tourer, který zaujal odborníky i veřejnost svou vyvážeností a čistými liniemi. Skutečná revoluce však přišla v roce 1966 s modelem Miura. Tento nízký, dramaticky tvarovaný vůz se stal prvním „supercarem“ v moderním smyslu slova. Jeho motor uložený napříč uprostřed vozu a nezaměnitelný design vytvořily ikonický obraz, který dodnes inspiruje automobilový svět.



Éra agresivního stylu: Countach a fenomén osmdesátých let
Když se v roce 1974 objevil Countach, automobilový svět zažil další šok. Ostré hrany, nízké proporce a scissor doors, tedy ikonické dveře otevírané vzhůru, vytvořily obraz, který dodnes definuje DNA značky Lamborghini. Countach nebyl jen autem – byl symbolem doby, plakátovým snem, který se ocitl na zdech miliónů fanoušků. Pro mnohé je právě tento model ztělesněním Lamborghini: odvážný, extravagantní a bez kompromisů.

Moderní mistrovství: Aventador, Huracán a technologie současnosti
Současné Lamborghini spojuje tradiční italský rukopis s nejmodernější technologií. Modely jako Aventador a Huracán představují dokonalou kombinaci precizního řemesla a extrémního výkonu. Typický je i zvuk jejich motorů – nezaměnitelný, syrový a emocionální. Lamborghini zároveň pracuje s nejnovějšími materiály, jako je karbon, a přináší plug-in hybridní technologie, které značce dovolují posunout se do nové éry bez ztráty její divoké povahy.

Lamborghini jako italský kulturní fenomén
Lamborghini není jen automobilka – je to kulturní symbol Itálie. Ze sídla v Sant’Agata Bolognese se stala destinace, kterou navštěvují milovníci aut z celého světa. Prohlídka muzea a výrobní linky nabízí fascinující pohled do světa, kde se ruční práce snoubí s nejmodernější technologií. Značka zároveň symbolizuje to nejlepší, co Itálie nabízí: odvahu, styl, kreativitu a řemeslnou preciznost. Lamborghini je tak nejen stroj na rychlost, ale také ambasadorem italského designu a vášně.

Zdroj: unsplash.com

Legenda, která se zrodila v Miláně

Panettone je jedním z nejznámějších vánočních symbolů Itálie a jeho vůně se line italskými domovy už po staletí. Jeho původ sahá do renesančního Milána a provází ho hned několik legend. Nejznámější z nich vypráví o kuchaři jménem Toni, který v předvečer Vánoc zachránil slavnostní hostinu tím, že z nouze upekl vysoký chléb s rozinkami a kandovaným ovocem. „Pan di Toni“ si získal obdiv hostů i samotného šlechtice a stal se inspirací pro dnešní panettone. Přestože pravdivost příběhu není jistá, jedno je nepochybné: Milán se stal kolébkou tohoto ikonického vánočního sladkého pečiva.

Jak vypadá tradiční panettone
Klasické panettone je vysoký, nadýchaný a mírně klenutý bochník z kynutého těsta, které se připravuje několikanásobným kvašením, často dlouhým i více než 36 hodin. Díky tomu je pečivo neobyčejně lehké, vzdušné a vláčné. Do těsta se tradičně přidávají rozinky, kandované pomerančové a citronové kůry, což mu dodává jemnou chuť i typickou vůni. Jeho příprava je považována za skutečné řemeslo, a proto nejlepší panettone pochází z pekáren a cukrárenských dílen, kde se předává z generace na generaci.

Panettone jako vánoční tradice v celé Itálii
Ačkoli panettone vzniklo v Miláně, dnes je neoddělitelnou součástí Vánoc v celé Itálii. S rodinou se podává po štědrovečerní večeři i během novoročních oslav, často společně se sladkým šumivým vínem spumante. Mnohá města pořádají soutěže o nejlepší panettone roku a regionální cukráři si zakládají na vlastních variacích. Některé oblasti upřednostňují více kandovaného ovoce, jiné jemnější, krémovější těsto. Ať už se však podává jakkoli, panettone je symbolem rodinného setkávání a sdílení.

Moderní variace a kreativní chutě
Současná italská gastronomie nabízí také mnoho moderních interpretací. Kromě tradiční verze najdete čokoládové panettone, varianty s pistáciovým krémem, s hruškami, limoncellovým krémem nebo kombinacemi exotického ovoce. Luxusní cukráři pak přidávají dokonce i lanýže nebo speciální čokolády z malých manufaktur. V posledních letech se rozšířily i malé „panettoncini“, ideální jako dárek nebo suvenýr z cest.

Proč panettone fascinuje turisty
Panettone přitahuje návštěvníky nejen svou chutí, ale také jako kulturní symbol. V období adventu zaplňují italské obchody nádherně zdobené krabice, které jsou samy o sobě malým uměleckým dílem. Turisté si je často odvážejí domů jako tradiční italskou pochoutku, která jim připomíná atmosféru vánoční Itálie. Ochutnat panettone přímo v Miláně nebo některém z regionálních měst je pak pro mnohé opravdovým gastronomickým zážitkem.

Zdroj: unsplash.com

Kouzlo Vánoc

V období Vánoc se historické centrum Aosty, hlavního města Valle d’Aosta, proměňuje v pohádkové horské vesničky. Od 22. listopadu do 6. ledna se na náměstích Roncas, Caveri a Giovanni XXIII – známém také jako Katedrální náměstí – rozkládá Marché Vert Noël, jeden z nejkrásnějších vánočních trhů v alpském regionu.

Atmosféra a výzdoba
Trhy jsou laděné v horském stylu – dřevěné chaloupky, jemné osvětlení, vánoční dekorace a celkově rustikální prostředí připomíná malou zimní vesnici přímo uprostřed města. Velký vánoční strom, pouliční lampy a projekce dodávají celému prostoru festivalový a přívětivý ráz – je to zážitek nejen pro milovníky vánočního kouzla, ale také pro ty, kdo ocení estetiku a tradici.

Co lze na trzích najít
Chaloupky trhů nabízejí bohatý výběr místních řemeslných výrobků. Mezi stánky najdete vonné svíčky, ručně vyráběná mýdla, keramiku, dřevěné dekorace, oblečení z plsti či vlny, krajky, doplňky z konopí, a přirozeně i vánoční ozdoby. Kromě toho trhy lákají i milovníky dobrot – ochutnat můžete regionální speciality, vína, sladkosti a typické potraviny Valle d’Aosty.



Kulturní program a doprovodné aktivity
Trh není jen o prohlížení a nakupování. Program zahrnuje živé ukázky tradičních řemesel – například dřevořezba, kde mistři zpracovávají dřevo do jemných objektů. Děti mají možnost zapojit se do workshopů, kde mohou vytvářet vlastní ozdoby nebo dekorace. Trasa trhů zároveň vede přes části města, které odhalují bohaté historické dědictví Aosty – návštěvníci tak projdou relicty římské a středověké minulosti, včetně Cryptoportica nebo Archeologického muzea.

Praktické informace
Trhy probíhají každoročně od 22. listopadu až do 6. ledna, což umožňuje návštěvníkům vychutnat si sváteční atmosféru během celých Vánoc i začátku nového roku. Otevírací doba je každý den od 10 do 20 hodin, přičemž o svátcích 25. prosince a 1. ledna začíná provoz až v 15 hodin. Návštěvníci nemusí řešit žádné vstupné, protože přístup na trhy je zcela zdarma, což je příjemným bonusem pro rodiny i jednotlivce, kteří si chtějí atmosféru vánoční Aosty vychutnat bez omezení.

Význam a ocenění
V roce 2025 byl Marché Vert Noël oceněn titulem „Excellen European Christmas Market" asociací EECMA, která hodnotí nejlepší vánoční trhy v Evropě. Toto ocenění potvrzuje vysokou kvalitu trhu – porota vyzdvihla nejen krásný design, ale i tradici, pohostinnost, udržitelnost a kulturní rozmanitost.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Galileo Galilei a první myšlenka měření teploty

Když se dnes podíváme na jakýkoli teploměr, můžeme jen těžko uvěřit, že jeho kořeny sahají do renesanční Itálie. Právě zde, na přelomu 16. a 17. století, vznikl jeden z nejdůležitějších vědeckých nástrojů vůbec. Jeho počátky jsou spojeny se jménem Galilea Galileiho, florentského rodáka a jednoho z největších myslitelů své doby. Galileo kolem roku 1593 vytvořil přístroj známý jako thermoskop. Ten sice neměl stupnici ani přesné číselné hodnoty, ale dokázal ukázat rozdíl mezi teplým a studeným vzduchem. Pro vědu to byl obrovský krok – poprvé bylo možné sledovat změny teploty nezávisle na lidském pocitu.

Santorio Santorio a zrod skutečného teploměru
Itálie však zůstala kolébkou i dalšího pokroku. Lékař Santorio Santorio, působící v Benátkách a Padově, byl fascinován možností měřit tělesné funkce. Kolem roku 1612 upravil Galileův thermoskop a jako první přidal stupnici, čímž položil základy kapalinového teploměru. Jeho přístroj byl sice stále citlivý na změny tlaku, ale už umožňoval porovnávat teploty mezi sebou – a v medicíně představoval revoluci. Santorio je tak považován za otce moderního zdravotnického měření teploty.



Ferdinando II. Medici a uzavřený kapalinový teploměr
Další důležitý krok se odehrál opět v Itálii, tentokrát na florentském dvoře. Velkovévoda Ferdinando II. Medici podporoval vědeckou práci slavné skupiny Accademia del Cimento. Právě zde vznikl první uzavřený kapalinový teploměr, který už nebyl ovlivňován okolním tlakem. Používal alkohol a měl pevně danou stupnici, což umožnilo přesnější a opakovatelné měření. Mediciho teploměry se rozšířily po celé Evropě a staly se standardem pro fyzikální experimenty.

Itálie jako kolébka přesného měření
Vynález teploměru je krásným příkladem toho, jak italská renesance dokázala přetavit zvědavost, um a technickou dovednost v nástroj, který zásadně proměnil vědu, medicínu i každodenní život. Od Galileova jednoduchého thermoskopu po florentské kapalinové přístroje uběhlo jen několik desetiletí, ale výsledkem byla technologie, kterou používáme dodnes ve velmi podobné podobě.

Zdroj: unsplash.com

Architektonická harmonie mezi středověkem a barokem

Na mírném svahu nad břehy řeky Dora Baltea v údolí Aosta Valley, v obci Aymavilles, stojí impozantní sídlo – Castello di Aymavilles. Tato stavba spojuje goticko-renesanční původ s bohatým barokním a rokokovým přestavbami, čímž vytváří fascinující architektonickou mozaiku a nabízí návštěvníkům nejen pohledy do minulosti, ale i krásné výhledy do krajiny.

Historie a architektura
Základy hradu sahají do 13. století, původně sloužily jako obranná pevnost. Od 14. století patřil významnému šlechtickému rodu Challant, který v 15. a 18. století provedl zásadní stavební úpravy – čtyři mohutné nárožní věže byly přistavěny ve 14. století a v 18. století vznikly reprezentační loggie s bohatou štukovou výzdobou. Díky tomu hrad postupně ztratil svůj původní obranný charakter a proměnil se v elegantní rezidenci, která v sobě spojuje středověkou robustnost i pozdně barokní noblesu.

Vnitřní prohlídková trasa
Dnes Castello di Aymavilles nabízí návštěvníkům čtyři úrovně výstavních prostor, které mapují život hradu a jeho obyvatel. První patro je věnováno rodinám, které zde sídlily; druhé se zaměřuje na sběratelství 19. století; třetí vystavuje denní život v sídle a sbírky akademie Sant’Anselmo; čtvrté pak předvádí architektonické proměny stavby s modely a multimediálními rekonstrukcemi. Na stropě jedné kaple je navíc zachováno krásné dřevěné řezbářské dílo z 15. století. Procházka interiérem tak nabízí pohled na proměny stylů, dekorací i funkce hradu.

Okolní zahrady, víno a lokální tradice
Hrad je obklopen rozlehlým terasovitým parkem, který vznikl po zbourání původních obranných zdí. Zahrada nabízí nejen klidné procházky, ale i výhledy na vinice rozkládající se v okolí – oblast má díky alpskému podnebí ideální podmínky pro pěstování révy. Zdejší vína, především varietu Torrette, jsou typickým produktem údolí a spolu s místní gastronomií (např. podzimní kaštanová polévka) vytvářejí autentický krajinný a kulinářský zážitek. Doporučujeme zastavit se v nedaleké vinařské družině Cave des Onze Communes, kde lze vína ochutnat nebo zakoupit – ideální pro zakončení prohlídky.

Proč stojí za návštěvu?
Castello di Aymavilles nabízí kombinaci několika lákadel: historickou architekturu z různých období, výhledy na alpské údolí, vinařskou tradici a klidné prostředí mimo hlavní turistické trasy. Díky tomu je ideální zastávkou pro ty, kdo chtějí poznat autentickou stránku údolí Aosta, kombinovat kulturu s přírodou a vyhnout se davům.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Historie Renza Rossa a vznik značky Diesel

Italská značka Diesel se stala symbolem odvážné, nekonvenční módy, která kombinuje kreativitu s pohodlím a moderním stylem. Založena byla v roce 1978 v Itálii, kdy Renzo Rosso začal vytvářet džíny a oblečení, které se lišilo od tehdejších klasických střihů a konvencí. Od samého začátku bylo cílem značky nabídnout módu, která nejen vypadá dobře, ale také vyjadřuje osobnost a individualitu každého nositele.

Od džínsů k celosvětové značce
Původně se Diesel specializoval na džíny s originálním vzhledem, které měly netradiční střihy, propracované detaily a výrazné prošití. Díky tomu si značka rychle získala popularitu nejen v Itálii, ale i v Evropě a později i v Americe. Postupně se portfolio Diesel rozšířilo o oblečení pro volný čas, obuv, doplňky a parfémovou řadu, přičemž vždy zachovává jasnou filozofii rebelského, mladistvého stylu.



Značka a kreativní marketing
Diesel je známý nejen svým oblečením, ale i odvážnými reklamními kampaněmi, které často provokují a vyzývají ke kreativitě a sebevyjádření. Slavným se stal například projekt "For Successful Living", který kombinoval módu s uměleckým vyjádřením a provokativním humorem. Tento přístup posílil image značky jako kulturního fenoménu, který spojuje módu, umění a životní styl.

Diesel a udržitelnost
V posledních letech Diesel aktivně pracuje na udržitelnosti a inovacích v materiálech, včetně ekologických tkanin a procesů šetrných k životnímu prostředí. Značka tak ukazuje, že rebelský a nekonvenční styl může jít ruku v ruce s odpovědným přístupem k výrobě a životnímu prostředí.

Diesel dnes
Dnes je Diesel globální značkou, přítomnou na všech kontinentech. Přesto si zachovává své italské kořeny, které se odrážejí v kvalitě materiálů, inovativním designu a smyslu pro detail. Diesel zůstává symbolem odvahy, originality a sebevědomí, inspiruje mladé lidi po celém světě a stále nastavuje trendy v oblasti moderní módy.

Zdroj: unsplash.com

Campari a jeho červená ikona

Itálie je známá nejen svým jídlem a auty, ale i tradičními apertitivy, které si získaly srdce milovníků nápojů po celém světě. Mezi nejznámější italské značky patří Campari a Martini, které se staly symbolem elegance, chuti a italského životního stylu.

Campari – hořkosladká legenda
Campari byl vytvořen v roce 1860 v Miláně Gasparem Camparim. Tento hořkosladký aperitiv s jasně červenou barvou je základem slavného drinku Negroni, ale hodí se i jen s perlivou vodou nebo sodou. Campari se stal symbolem italského aperitiva, tedy nápoje podávaného před jídlem, který má stimulovat chuť k jídlu a zároveň nabudit společenskou náladu.

Martini – elegance v každé kapce
Značka Martini vznikla v roce 1863 v Turíně, kdy Alessandro Martini spolu s partnery začal vyrábět vermut – aromatizované víno, ochucené bylinkami a kořením. Martini se proslavilo jako základ pro slavné koktejly, například Martini Dry nebo Negroni Bianco, a díky svému stylovému designu lahví se stalo symbolem italského luxusu a vkusu.

Italský aperitivo jako životní styl
Campari a Martini nejsou jen nápoje – jsou součástí italské kultury. V Itálii je běžné setkávat se s přáteli u aperitiva po práci, vychutnat si drink a lehké občerstvení, a užít si pomalou, společenskou atmosféru, kterou Italové nazývají aperitivo.

Zdroj: unsplash.com

Jak se Maserati stalo symbolem luxusu

Italská automobilová značka Maserati je synonymem pro eleganci, výkon a styl, který si okamžitě spojujeme s Itálií. Historie této slavné značky začíná v roce 1914, kdy pět bratrů Maserati – Alfieri, Bindo, Carlo, Ettore a Ernesto – založilo v Bologni dílnu Officine Alfieri Maserati. Jejich cílem bylo vyrábět závodní vozy, které by obstály na evropských závodních tratích.

Symbolika trojzubce
Jedním z nejikoničtějších prvků Maserati je logo trojzubce, které navrhl Mario Maserati, umělecký bratr ze slavné pětice. Inspiroval se sochou Neptuna na náměstí Piazza Maggiore v Bologni, což symbolizuje sílu a spojení s mořem – stejně jako Maserati spojuje sílu motoru a umělecký design.

Přesun do Modeny a mezinárodní úspěch
V roce 1937 byla společnost prodána rodině Orsi, která ji přestěhovala do Modeny, kde sídlí dodnes. Maserati se rychle prosadilo nejen na závodních tratích, ale i mezi milovníky luxusních sportovních automobilů. Každý vůz kombinuje vysoký výkon, precizní italský design a nezaměnitelný zvuk motoru.

Maserati dnes
Dnes je Maserati symbolem italského životního stylu a luxusu. Značka vyrábí sportovní vozy i SUV, která spojují tradici s moderní technologií, a stále zůstává věrná filozofii svých zakladatelů – vytvářet vozy, které vzbuzují emoce a potěší každého řidiče.

Zdroj: unsplash.com

Kolébka evropské vzdělanosti

V srdci italské Emílie-Romagny se nachází instituce, která změnila dějiny vzdělávání. Univerzita v Bologni, založená roku 1088, je považována za nejstarší univerzitu v Evropě a jednu z nejvlivnějších na světě. Právě zde se zrodila myšlenka univerzity jako samostatného společenství učitelů a studentů – model, který se později rozšířil do celé Evropy.

Zrození akademické tradice
V 11. století byla Bologna centrem obchodu i kultury. Do města přicházeli učenci z různých koutů Evropy, aby studovali právo – zejména římské a kanonické. Studium mělo tehdy podobu volného sdružení, které se postupně institucionalizovalo a dalo vzniknout prvnímu univerzitnímu modelu. Od slova universitas – „společenství“ – se později odvodil samotný pojem univerzita.

Město studentů
Bologna si dodnes uchovala pověst města studentů. Univerzita má dnes přes 80 000 studentů a pobočky i mimo hlavní město regionu – například v Ravenně, Forlì, Rimini nebo Ceseně. Historické centrum je plné mladých lidí, knihkupectví, kaváren a starobylých kolejí, které dávají městu nezaměnitelnou atmosféru.



Slavní absolventi a dědictví vědy
Univerzita v Bologni se může pyšnit jmény, která zásadně ovlivnila evropské myšlení. Studovali zde Dante Alighieri, Petrarca, Koperník či Pico della Mirandola. Ve 13. století zde působila také Trotula de Ruggiero, jedna z prvních známých lékařek Evropy. O několik staletí později zde Galvani zkoumal elektrické impulzy ve svalech – objev, který vedl ke vzniku pojmu galvanismus.

Architektura a atmosféra
Historické budovy univerzity jsou rozesety po celé Bologni, nejznámější z nich je Archiginnasio – elegantní renesanční palác, který býval sídlem univerzity a dnes ukrývá nádhernou Anatomickou aulu z 17. století. Návštěvníci mohou obdivovat bohatě zdobené stropy, dřevěné lavice i erby studentů, kteří zde složili své zkoušky.

Univerzita v moderním světě
Dnes je Univerzita v Bologni symbolem propojení tradice a inovace. Aktivně se podílí na Boloňském procesu, který sjednocuje evropské vysokoškolské vzdělávání a nese její jméno. Její duch otevřenosti a výměny myšlenek zůstává živý – stejně jako před více než devíti sty lety.

Zdroj: unsplash.com

Když se Itálie promění v lyžařskou arénu

Každý prosinec se horské údolí Alta Badia v Dolomitech promění v centrum světového alpského lyžování. Prestižní závod Audi FIS Ski World Cup Alta Badia patří mezi nejvýznamnější sportovní události zimní sezóny a přináší tři dny plné adrenalinu, špičkových výkonů a nezaměnitelné horské atmosféry. Dějištěm závodu je slavná sjezdovka Gran Risa, jedna z nejobtížnějších tratí světového poháru.

Legendární trať Gran Risa
Sjezdovka Gran Risa začíná ve výšce téměř 1 900 m n. m. a končí kolem 1 400 m n. m., což znamená převýšení zhruba 450 metrů. Průměrný sklon dosahuje 36 %, místy až 69 %. Na této trati závodí ti nejlepší alpskí lyžaři v obřím slalomu i klasickém slalomu. Každý rok tu diváci sledují napínavé souboje o setiny sekundy, které se odehrávají na sněhu obklopeném nádhernou kulisou Dolomit.



Atmosféra, která nadchne
Závod v Alta Badii není jen sportovní událostí, ale také oslavou zimy, hor a místní kultury. Do organizace se zapojují stovky dobrovolníků a celé údolí žije lyžováním. Během víkendu se konají doprovodné akce, večerní programy, ochutnávky regionálních specialit i setkání s profesionálními sportovci. Návštěvníci tak mohou zažít autentickou atmosféru Jižního Tyrolska a propojení světového sportu s tradicemi horského života.

Praktické informace
Závody se obvykle konají kolem 20. až 22. prosince v obci La Villa v údolí Alta Badia. Okolní střediska Corvara či San Cassiano nabízejí kvalitní ubytování, perfektně upravené sjezdovky a výbornou infrastrukturu. K závodu se snadno dostanete autem i skibusy, které spojují celé údolí.

Zdroje: https://www.skiworldcup.it/en, unsplash.com

Příroda, která fascinuje pod povrchem

V malebné krajině regionu Castellana Grotte v Apulii se nachází jedinečný přírodní komplex – Grotte di Castellana. Tento systém krasových jeskyní má původ v období pozdní křídy, zhruba před 90 miliony lety, kdy území bylo pokryto mořem a postupným procesem zatlačování sedimentů vznikla silná vrstva vápence. Pronikající voda později vytvořila hluboké pukliny, chodby, caverne a vozy, které dnes tvoří fascinující podzemní svět.

Jak byly jeskyně objeveny
Jeskyně byly objeveny 23. ledna 1938, kdy se speleolog Frenco Anelli rozhodl prozkoumat otvor v zemi, ze kterého vystupoval chladný proud vzduchu. S lampou v ruce sestoupil do obrovské propasti známé dnes jako La Grave a objevil tak jeden z největších a nejkrásnějších jeskynních systémů v Itálii. Později byly odhaleny i další části, které dohromady vytvářejí více než tři kilometry podzemních prostor.

Prozkoumejte hloubku i délku podzemí
Hlavní vstup do jeskyní je známý jako “La Grave” – přírodní velká propast, která návštěvníky zavádí do nitra podzemí. Prostor měří přibližně 100 metrů na délku, 50 metrů na šířku a 60 metrů na hloubku. Celý systém jeskyní se rozkládá na délce více než 3 300 metrů a dosahuje maximální hloubky až 122 metrů pod povrchem.



Co uvnitř uvidíte?
Návštěvníci mohou obdivovat úchvatné stalaktity a stalagmity, jemné vápenaté závoje i skalní útvary, které připomínají postavy či zvířata. Každá síň má své jméno – například Corridoio del Serpente (Hadí koridor), Caverna dei Monumenti (Jeskyň monumentů) či nejznámější Grotta Bianca (Bílá jeskyně), považovaná za jednu z nejčistších a nejzářivějších krasových dutin na světě. Hra světla a stínů zde vytváří téměř pohádkovou atmosféru.

Doporučení pro návštěvníky
V jeskyních panuje stálá teplota okolo 16 °C, proto je dobré mít s sebou lehkou mikinu. Zvolit lze dvě prohlídkové trasy – kratší, asi hodinovou, nebo delší, tříkilometrovou, která trvá přibližně dvě hodiny. Vstupy jsou organizovány s průvodcem a doporučuje se rezervace předem, protože zájem je velký po celý rok.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Jak se rodí Asparago Bianco – od pole k talíři

V severoitalském regionu Veneto, v úrodných krajích okolo řeky Piave, se pěstuje výjimečný druh chřestu – Asparago Bianco di Cimadolmo IGP. Tento zcela bílý chřest je symbolem kvality a tradice, získal certifikaci chráněného zeměpisného označení (IGP) a jeho jemná chuť a výjimečné vlastnosti přitahují milovníky gastronomie i cestovatele.

Jemná chuť, pečlivé pěstování
Tento druh chřestu vyniká svou sněhově bílou barvou – je důsledkem speciálního pěstování: mladé výhonky („turioni“) jsou zakrývány tmavými fóliemi a pěstovány na písčitě-jílovitých půdách, čímž se zabrání běžnému zelenání fotosyntézou. Díky tomu zůstává chřest jemný, neprůstřelný vůči vláknům a s jemnou, sladší chutí. Významné jsou i jeho nutriční vlastnosti: obsahuje málo kalorií, má vysoký podíl draslíku, fosforu, hořčíku a také vitamínu C a foliátu.



Krajina, tradice a půda
Pěstování tohoto bílého chřestu je úzce spojeno s terénem kolem řeky Piave v provincii Treviso a obcemi jako Cimadolmo, Breda di Piave, Ponte di Piave a dalšími. Tyto oblasti mají písčito-jílovitou půdu, dobrý odvod vody a specifické klima – tyto podmínky umožňují vznik výborného surového produktu. Pěstování chřestu má v těchto končinách tradici sahající až k 1600. roku.

Kdy a jak ochutnat
Nejvhodnějším obdobím pro konzumaci Asparago Bianco di Cimadolmo je jaro – typicky konec března až začátek dubna, kdy se začíná vykopávat sklizeň, a trvá poměrně krátkou dobu. Pěstitelé sklízí turiony brzy ráno, ihned je chladí a prodávají jako čerstvý produkt. V gastronomii se tento chřest využívá například s míchanými vajíčky nebo v risottu, případně jen s olivovým olejem, solí a pepřem – jednoduchost, která nechává vyniknout surovinu.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Příběh chleba tvarovaný krajinou Matery

Když se vydáte do historického města Matera v regionu Basilicata, ocitnete se v prostředí, kde se kámen, příroda a lidé proplétají v jedinečném tvaru — a jednou z nejvýraznějších místních tradic je výroba chleba, který zde získal národní prestiž a chráněné označení. Chléb z Matery je víc než jen pokrm: je symbolem oblasti a jejího kulturního dědictví.

Odkud pochází a co ho dělá unikátním
Tradiční chléb z Matery, známý jako „Pane di Matera IGP“, je vyráběn výhradně z lucanské mléčné semolinové pšenice odrůdy „Senatore Cappelli“. Jeho charakteristickou chuť a strukturu mu zajišťuje proces s přísnými výrobními pravidly — zrní se skladuje v termoventilovaných silech, těsto fermentuje dlouho pomocí přírodního kvásku získaného z macerace hroznů a fíků a fermentace probíhá v hlíněných nádržích.



Krajina, tvar a tradice
Tvar chleba z Matery připomíná malý horský reliéf — odkaz na krajinu oblasti Murgia Materana, kde se vinou mělké údolí a skalnaté útvary. Až do poloviny 20. století rodiny v Materě razily těsto dřevěnou pečetí, aby byl chléb snadno rozpoznatelný po upečení — tyto pečetě jsou dnes součástí expozice v místním archeologickém muzeu.

Jak ochutnat a vychutnat
Chléb z Matery je lahodný i sám o sobě, ale regionální kuchyně nabízí několik autentických variací: například „cialledda calda“ — směs vajec, bobkového listu, česneku a oliv na horkém chlebu — nebo „cialledda fredda“, tedy vlhký chléb s rajčaty a česnekem. Doporučuje se při nákupu hledat označení chráněného konsorcia — pouze tak máte jistotu pravosti.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Kde se zima mění v pohádku

Každou zimu se město Asti v regionu Piemont promění v nejkouzelnější vánoční vesničku Itálie. Od poloviny listopadu do prosince se ulice zaplní světly, hudbou a vůní koření, zatímco návštěvníci objevují stovky stánků, ochutnávají regionální speciality a nasávají atmosféru opravdových italských Vánoc. The Magical Christmas Village není jen trh – je to sváteční zážitek, který spojuje tradici, pohádku a vášeň pro krásu.

Vánoční městečko jako z pohlednice
Asti se během festivalu promění v zimní ráj. Historické náměstí Piazza Campo del Palio hostí více než sto stánků s dárky, dekoracemi i ručně vyráběnými ozdobami. Každý kout města září a voní, a návštěvníci mají pocit, že vstoupili do vánoční pohádky. Domácí cukroví, teplé nápoje a radostná hudba doprovází každého kroku – to vše vytváří atmosféru, která pohltí děti i dospělé.



Tradice, které ožívají
Součástí akce jsou i doprovodné události v okolních vesničkách, například v Govone či San Damiano d’Asti. Zde ožívají staré vánoční zvyky, vystupují živé betlémy a konají se umělecké trhy. Místní obyvatelé se do slavností zapojují s obrovským nadšením – pečou tradiční sladkosti, oblékají historické kostýmy a přibližují návštěvníkům kouzlo piemontských Vánoc.

Kouzlo pro celou rodinu
Vánoční vesnička v Asti je ideální destinací pro rodiny. Děti se mohou setkat se samotným Santa Clausem, nahlédnout do jeho dílny a zapojit se do her, které pořádají jeho elfové. Dospělí zatím mohou ochutnávat vína, sýry a čokolády z celého Piemontu nebo se procházet pod světelnými oblouky, které dodávají městu magickou atmosféru.

Italské Vánoce, jaké si zamilujete
Piemont o Vánocích ukazuje tu nejkrásnější stránku Itálie – klid, teplo, tradici a poctivost. Prosekané uličky Asti lákají k procházkám, zatímco vůně svařeného vína a čerstvého pečiva vyvolává pocit domova. Každý návštěvník si odsud odnáší nejen dárky, ale hlavně zážitky a vzpomínky na skutečně kouzelný čas.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Vůně prosecca a rytmus kroků

V srdci benátského regionu Veneto, nedaleko města Treviso, se každoročně koná jedinečná událost, která spojuje sport, víno a italskou radost ze života. Prosecco Running Festival je více než jen sportovní akce – je to oslava krajiny, chutí a přátelské atmosféry. Běžci i diváci se tu setkávají uprostřed vinic, které dávají světu slavné prosecco, a užívají si víkend plný pohybu, hudby a nezapomenutelných výhledů.

Trasy, které vedou přímo srdcem Prosecco Hills
Běh mezi vinicemi Conegliano Valdobbiadene je zážitkem, který se těžko popisuje slovy. Účastníci mají na výběr z různě dlouhých tras, od náročnějších maratonů po kratší trasy určené pro rekreační běžce. Každý kilometr vede po stezkách, které křižují kopce a údolí regionu zapsaného na seznam světového dědictví UNESCO. Krajina se neustále mění – střídají se vinice, vesničky, kapličky i úseky s výhledem na vzdálené Alpy.

Když běhání chutná po víně
To, co dělá tento festival výjimečným, je spojení sportu s místní kulturou. Po doběhu čeká na účastníky i návštěvníky ochutnávka vín, regionálních specialit a živá hudba. Celá akce se nese v duchu neformálního setkávání a přátelské atmosféry – místo napjatého závodního stresu tu vládne úsměv a vůně prosecca. Italská pohostinnost se tu projevuje v plné síle: všude se ochutnává, povídá a slaví.



Ideální termín pro klidné cestování
Festival se obvykle koná na začátku prosince, tedy mimo hlavní turistickou sezónu. To přináší výhodu menšího počtu turistů a autentičtější atmosféru. Teploty jsou sice nižší, ale běh v chladnějším počasí má své kouzlo – čerstvý vzduch, ranní mlhy nad vinicemi a tichá krajina, která působí téměř pohádkově. Pro návštěvníky je to ideální doba k poznání regionu bez letního shonu.

Zážitek pro běžce i neběžce
Prosecco Running Festival není jen pro sportovce. I ti, kteří si netroufnou na závod, si mohou vychutnat krásu vinic, projít se po značených stezkách, navštívit místní vinařství nebo jen sledovat běžce při jejich výkonu. Městečka Conegliano, Valdobbiadene a Vidor nabízejí dostatek možností k ubytování, ochutnávkám i kulturním aktivitám. Z celého víkendu se tak stává dokonalá kombinace aktivní dovolené, odpočinku a poznávání regionu Veneto.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Síla pohybu v srdci Piemontu

Každý listopad ožívají břehy jezera Maggiore sportovním duchem a nadšením. Lake Maggiore Marathon patří mezi nejmalebnější běžecké závody v Itálii a každoročně přitahuje stovky účastníků z celého světa. Je to nejen test fyzické zdatnosti, ale především oslava pohybu, přírody a krás severoitalské krajiny.

Běh mezi horami a vodou
Trasa vede z města Arona až do Verbanie a kopíruje břehy jezera, které se v listopadovém světle třpytí jako zrcadlo. Na jedné straně se zvedají Alpy, na druhé se rozprostírá klidná hladina jezera – scenerie, která dává závodu neopakovatelnou atmosféru. Běžci míjejí elegantní vily, historické promenády a voňavé zahrady, přičemž každý kilometr nabízí nový pohled na krásu Piemontu.



Pro každého běžce
Lake Maggiore Marathon není určen jen pro profesionály. Vedle klasické maratonské trasy dlouhé 42 kilometrů se běží také půlmaraton, 33kilometrový závod a kratší deset kilometrů dlouhá varianta. Díky tomu se může zapojit každý, kdo má rád pohyb a chce zažít atmosféru velkého mezinárodního běhu bez nutnosti extrémní přípravy.

Spojení sportu a turistiky
Závodní den není pouze o běhu. Okolní města ožívají doprovodnými akcemi, hudbou a stánky s místními specialitami. Na nábřeží Arony vzniká sportovní vesnička, kde se setkávají běžci, rodiny i návštěvníci, kteří si chtějí užít festivalovou atmosféru. Po doběhu mnozí účastníci pokračují ve svém italském dobrodružství – plaví se po jezeře, navštěvují ostrovy Isola Bella či Isola dei Pescatori nebo objevují vinice a horské stezky v okolí.

Příprava a atmosféra
Listopad v oblasti jezera Maggiore přináší chladnější rána a svěží vzduch, který dodává energii i zkušeným běžcům. Startuje se brzy, a tak je vhodné se dobře rozcvičit a vrstvit oblečení. Diváci vytvářejí podél trati nezapomenutelnou kulisu – Itálie umí fandit s vášní, ať už jde o fotbal, nebo maraton. Běžet mezi aplausem místních obyvatel s výhledem na hory je zážitek, na který se nezapomíná.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Začátek éry designových brýlí

V hlubinách středověké Evropy, v době rukopisů, svíček a pergamenů, se v italských městech zrodil jeden z nejdůležitějších vynálezů lidské civilizace – brýle. Nebyl to jen praktický nástroj, ale dar, který lidem vrátil schopnost číst, tvořit a poznávat svět. Zrodil se v krajině, kde se vždy snoubila zručnost s krásou, a kde i obyčejná věc dokáže nést dotek umění.

Zrod v srdci středověké Itálie
Na konci 13. století se ve Florencii a Pise začalo mluvit o zvláštních „skleněných očích“. První brýle – dvě čočky spojené nýtem – pomáhaly mnichům i učencům, kteří kvůli věku ztráceli zrak. Podle tradice za nimi stál Salvino D´Armate, muž, jehož jméno dnes znají už jen historici, ale jeho nápad přežil staletí.

Benátky a kouzlo muránského skla
Jakmile se rozšířila poptávka po čočkách, přirozeně se výroba přesunula tam, kde sklo dosahovalo dokonalosti – do Benátek. Mistři z Murana dokázali vyrábět průzračné a pevné sklo, které se stalo symbolem luxusu. Brýle tehdy nebyly jen nástrojem, ale i ozdobou – ukazovaly vzdělanost, majetek a společenské postavení.

Od užitku k módě
Italové se nikdy nespokojili s obyčejností. Ve chvíli, kdy se brýle staly běžnými, proměnili je v módní doplněk. V 20. století se objevily značky, které spojily eleganci s technologií – Persol, Luxottica a později i Ray-Ban, který dnes vlastní právě italská firma. To, co začalo jako nástroj k vidění, se stalo symbolem stylu.



Design a technologie made in Italy
Moderní italské brýle nejsou jen krásné – jsou výsledkem neustálého výzkumu, přesnosti a řemeslné tradice. Regiony jako Belluno nebo Veneto jsou dnes světovými centry optického průmyslu. Zdejší firmy propojují lehké materiály, ruční výrobu a udržitelnost, čímž dokazují, že inovace může být stejně půvabná jako italská estetika.

Brýle jako zrcadlo duše
Italové říkají, že occhi sono lo specchio dell’anima – oči jsou zrcadlem duše. Možná i proto právě oni dokázali proměnit obyčejné čočky v umělecké dílo. Brýle z Itálie dnes nosí miliony lidí po celém světě, aniž by věděli, že v sobě mají kousek renesančního génia.

Zdroj: unsplash.com

Festival, kde sýr vládne ulicím

Na malebném místě v severní Itálii – v srdci regionu Emilia-Romagna, v obci Sogliano al Rubicone – se každoročně odehrává slavnost, která spojuje historii, gastronomii a tradici do jednoho nezapomenutelného zážitku. Řeč je o Fiera del Formaggio di Fossa DOP – slavnosti, která vzdává hold výjimečnému sýru Formaggio di Fossa di Sogliano DOP, jenž zraje ve skalních jeskyních a má unikátní chuť. Letošní 50. ročník přichází s termíny v neděle 23., 30. listopadu a 7. prosince 2025.

Historie a jedinečnost sýru
Formaggio di Fossa je sýrem s hlubokými kořeny – tradice uchovávání sýrů ve speciálních jamách („fossa“) sahá až do středověku. Ve městě Sogliano al Rubicone se tento postup stal nejen ochranou potravy, ale kultem chuti a vůně. Sýr získal DOP (Denominazione di Origine Protetta) status v roce 2009 jako „Formaggio di Fossa di Sogliano DOP“. Zrání probíhá v hlubinách – sýrové formy se u zrodu nechají odležet, pak se přesunou do jamek vyhloubených v pískovci, kde načerpají své charakteristické aroma i texturu.

Festival plný chuti, ale i zážitků
Festival ve Soglianu není jen o ochutnávkách sýra – jde o celkový zážitek. Historické centrum města ožívá stánky s místními produkty, kde kromě sýra najdete med, uzeniny, typické keramické pekáče z Montetiffi, nebo místní slazeniny jako „saba“ či „savòr“. K nejzajímavějším akcím patří například „5 Ristoranti in Piazza“ – pět restaurací nabízí menu založená na sýru fossa, také „E Zir dal Fosi“ – ochutnávková trasa kombinující sýr s víny v historickém centru. V doprovodném programu najdete divadelní a hudební vystoupení, dílny pro děti i průvodce historií města a jeho „jam“.



Proč navštívit – nejen pro gurmány
Pokud milujete dobroty, ale i příběhy kolem nich, tento festival by vám neměl uniknout. Můžete se nechat okouzlit autentickým prostředím Sogliana al Rubicone – jeho uličky, starobylé jámy a místní atmosféra vyprávějí kus italské tradice. Ochutnáte unikátní výrazný sýr, který jen tak někde nenajdete. Navíc festival nabízí zážitky pro celou rodinu – děti si užijí dílny, dospělí pohodové posezení a výběr místních specialit. A pro cestovatele, kteří chtějí spojit gastronomii s výletem, je to ideální kombinace chutí, výletu, historie a italského „dolce vita“.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Merano plné chutí

Každoroční svátek vína v srdci Alp – to je Merano Wine Festival, který vás zve prozkoumat svět nejlepších vín a gastronomických delikates v malebném městečku Merano v oblasti Jižního Tyrolska. V roce 2025 se festival koná od 7. do 11. listopadu a tradičně patří mezi nejprestižnější vinařské události v Itálii.

Co je Merano Wine Festival
Historické město Merano, obklopené horami a vinicemi, tvoří ideální kulisu pro akci, která spojuje víno, gastronomii a kulturu. Merano Wine Festival se pyšní více než třemi stovkami pečlivě vybraných vinařství a produktů oceněných prestižní WineHunter Award. Každý ročník přináší ochutnávky vín, prezentace producentů, diskuze o trendech a nové směry ve vinařství i gastronomii. Vše se odehrává v elegantních prostorách města, kde se snoubí tradice s moderní atmosférou mezinárodního setkání odborníků i milovníků vína.



Proč se zúčastnit
Merano Wine Festival je především oslavou kvality. Díky přísnému výběru vín a produktů můžete ochutnat to nejlepší, co italské i světové vinařství nabízí. Každá láhev má svůj příběh – často jej můžete slyšet přímo od vinaře, který ji přivezl představit osobně. K tomu přidejte malebné prostředí Merana, elegantní horskou krajinu, podzimní barvy vinic a klidnou atmosféru, která dává festivalu jedinečný ráz. Návštěva festivalu je nejen gurmánským, ale i kulturním zážitkem, který vás ponoří do světa vůní, chutí a tradic Jižního Tyrolska.

Jak festival probíhá
Během pěti dnů se město promění v pulsující centrum vína. V hlavním prostoru probíhají ochutnávky vín oceněných značkou WineHunter, v menších sálech a venkovních prostorách pak tematické prezentace, masterclassy a párování vín s lokálními specialitami. Vedle samotných degustací mohou návštěvníci navštívit i doprovodné akce zaměřené na gastronomii, inovace v produkci a udržitelnost. Festival tak není jen o vínech, ale také o sdílení znalostí, inspiraci a setkávání s lidmi, kteří tvoří svět vína s vášní a respektem k přírodě.

Tipy pro návštěvníky
Pokud plánujete návštěvu, doporučuje se zajistit vstupenky i ubytování včas – Merano bývá během festivalu plné hostů z celého světa. Nejklidnější atmosféru zažijete v ranních hodinách nebo během pracovních dnů, kdy jsou sály méně zaplněné. Mimo hlavní akci stojí za to projít se městem, navštívit termální lázně či okolní vinice a užít si kombinaci odpočinku a kulinářského potěšení.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Tradiční kuchyně Jižního Tyrolska

V srdci Jižního Tyrolska, kde se střetává alpská tradice s italskou jemností, vzniká jedna z nejznámějších specialit regionu – Speck Alto Adige PGI. Tato jemně uzená a sušená šunka představuje dokonalou rovnováhu mezi severní a jižní Evropou – spojuje techniku sušení masa typickou pro Alpy s lehkým kouřovým aroma Středomoří. Výsledkem je delikatesa, která se stala symbolem tyrolské gastronomie i životního stylu.

Původ a výroba
Základem je kvalitní vepřové maso, které se ručně upravuje a solí podle starých rodinných receptů. Každý výrobce používá vlastní směs koření – obvykle sůl, pepř, jalovec, rozmarýn a bobkový list. Po naložení následuje lehké uzení bukovým dřevem a dlouhé zrání na horském vzduchu. Během více než pěti měsíců maso ztrácí přibližně třetinu své váhy a získává svou typickou chuť, barvu i vůni.

Výjimečnost a označení PGI
Zkratka PGI (Protected Geographical Indication – chráněné zeměpisné označení) zaručuje, že produkt pochází výhradně z Jižního Tyrolska a splňuje přísná pravidla výroby. Každý kus nese pečeť kvality a číslo výrobce. Tato kombinace čistého alpského vzduchu, tradičních postupů a pečlivé kontroly zaručuje, že Speck Alto Adige PGI je naprosto jedinečný – jemný, aromatický a dokonale vyvážený.



Jak si speck vychutnat
Speck chutná nejlépe nakrájený na tenké plátky, které se doslova rozplývají na jazyku. Tradičně se podává s křupavým žitným chlebem Schüttelbrot, sýrem a sklenkou místního červeného vína. Výborně se hodí i do moderní kuchyně – do těstovin, risotta, salátů nebo na pizzu. Každý způsob podání zvýrazní jinou stránku jeho jedinečného aroma.

Slavnost specku
Každý rok na začátku října se koná v oblasti Kronplatz slavnost Speck Festival – událost, která spojuje gurmány, místní výrobce i milovníky tradic. Návštěvníci zde mohou ochutnat desítky druhů specku, sledovat ukázky řemeslné výroby a užít si atmosféru doplněnou hudbou, vínem a lidovými tanci. Je to oslava poctivého jídla, krajiny a lidí, kteří tuto tradici udržují.

Symbol regionu
Speck Alto Adige PGI není jen potravina – je to kulturní dědictví, které dokonale vystihuje duši Jižního Tyrolska. Každý kousek vypráví příběh o trpělivosti, preciznosti a lásce k řemeslu. Je to chuť, která spojuje hory, přírodu i tradici – a kterou stojí za to ochutnat přímo v místě jejího zrodu.

Zdroje: italia.it, unsplash.com

Podzimní tradice Jižního Tyrolska

Když podzim zahalí údolí pod horami Jižního Tyrolska do teplých odstínů zlaté a červené, v malebném městečku Lana nastává čas jednoho z nejmalebnějších svátků roku – Festivalu kaštanů, zvaného Keschtnriggl. Tato událost, která se koná každoročně od poloviny října do začátku listopadu, je poctou kaštanu – plodu, který po staletí tvoří součást místní kultury, gastronomie i každodenního života obyvatel.

Tradice a atmosféra
Festival má hluboké kořeny v historii regionu. Místní obyvatelé si po generace uchovávají tradici sběru a pražení kaštanů, které kdysi tvořily základní potravinu během chladných zimních měsíců. Během oslav se celá Lana promění – v ulicích se linou vůně čerstvě pražených kaštanů, místní restaurace připravují sezónní menu a na tržištích se objevují řemeslné výrobky i domácí dobroty.

Gastronomické zážitky
Hlavním lákadlem festivalu je samozřejmě jídlo. Kaštany se objevují v nejrůznějších podobách – od krémových polévek a domácích těstovin přes jemné dezerty až po originální kaštanové pivo. Regionální kuchyně Jižního Tyrolska zde ukazuje svou rozmanitost – propojení alpské tradice s italskou lehkostí vytváří chutě, které si návštěvníci zapamatují na dlouho.



Příroda a podzimní procházky
Lana je obklopená kaštanovými háji, které jsou v tuto dobu roku nejkrásnější. Návštěvníci mohou vyrazit na tematické procházky s místními průvodci, kteří vyprávějí o historii pěstování kaštanů i o jejich významu pro krajinu. Cesty vedou mezi vinicemi, sady a lesy, odkud se otevírají pohledy na údolí Adiže i blízké horské štíty.

Místní komunita a tradice
Festival není jen turistickou atrakcí – je to především oslava soudržnosti a živé tradice. Každý rok se do příprav zapojuje celá komunita – rodiny, farmáři, vinaři i řemeslníci. Keschtnriggl tak zůstává autentickou událostí, která zachovává ducha regionu a předává ho dalším generacím.

Podzimní inspirace
Festival kaštanů v Laně je pozvánkou zpomalit, dýchat horský vzduch a vychutnat si jednoduché radosti podzimu – dobré jídlo, přátelskou atmosféru a přírodu v její nejbarevnější podobě. Je to ideální zastávka pro každého, kdo chce zažít pravou duši Jižního Tyrolska – klidnou, chutnou a upřímnou.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Perugia ve znamení kakaa

Každý podzim se historická Perugia, srdce italské Umbrie, promění v místo, kde se vůně čokolády mísí s hudbou, smíchem a radostí. Ulice starobylého města zaplní stánky, umělci a tisíce návštěvníků, kteří sem míří z celého světa kvůli jediné věci – oslavě čokolády. Festival EuroChocolate patří mezi největší sladké události v Evropě a už více než třicet let spojuje vášeň pro kakao, kreativitu i italskou chuť pro život.

Slavnost mezi mraky
Letošní ročník, který se uskuteční od 14. do 23. listopadu 2025, nese poetický název „La Festa tra le Nuvole“ - Slavnost mezi mraky. Město se promění v pohádkovou krajinu, kde čokoládové sochy, tematické instalace i barevné výzdoby vytvoří iluzi, že se návštěvník vznáší v oblacích sladkosti. Organizátoři slibují nový, svěží přístup – festival se má stát nejen místem ochutnávek, ale i prostorem pro zážitek, fantazii a sdílení. Každý kout Perugie ožije jinak. Na náměstích se bude tančit, v ulicích se rozezní hudba a kolemjdoucí potkáte s tabulkou čokolády místo mapy v ruce. Letos se očekává i několik novinek, mezi nimi třeba speciální „čokoládové mraky“, dezerty vytvořené pouze pro tuto příležitost.

Od kakaového stromu až po pralinku
EuroChocolate není jen festival pro milovníky sladkého, ale i pro ty, kteří chtějí porozumět, jak se čokoláda vlastně rodí. V rámci interaktivních prostorů se dá projít celá cesta „od stromu k tabulce“. Návštěvníci mohou sledovat práci mistrů čokolatiérů, účastnit se workshopů, vidět výrobu pralinek přímo na místě a samozřejmě vše ochutnat. Každý rok se představují nové značky i malé rodinné čokoládovny, které přinášejí své tajné receptury. Kromě klasické hořké, mléčné a bílé čokolády tu vznikají experimentální příchutě s ovocem, solí, vínem nebo bylinkami. Pro děti je připraven speciální program plný her, soutěží a čokoládových pokusů, které spojují zábavu i poznání.



Perugia jako kulisa sladkého divadla
Centrum města se během festivalu promění v jedno velké jeviště. Na hlavních náměstích, jako jsou Piazza IV Novembre nebo Piazza Italia, se rozprostřou čokoládové stánky a pódia s představeními. Ulice se stávají galerií, kde sochaři tvarují obrovské bloky čokolády do podoby postav, zvířat i fantastických výtvorů. Všechno je provoněné kakaem a z každého rohu slyšet smích a hudbu. Kdo se vydá do Perugie v těchto dnech, zažije město v naprosto jiné podobě. Historické paláce, kamenné schody i starobylé brány se stávají součástí sladkého příběhu, který každý rok vypráví jinak. Festival totiž není jen o jídle – je o kreativitě, radosti a setkávání lidí, kteří sdílejí stejnou vášeň.

Cesta pro všechny smysly
EuroChocolate je oslavou čokolády, ale i Itálie samotné. Vůně kakaa se tu prolíná s tóny espressa, smíchem dětí a hudbou, která zní z každého náměstí. Ať už jste gurmán, cestovatel, umělec nebo prostě jen milovník života, tenhle festival vás dokáže vtáhnout do světa, kde se na chvíli zapomíná na všednost. Stačí se nechat vést vůní a dojít, kam vás zavede – možná k obřímu čokoládovému srdci, možná k drobnému stánku, kde se vyrábí pralinky s láskou a trpělivostí. A když se večer město rozsvítí, ulice Perugie se promění v čokoládový sen, který chutná stejně dobře, jako vypadá.

Sladká tečka na konec
Festival EuroChocolate je důkazem, že Itálie umí proměnit i obyčejný den v zážitek. Je to místo, kde se mísí tradice s fantazií, kde se historie potkává s moderní kreativitou a kde každý návštěvník odchází s úsměvem – a nejspíš i s několika tabulkami čokolády navíc. Pokud se v listopadu ocitnete v Umbrii, nenechte si tuhle sladkou slavnost ujít. Perugia vás pohltí vůní čokolády, přátelskou atmosférou a pocitem, že svět může být alespoň na pár dní opravdu sladký.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Okouzlující prostředí

Jen pár kilometrů od italské pevniny leží ostrov, který už po staletí fascinuje cestovatele, umělce i filmové hvězdy – Capri. Jeho azurové moře, voňavé citrusové háje a dramatické útesy vytvářejí prostředí, které působí jako sen. Capri spojuje luxus, přírodní krásu a typickou italskou pohodu.

Co dělá toto místo výjimečným
Capri je ostrov kontrastů – rušné přístavy se tu střídají s tichými zahradami a klidnými uličkami. Najdete tu elegantní butiky i malé rodinné kavárny, kde čas plyne pomaleji. Ostrov je ideální pro ty, kdo chtějí spojit odpočinek s poznáváním a nasát opravdovou středomořskou atmosféru.

Nezapomenutelná atmosféra
Hlavní město Capri i menší Anacapri mají své osobité kouzlo. Z hlavního náměstí Piazzetta se můžete vydat na procházku k vyhlídkám s výhledem na moře, zatímco Anacapri láká na klidnější rytmus života, tradiční domky a slavnou vilu San Michele s nádhernými zahradami.



Příroda a moře v dokonalé harmonii
Největším pokladem ostrova je příroda. Úchvatné Farraglioni – tři skalní věže tyčící se z moře – patří k symbolům Capri. Za návštěvu stojí i Modrá jeskyně (Grotta Azzurra), kde se voda třpytí neuvěřitelně sytým odstínem modři. Kdo má rád výhledy, neměl by vynechat Monte Solaro, nejvyšší bod ostrova.

Kouzlo italského stylu života
Na Capri se žije pomalu a s elegancí. Italové tu sedí na terasách s výhledem na moře, popíjejí espresso nebo sklenku bílého vína a užívají si každý okamžik. Vyzkoušejte místní kuchyni – čerstvé ryby, salát Caprese nebo sladké Torta Caprese z mandlí a čokolády.

Proč se sem budete chtít vrátit
Capri není jen místo, kam se přijíždí podívat. Je to zážitek, který zůstane v paměti – vůně moře, šum olivovníků a pocit, že tady čas ztrácí význam. Ať už přijedete jen na denní výlet z Amalfského pobřeží nebo zde zůstanete několik dní, pochopíte, proč Capri okouzluje návštěvníky už po staletí.

Zdroj: unsplash.com

Atmosféra, na kterou se nezapomíná

Na jihu Itálie, v oblasti Kampánie, se rozkládá jedno z nejúchvatnějších pobřeží Evropy – Amalfské pobřeží. Strmé útesy, azurové moře, vůně citronů a malebná městečka vytvářejí dokonalou kombinaci, která láká cestovatele z celého světa. Není divu, že je tato oblast zapsaná na seznamu UNESCO – její kouzlo je prostě jedinečné.

Barevné vesničky na skalách
Nejznámější města – Amalfi, Positano a Ravello – jsou jako malované. Každé má svou atmosféru: živé Amalfi s katedrálou sv. Ondřeje, elegantní Positano se schodišti vedoucími k moři a tiché Ravello, odkud se otevírají výhledy, které doslova berou dech.

Silnice, která bere dech
Silnice SS163 Amalfitana patří mezi nejmalebnější trasy na světě. Klikatí se vysoko nad mořem, kopíruje tvar pobřeží a nabízí pohledy, které se vryjí do paměti. Každá zatáčka odhaluje nové panorama – moře, skály, vinice a vesničky ukryté mezi citrusovníky.

Moře, slunce a chuť limoncella
Amalfské pobřeží je krajem slunce, citronů a dobrého jídla. Místní citrony jsou základem pro slavné limoncello, které zde vzniklo. K večeři si můžete dopřát čerstvé mořské plody, domácí těstoviny a ryby připravené podle tradičních receptů. Každé sousto chutná po Středomoří.



Kdy je nejlepší čas na návštěvu
Ideální období pro cestu na Amalfi je jaro a podzim. Teploty jsou příjemné, turistů méně a krajina hraje všemi barvami. Léto přináší živou atmosféru, festivaly, hudbu i noční ruch, zatímco zimní měsíce lákají ty, kdo hledají klid a autentickou podobu pobřeží.

Místo, kam se budete chtít vrátit
Ať už dorazíte autem, lodí nebo autobusem, Amalfské pobřeží vás očaruje hned na první pohled. Je to místo, kde se snoubí historie, příroda a italská elegance. Každý den tu přináší nové barvy, vůně a zážitky – a právě proto se sem většina návštěvníků touží znovu vrátit.

Zdroj: unsplash.com

Méně lyžařů, více prostoru

Italské Dolomity patří dlouhodobě k nejoblíbenějším lyžařským oblastem Evropy. Středisko Madonna di Campiglio, často označované za perlu Trentina, se nyní rozhodlo pro zásadní krok — omezí počet jednodenních skipasů v nejvytíženějších dnech zimní sezony. Cílem je snížit přetížení sjezdovek, zvýšit komfort návštěvníků a zachovat vysoký standard bezpečnosti, který si oblast dlouhodobě zakládá.

Regulace návštěvnosti i na horách: nový přístup v Dolomitech
Změny se dotknou hlavně období mezi 28. prosincem a 5. lednem, kdy jsou svahy tradičně plné lyžařů, a dále karnevalového týdne od 15. do 22. února. V těchto dnech bude online prodej jednodenních skipasů zastaven po dosažení hranice 15 000 vydaných vstupenek denně. To je přibližně o osm tisíc méně, než kolik jich středisko vydávalo během minulých svátků. Podle vedení střediska se tento krok netýká vícedenních permanentek ani sezónních skipasů. Omezení má pomoci především těm, kdo přijíždějí na jednodenní výlety a zvyšují dopravní i provozní zátěž areálu.

Jak bude fungovat limit na jednodenní skipasy
Lyžaři si budou moci jednodenní jízdenky zakoupit výhradně online předem. Jakmile se kapacita naplní, prodej se automaticky uzavře. Podle provozovatelů to přinese lepší kontrolu nad počtem návštěvníků a umožní personálu efektivněji řídit provoz. Zároveň se tak předejde frontám u pokladen a přelidnění svahů, které často vede k nehodám a zhoršení lyžařského komfortu.

Dopady na běžné návštěvníky i sezónní lyžaře
Novinka přinese změnu především pro turisty z okolních regionů, kteří do Madonny di Campiglio jezdí jen na jeden den. Ti si budou muset své lyžování plánovat více dopředu. Naopak návštěvníci s vícedenními skipasy nebo ubytovaní v místních hotelech se omezení bát nemusí – jich se limit netýká. Ředitel střediska vysvětluje, že cílem není nikoho odradit, ale nabídnout kvalitnější zážitek těm, kteří na hory přijedou s předstihem a chtějí si lyžování opravdu užít.



Přetížení středisek jako turistický problém
Tento krok není ojedinělý. Itálie i další alpské země čelí fenoménu takzvaného „overtourismu“, kdy nadměrný počet návštěvníků ohrožuje nejen kvalitu služeb, ale i samotnou přírodu. V Dolomitech se to projevuje nejen v zimě, ale i v letní sezóně – turistické stezky jsou přeplněné a dopravní infrastruktura nestíhá. Madonna di Campiglio chce jít opačnou cestou: méně lidí, ale větší pohodlí a bezpečí. Podle místních představitelů má tento přístup přinést dlouhodobě udržitelný model turistiky, který bude šetrnější k přírodě i místním obyvatelům.

Budoucnost zimních středisek: méně lidí, více kvality
Nová pravidla by mohla inspirovat i další alpská střediska. Pokud se opatření osvědčí, dá se očekávat, že podobný model přijmou i další regiony, zejména ty, které bojují s přetížením během svátků a víkendů. Změna je dalším důkazem, že moderní turismus se musí přizpůsobit novým výzvám — od klimatických změn až po zodpovědné řízení návštěvnosti. Pro cestovatele to znamená jediné: plánovat včas, rezervovat dopředu a užívat si horskou atmosféru bez tlačenic.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-stredisko-v-dolomitech-planuje-omezovat-pocty-lyzaru-na-sjezdovkach-40543081, unsplash.com

Kde se příroda dotýká oblohy

V severní Itálii, mezi známějšími oblastmi Jižního Tyrolska a Benátska, se rozkládá méně navštěvovaný, ale o to kouzelnější Národní park Dolomiti Bellunesi. Tento přírodní ráj, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, ukrývá drsnou krásu hor, čistotu alpských potoků i ticho lesů, kde čas plyne pomaleji.

Kraj plný kontrastů
Park se rozprostírá na ploše více než 30 000 hektarů a zahrnuje území mezi údolími Cordevole, Piave a Mis. V krajině se střídají strmé vápencové štíty, horské louky rozkvetlé v létě divokými orchidejemi a hluboké doliny, kam slunce dopadá jen na chvíli. Právě tato rozmanitost dává Bellunesi jedinečný charakter – spojuje v sobě drsnou krásu hor s jemností přírody.

Bohatství fauny a flóry
Dolomiti Bellunesi jsou domovem mnoha chráněných druhů rostlin a zvířat. Potkat zde můžete kamzíky, sviště, jeleny či orly skalní, kteří krouží nad horskými štíty. Na jaře a v létě krajina rozkvétá více než 1 400 druhy rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde na světě.

Ráj pro milovníky ticha a turistiky
Na rozdíl od rušnějších částí Dolomit si Bellunesi zachovávají klid a autentičnost. Najdete tu desítky turistických stezek různých obtížností – od lehkých procházek podél potoků až po náročné horské túry s dechberoucími výhledy. Oblíbené trasy vedou například k vrcholu Monte Schiara nebo k malebnému údolí Val del Mis, kde se nachází tyrkysové jezero Lago del Mis.

Kultura a tradice regionu Belluno
Okolí parku je protkáno malými vesnicemi, kde se dosud žije v rytmu hor. Místní obyvatelé si hrdě uchovávají ladinské tradice, starobylý jazyk i řemesla. V horských chatách se můžete zastavit na domácí polentu, sýry a med, které voní po místní krajině.

Když chcete zažít Itálii jinak
Dolomiti Bellunesi nejsou jen o výškách a skalách – jsou o pokoře, klidu a skutečném spojení s přírodou. Pokud hledáte Itálii bez davů, s dotekem pravé alpské duše, tenhle kout Benátska vás okouzlí svou nenápadnou, ale hlubokou krásou.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Srdce vinařské oblasti Langhe

V srdci malebné vinařské oblasti Langhe, známé svými světově proslulými víny a nádhernou krajinou, se nachází jedno z nejneobvyklejších muzeí Itálie – Muzeum vývrtek v Barolu. Pro milovníky vína, historie i netradičních sbírek je toto místo opravdovým pokladem.

Fascinující sbírka historických vývrtek
Muzeum představuje více než 500 historických vývrtek z různých koutů světa. Každý exponát má svůj příběh – od jednoduchých železných modelů až po luxusní vývrtky zdobené drahými kovy či perlami. Návštěvníci tak mohou sledovat fascinující vývoj tohoto zdánlivě obyčejného, ale nezbytného nástroje pro milovníky vína.

Historie a řemeslo
Expozice je pečlivě uspořádána a doplněna informacemi o výrobě, historii a designu vývrtek, což umožňuje pochopit, jak se tento nástroj vyvíjel spolu s vinářskou kulturou. Návštěva muzea je nejen vizuálně poutavá, ale i edukativní – odhaluje detaily řemeslné zručnosti a inovací, které formovaly svět vinařství.

Zážitek pro všechny smysly
Muzeum vývrtek je ideálním místem pro nenáročnou, ale inspirativní zastávku během cesty po Langhe. Po prohlídce můžete vyrazit do místních vinic a ochutnat některá z nejlepších vín regionu, což činí návštěvu muzea nejen kulturním, ale i gurmánským zážitkem.

Tip pro návštěvníky
Pro maximální zážitek doporučujeme kombinovat návštěvu muzea s procházkou po okolních vinicích nebo účastí na degustaci místních vín. Tak získáte komplexní pohled na tradici, řemeslo a vášeň, která provází Langhe již po staletí.

Zdroj: unsplash.com

Umění, které zraje s časem

Prosciutto – jemně nakrájená sušená šunka s neodolatelnou vůní a delikátní chutí – patří mezi nejcennější poklady italské gastronomie. Jeho historie sahá až do starověkého Říma, kdy se první techniky sušení a solení masa staly základem pro dlouhodobé uchování potravy. Tradice výroby se postupně vyvíjela, až vznikly dnes známé druhy, jako Prosciutto di Parma nebo San Daniele, které se vyrábějí s úctou k původním postupům a trpělivostí, jež se dědí z generace na generaci.

Od slunce a soli k dokonalé chuti
Slovo prosciutto pochází z latinského „perexsuctus“, tedy „vysušený“. A právě sušení je základem jeho výroby. Čerstvé vepřové stehno se nasolí mořskou solí a nechá několik měsíců zrát v chladných, dobře větraných místnostech. Postup je jednoduchý, ale vyžaduje trpělivost – některé druhy prosciutta zrají i až dva roky.

Prosciutto crudo a cotto – dva světy chuti
Italové rozlišují dva hlavní typy:

• Prosciutto crudo – sušená, syrová šunka s jemnou, nasládlou chutí (např. Prosciutto di Parma).

• Prosciutto cotto – vařená šunka, podobnější té, kterou známe z našich kuchyní, ale s jemnější strukturou a vůní.

Každý region má své vlastní tajemství výroby i charakteristickou chuť, ovlivněnou klimatem, vzduchem a kvalitou masa.

Jak si prosciutto vychutnat
Italové si ho nejraději dopřávají s čerstvým melounem, na antipasti talíři s parmazánem, olivami a vínem, nebo v jednoduchém sendviči s bílým chlebem a máslem. Čím jednodušší kombinace, tím víc vynikne jeho jedinečná chuť.

Zdroj: unsplash.com

Itálie zavádí přísná pravidla pro všechny lyžaře

Itálie se rozhodla výrazně zpřísnit pravidla pro všechny, kdo se vydávají na její zasněžené svahy. Od zimní sezony 2025/2026 totiž vstoupí v platnost nový zákon, který nařizuje povinné nošení přilby při lyžování, snowboardingu nebo jízdě na saních. Tímto krokem se země stává první v Evropě, která tuto povinnost zavádí bez ohledu na věk či zkušenosti sportovce.

Helma jako zákonná nutnost
Zatímco doposud byla přilba v Itálii povinná pouze pro děti a mládež do osmnácti let, nová úprava se týká všech. Každý, kdo vyjede na sjezdovku bez helmy, riskuje pokutu až 200 eur, což odpovídá zhruba pěti tisícům korun. Provozovatelé středisek navíc mohou porušovatelům odebrat skipas až na tři dny. Předpis se vztahuje na všechny zimní sporty provozované na veřejných tratích a lanovkách. Helma musí být certifikována podle evropských norem a označena známkou CE.



Důraz na bezpečnost i prevenci úrazů
Cílem nové legislativy je zvýšit bezpečnost na sjezdovkách a snížit počet vážných úrazů hlavy. Statistiky ukazují, že právě poranění mozku a lebky patří mezi nejčastější následky nehod na svazích. Italské úřady proto sázejí na to, že povinnost helmy pomůže těmto zraněním předejít a přispěje k větší zodpovědnosti všech sportovců. Zároveň se připravují i další opatření – například kontroly alkoholu přímo na svazích. Tolerance by měla odpovídat stejné hranici, jaká platí pro řidiče, tedy maximálně 0,8 promile. V případě překročení by mohla následovat pokuta nebo dočasné odebrání skipasu.

Co to znamená
Pro návštěvníky italských hor, včetně českých lyžařů, znamená tato změna jediné — helmu je nutné mít vždy s sebou. Pokud ji zapomenete doma, střediska je budou nabízet k zapůjčení, ovšem s omezeným množstvím a často za poplatek. Doporučuje se proto zkontrolovat nejen vybavení, ale i platnost cestovního pojištění, které může být při porušení místních předpisů neplatné. Itálie se tak stává vzorem v přístupu k bezpečnosti a dává jasný signál: lyžování má být zábava, ne riziko.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/helma-pokuta-italie-sjezdovka.A251006_115648_eko-zahranicni_jadv, unsplash.com

Odkud opravdu pochází boloňské špagety?

Kdo by neznal špagety po boloňsku – oblíbený pokrm, který se stal symbolem italské kuchyně po celém světě. Hustá masová omáčka, provoněná rajčaty a kořenovou zeleninou, na talíři s hromadou špaget... Jenže Italové by se nad tímto spojením možná trochu pousmáli. Ve skutečnosti totiž tradiční recept z Bologni se špagetami nemá nic společného.

Ragù alla bolognese – pravá chuť Bologni
V samotné Bologni se připravuje ragù alla bolognese, tedy masová omáčka z mletého hovězího masa, pancetty, cibule, mrkve, celeru, bílého vína a rajčatového protlaku. Omáčka se vaří velmi pomalu, někdy i několik hodin, aby získala svou typickou jemnou chuť a hustou konzistenci.Tradičně se však tato omáčka nepodává se špagetami, ale s čerstvými vaječnými těstovinami tagliatelle, které lépe zachytí husté maso a omáčku. V některých částech regionu se ragù servíruje i s lasagnemi nebo krátkými těstovinami jako tortellini či gramigna.

Jak vznikly „špagety po boloňsku“
Oblíbené spaghetti bolognese, jak je známe dnes, se zrodily mimo Itálii, nejspíše v Anglii nebo ve Spojených státech během 20. století. Italští imigranti tehdy přizpůsobovali své recepty dostupným surovinám – místo tagliatelle použili špagety a omáčku často obohatili o více rajčat nebo koření. Postupně se tak zrodila světová varianta, která si sice zachovala italské jméno, ale od původního boloňského ragù se liší.

Kde ochutnat originál
Chcete-li poznat skutečnou chuť Bologni, zamiřte přímo do regionu Emilia-Romagna. V místních trattoriích a osteriích vám naservírují tagliatelle al ragù podle tradičního receptu, který je od roku 1982 dokonce oficiálně registrován u Accademia Italiana della Cucina.

Zdroj: unsplash.com

Florencie v rytmu běhu

Každý rok na konci listopadu se ulice Florencie promění v obrovskou sportovní arénu. Běžci z celého světa se zde scházejí, aby se zúčastnili slavné Maratona di Firenze, jednoho z nejvýznamnějších maratonů v Itálii. V roce 2025 se tento ikonický závod poběží 30. listopadu a nabídne trasu dlouhou 42 kilometrů a 195 metrů, která vede přímo srdcem města renesance.

Běh napříč památkami
Trasa maratonu je sama o sobě zážitkem. Běžci startují v historickém centru a probíhají kolem nejslavnějších florentských památek – majestátní katedrály Santa Maria del Fiore, náměstí Piazza della Signoria, nádherného mostu Ponte Vecchio i kostela Santa Croce, kde závod tradičně končí. Každý krok tak znamená nejen sportovní výkon, ale i procházku dějinami a kulturou.



Tradice a atmosféra
Florentský maraton má dlouhou tradici – poprvé se konal v roce 1984 a od té doby se stal symbolem propojení sportu a umění. Každoročně přiláká tisíce účastníků, od profesionálních atletů až po amatéry, kteří si chtějí vyzkoušet běh v jednom z nejkrásnějších měst světa. Závod je známý přátelskou atmosférou, bohatým doprovodným programem a skvělou organizací.

Trasa i pro osobní rekordy
Profil závodu je poměrně rovinatý, což z něj dělá ideální volbu pro ty, kteří chtějí zaběhnout svůj osobní rekord. Povrch je většinou hladký, i když některé úseky vedoucí přes dlažební kostky dodávají trati typickou toskánskou autentičnost. Na trase jsou pravidelně rozmístěny občerstvovací stanice a v cíli čeká každého účastníka medaile jako symbol dokončené výzvy.

Zážitek pro běžce i diváky
Díky kompaktnímu městskému centru mohou diváci sledovat závod z mnoha míst a povzbuzovat běžce v různých fázích trasy. Celá akce má nezaměnitelnou atmosféru – ulice plné fanoušků, tóny italské hudby a pohledy na památky, které se zrcadlí v řece Arno. Běh se tak stává nejen sportovním výkonem, ale i nezapomenutelným zážitkem.

Proč zrovna Florencie
Maratona di Firenze není jen závodem – je to oslava pohybu, kultury a italského životního stylu. Spojuje energii běhu s krásou renesančního města a dává možnost prožít Florencii jinak – v rytmu vlastního dechu a kroků. Ať už běžíte pro výsledek, nebo pro radost, tady se sport mění v umění.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Od malého závodu k obřímu festivalu moře

Každý říjen se Terst mění v mekku pro milovníky plachetnic a mořské atmosféry. Barcolana je regata, která začala jako jednoduchá závodní akce, ale s časem se stala jedním z největších jachtařských festivalů na světě. Každoročně ji doprovází bohatý doprovodný program, slavnostní večery, kulturní události a setkání lidí, které spojuje vášeň pro moře.

Původ a růst Barcolany
Barcolanu založila skupina nadšenců v roce 1969 v Terstu jako závod na konci sezóny jachtařských klubů. První regata měla jen 51 lodí, které přijely ze samotného Terstu. Postupem času se Barcolana rozrostla – začala přitahovat zájem mezinárodních posádek, různé typy plachetnic a stovky až tisíce účastníků i diváků, až nakonec získala titul „největší jachtařská regata na světě“.

Závodní trať a atmosféra regaty
Regata se koná ve druhé neděli v říjnu a trať je tvořena čtyřúhelníkem o délce zhruba 13 námořních mil v zálivu Terstu. Start bývá mezi Barcolou a Miramare, cíl pak nedaleko slavného náměstí Piazza Unità d’Italia, přímo u moře. Na moři soutěží profesionálové i amatéři na různých typech lodí – od výkonných závodních plachetnic až po rodinné jachty.



Barcolana ve městě – „village“, kultura, lidé
Regata není jen o závodech – celý Terst se rozžije. Pobřeží Rive, Piazza Unità i další veřejná prostranství ožívají stánky, výstavami, koncerty a doprovodnými akcemi. Barcolana Village nabízí zóny pro návštěvníky, informační stánky, prodej námořnického vybavení, suvenýrů a možnost podívat se na výstavy spojené s historií námořního života v Terstu. Večer se pak konají veřejné vystoupení a slavnostní atmosféra.

Význam a jedinečnost
To, co dělá Barcolanu výjimečnou, je, že na startovní čáře se vedle sebe potkávají zkušení závodníci i lidé, kteří se s plachetnicí potkávají občasně. To dává akci demokratický spirit – není to jen závod, ale i festival moře, kde každý může být součástí. Navíc geografická poloha Triestu – pobřeží, přístav, blízkost Karstských svahů – poskytuje nádherné možnosti sledovat závod i z moře, i ze břehu či vyhlídek.

Barcolana 2025 a život mezi roky
Současná Barcolana už není jen denní událostí – trvá celý týden (nebo více), protože město připravuje kulturní festivaly, literární setkání („Un mare di racconti“), hudbu, výstavy i gastronomické zážitky. Letos je kladen důraz také na moře a životní prostředí. Regata a její okolí se snaží propojit sportovní výzvu se společenským a kulturním významem.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Chuť slunce v rajčatech

Na Sicílii vznikl unikátní způsob, jak uchovat chuť rajčat i po skončení léta. „U strattu“, také nazývané strattu di pomodoro, je rajčatová esence vyráběná ze zralých plodů sušených na slunci. Její aroma je nesmírně intenzivní a stačí opravdu malé množství, aby dodalo hloubku omáčkám, masovým pokrmům i zeleninovým receptům. Není divu, že právě tato esence se považuje za srdce sicilské gastronomie.

Tajemství tradice
Sicilské ženy se v minulosti na konci léta scházely, aby společně připravily zásoby na zimu. Proces měl nejen praktický význam, ale byl vnímán také jako rituál spjatý s ženskostí a cykly přírody. Rajčata rozložená na dřevěných deskách či keramických talířích sušilo středomořské slunce, a vesnice tak provoněla nezaměnitelná vůně. Tento obraz patří k nejsilnějším symbolům tradičního sicilského života.



Jak se esence rodí
Výroba „u strattu“ je časově náročná a vyžaduje velké množství surovin. Na kilogram výsledného produktu je potřeba až třicet kilogramů čerstvých rajčat. Rajčata se nejprve krátce povaří se solí, následně propasírují a vzniklá hmota se rozprostře na dřevěné plochy. Během několika dnů slunce odpaří přebytečnou vodu a zůstane hustá, tmavě červená pasta. Ta se poté uloží do sklenic, zalije olivovým olejem a pro delší trvanlivost se přidávají bobkové listy.

Kouzlo v kuchyni
„U strattu“ se používá především jako základ omáček. Stačí malé množství a jídlo získá výraznou barvu i chuť. Tradičně se přidává na začátku vaření, aby se jeho aroma mohlo plně rozvinout. Sicilské hospodyňky jej využívají nejen do těstovinových omáček, ale i při přípravě dušeného masa nebo zeleniny. V kuchyni tak působí jako koncentrovaný otisk sicilského slunce a plodné půdy.

Sicílie na lžíci
Rajčatová esence není jen kulinářskou ingrediencí, ale také součástí kulturní identity Sicílie. Uchovává paměť na časy, kdy se jídlo připravovalo společně a s velkým respektem k přírodě. I když dnes výrobu v mnoha domácnostech nahradily průmyslové produkty, stále existují rodiny, které tuto tradici udržují. Díky nim zůstává „u strattu“ nejen chutí, ale i příběhem, který spojuje generace.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Život uvnitř hradeb – město na skále

Na skalnatém ostrůvku spojeném s Ischií úzkým kamenným mostem se majestátně tyčí Castello Aragonese – Aragonský hrad. Tento monumentální komplex, jenž se stal symbolem ostrova, fascinuje návštěvníky svou polohou, historií i dechberoucími výhledy na Tyrhénské moře.

Původ sahající do antiky
První opevnění na skalním ostrově vybudovali už Řekové v 5. století př. n. l., následně jej rozšířili Římané. Strategická poloha nad mořem umožňovala kontrolovat přístupy k Ischii i chránit její obyvatele před nájezdy pirátů a nepřátelských flotil.

Rozkvět za vlády Aragonské dynastie
Současnou podobu hrad získal v 15. století, kdy ho nechal přestavět Alfons z Aragonu. Podle něj nese své jméno dodnes. V té době se hrad proměnil v opevněné město s kostely, kláštery, zahradami i obytnými domy, kde žily tisíce lidí chráněných hradbami.

Duchovní a kulturní centrum
V průběhu staletí byl hrad také důležitým duchovním místem. V jeho zdech se nacházelo hned několik kostelů, z nichž některé si lze prohlédnout dodnes. Hrad byl také centrem umění, vzdělanosti a kulturního života ostrova.



Útočiště před nepřáteli
Aragonský hrad poskytoval Ischii ochranu před piráty i cizími vojsky. V dobách největšího ohrožení sem utíkali obyvatelé z celého ostrova a za hradbami nacházeli bezpečí.

Hrad dnes – cesta do historie
Dnes je Castello Aragonese oblíbeným turistickým cílem. Návštěvníci mohou projít spletí chodeb, vystoupat na vyhlídkové terasy s panoramatickým výhledem na moře i navštívit historické expozice. Romantická atmosféra hradu dělá z místa ideální zastávku při objevování kouzelné Ischie.

Symbol síly a krásy Ischie
Castello Aragonese je nejen památkou, ale i symbolem vytrvalosti a krásy ostrova. Jeho silueta, odrážející se v tyrhénských vlnách, zůstává nezapomenutelným obrazem, který si z Ischie odnáší každý cestovatel.

Zdroj: unsplash.com

Říjnový Řím plný kultury a hvězd

Každý říjen se Řím stává centrem světové kinematografie. Auditorium Parco della Musica, dílo slavného architekta Renza Piana, hostí na jedenáct dní projekce, premiéry, červené koberce a setkání s filmovými hvězdami. Festival, založený v roce 2006, si během let vydobyl významné místo mezi nejdůležitějšími kulturními událostmi Evropy.

Mezinárodní soutěž a filmové sekce
Festival zahrnuje nejen hlavní mezinárodní soutěž, ale i další sekce, které dávají prostor rozmanitým filmovým žánrům. Patří mezi ně například sekce „Freestyle“ pro experimentální tvorbu, „Best of“ s filmy oceněnými na jiných festivalech, nebo „Storia del Cinema“, jež vzdává poctu velkým tvůrcům minulosti.

Program a slavnostní premiéry
Festival zahajuje vždy slavnostní premiéra očekávaného snímku a program poté nabízí více než stovku projekcí filmů z celého světa. Atmosféru dotvářejí debaty s režiséry, tvůrčí workshopy a doprovodné akce, které umožňují divákům proniknout hlouběji do zákulisí filmového umění.



Místa konání v Římě
Hlavním dějištěm je Auditorium Parco della Musica, ale promítání a akce probíhají také v dalších kulturních institucích města – například v Casa del Cinema, v muzeu MAXXI či v historických divadlech. Festival se tak rozlévá do celého Říma a vtahuje do dění širokou veřejnost.

Atmosféra velkolepé filmové oslavy
Festa del Cinema di Roma je nejen odbornou událostí, ale i skutečnou slavností pro diváky. Slavné osobnosti na červeném koberci, živé diskuse po projekcích i možnost setkat se s tvůrci dělají z festivalu jedinečný zážitek.

Novinky a významné osobnosti roku 2025
Jubilejní ročník 2025 přináší kolem 150 filmů z téměř čtyřiceti zemí. Porotě předsedá herečka a režisérka Paola Cortellesi, zvláštní ocenění za celoživotní přínos obdrží britský producent Lord David Puttnam. Festival tak zůstává věrný své tradici – spojovat současnost s respektem k velkým jménům světového filmu.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Nová pravidla od října 2025

Cestující odlétající z Terminálu 2 na pražském letišti mohou od října 2025 využít novou výjimku týkající se přepravy tekutin v příručním zavazadle. Doposud platilo klasické evropské omezení – všechny tekutiny musely být v nádobách do 100 mililitrů uložených v jednom průhledném sáčku o objemu maximálně jeden litr. Nově je ale povoleno vzít si s sebou navíc i jednu větší nádobu, která přesahuje 100 mililitrů, přičemž její celkový objem nesmí být vyšší než dva litry.

Co výjimka umožňuje
Tato novinka přináší cestujícím větší komfort, protože větší nádoba může obsahovat například kosmetiku, potraviny či nápoje – a to jak nealkoholické, tak i alkoholické. Celkově tak lze v příručním zavazadle kombinovat malé lahvičky do 100 mililitrů s jednou větší lahví nebo dózou. Důležité však je, že tato větší nádoba smí být jen jedna na osobu a musí splňovat limit dvou litrů.

Snadnější bezpečnostní kontrola
Další pozitivní změnou je modernizace bezpečnostní kontroly v Terminálu 2. Díky novým CT rentgenům již cestující nemusí z příručního zavazadla vyndávat tekutiny ani elektroniku. Kontrola tak probíhá rychleji a plynuleji, což výrazně zkracuje dobu čekání a zjednodušuje celý proces před odletem.

Na co si dát pozor
I přes nové výjimky je důležité si před cestou pečlivě zkontrolovat, jaké nádoby s sebou máte. Pokud nádoba přesáhne povolený objem nebo jich bude více než jedna, může být při kontrole zabavena. Stále platí, že menší nádoby do 100 mililitrů musí být uložené v průhledném plastovém sáčku, který se snadno předkládá při kontrole.

Shrnutí pro cestovatele
Změna pravidel přináší více volnosti i pohodlí, přičemž bezpečnost zůstává na prvním místě. Cestující z Terminálu 2 tak mohou mít u sebe více tekutin než dříve, a zároveň si užít plynulejší a méně stresující odbavení. Letiště Václava Havla tak opět potvrzuje, že se snaží přizpůsobovat moderním technologiím i potřebám svých cestujících.

Zdroj: https://www.prg.aero/kolik-si-mohu-vzit-tekutin-na-palubu-v-prirucnim-zavazadle-v-terminalu-2, unsplash.com

Přírodní ráj po celý rok

V srdci Alp, na hranici regionů Piemont a Valle d’Aosta, se rozkládá Gran Paradiso National Park, nejstarší národní park Itálie. Byl založen v roce 1922, aby ochránil ohrožené kamzíky a kozorožce, a postupně se stal symbolem respektu k přírodě i oblíbeným cílem milovníků hor.

Hora, která dala parku jméno
Dominantou parku je majestátní vrchol Gran Paradiso dosahující výšky 4 061 metrů. Je jedinou čtyřtisícovkou ležící celá na území Itálie a nabízí dechberoucí výhledy na okolní alpské masivy. Už od 19. století láká horolezce z celé Evropy a dodnes patří mezi nejoblíbenější cíle vysokohorské turistiky.

Útočiště pro vzácná zvířata
Gran Paradiso je domovem pro širokou škálu alpské fauny. Nejznámějším obyvatelem je kozorožec alpský, který byl kdysi na pokraji vyhynutí, ale díky ochraně se jeho populace obnovila. Kromě něj zde žijí i kamzíci, svišti, lišky a na obloze krouží majestátní orli skalní.



Kvetoucí alpská příroda
Na jaře a v létě se horské louky mění v barevné koberce rododendronů, hořců a dalších alpských rostlin. V nižších polohách rostou lesy modřínů a smrků, které přecházejí v holé skály a ledovce. Pestrost přírody z Gran Paradisa dělá ráj nejen pro turisty, ale i pro fotografy a botaniky.

Turistika a sport v přírodě
Park nabízí stovky kilometrů turistických tras, od pohodových vycházek po náročné vysokohorské túry. V létě sem míří turisté, horolezci i cyklisté, v zimě si oblast užívají lyžaři a milovníci skialpinismu. Díky horským chatám a útulnám je možné podnikat i vícedenní přechody.

Lidské dědictví a tradice
Kromě přírodních krás stojí za to objevovat i vesnice v okolí parku. Kamenné domy, dřevěné balkony a tradiční hospodářství vyprávějí příběhy lidí, kteří po staletí žili v těžkých horských podmínkách a dokázali si vytvořit harmonii s divokou přírodou.

Proč navštívit Gran Paradiso
Gran Paradiso spojuje nádhernou přírodu, bohatou historii a pocit opravdového klidu, který dnes jinde jen těžko hledáme. Je to místo, kde se návštěvník může nadechnout čerstvého alpského vzduchu, obdivovat krásu hor a zažít opravdový dotek divočiny.

Zdroj: unsplash.com

Živoucí symbol Kampánie

Vysoko nad Neapolským zálivem se tyčí Vesuv, jedna z nejslavnějších sopek na světě. Tento majestátní vulkán se stal symbolem Kampánie a láká každoročně statisíce návštěvníků, kteří chtějí spatřit kráter i vychutnat dechberoucí výhledy na okolní krajinu.

Sopka, která změnila dějiny
Vesuv se nesmazatelně zapsal do historie roku 79 n. l., kdy jeho erupce pohřbila římská města Pompeje, Herculaneum a Stabiae. Tato tragédie, při níž zahynuly tisíce lidí, nám zanechala mimořádné archeologické dědictví, díky němuž máme jedinečný pohled do každodenního života starověkých Římanů. Objevy z Pompejí dnes patří k nejcennějším památkám antické civilizace.

Geologický obr uprostřed města
Vesuv je jednou z mála aktivních sopek v kontinentální Evropě a jeho charakteristická silueta s dvojitým vrcholem je neodmyslitelnou součástí panoramatu Neapole. Vědci sopku neustále monitorují, protože její poloha v hustě obydlené oblasti představuje potenciální riziko. Přesto zůstává fascinujícím přírodním úkazem, který budí respekt i obdiv.



Výstup na vrchol
Cesta na Vesuv je oblíbeným cílem turistů. Návštěvníci mohou vystoupat až k samotnému kráteru po značených stezkách, které nabízejí nádherné pohledy na Neapolský záliv, Capri či Sorrentský poloostrov. Chůze po sopečném štěrku a pohled do hlubin kráteru patří k nezapomenutelným zážitkům, který spojuje krásu přírody s vědomím její nezkrotné síly.

Vesuv a víno
Úrodná sopečná půda v okolí Vesuvu je ideální pro pěstování vinné révy. Právě zde vznikají slavná vína označovaná jako Lacryma Christi del Vesuvio („Slzy Kristovy“), která mají dlouhou tradici sahající až do antiky. Spojení dramatické přírody a lahodného vína dodává krajině pod sopkou jedinečný charakter.

Sopka plná legend
Vesuv je opředen mnoha příběhy a mýty. Staří Římané věřili, že zde sídlí bůh ohně a že sopka je bránou do podsvětí. I dnes působí tajemně – jednou klidný a přívětivý, jindy hrozivý a připomínající, jak křehká může být rovnováha mezi člověkem a přírodou.

Proč navštívit Vesuv
Výlet na Vesuv není jen setkáním s přírodními krásami, ale i s historií, kulturou a tradicí regionu. Nabízí fascinující kombinaci archeologického dědictví, přírodních krás a živých legend, které dělají z této hory jedno z nejnavštěvovanějších míst v Itálii.

Zdroj: unsplash.com

Mistři gelata z celého světa

Od 7. do 10. listopadu 2025 bude Palermo (Sicílie) hostit Sherbeth, mezinárodní festival řemeslné zmrzliny, který už od roku 2007 slaví kvalitu a kreativitu v oboru výroby gelata. Ve výjimečné atmosféře se historické centrum města promění v otevřenou „vesnici zmrzliny“, kde návštěvníci zažijí pestrý mix chutí, workshopů, vystoupení i soutěží.

Kořeny a význam festivalu
Sherbeth není pouhou přehlídkou zmrzlin — je to událost, která spojuje gastronomii, kulturu a inovaci. Od svého založení podporuje tradiční řemeslnou výrobu, inspiraci místními surovinami a mezinárodní setkání mistrů gelatiérů. Díky tomu se festival stal významným bodem na mapě kulinářských událostí a každoročně přivádí do Palerma tvůrce z různých zemí, aby představili své originální přístupy k chuťovým kombinacím.

Co festival nabídne
Během čtyř dnů návštěvníci mohou ochutnávat desítky druhů zmrzlin, od klasických po originální novinky, často připravené z lokálních surovin či s překvapivým tvarem či kombinací. Místo konání zahrne různé části města — například oblasti kolem Teatro Massimo, Via Maqueda a historického jádra — aby se celý festival stal součástí pulsu města. Kromě ochutnávek festival nabídne i workshopy, show cooking u pultů mistrů gelatiérů, diskuze o gastronomii i speciální program pro děti. Středobodem programu je mezinárodní soutěž o Cenu Francesco Procopio Cutò, pojmenovanou po sicilském průkopníkovi moderní zmrzliny, který má významné místo v historii gelato kultury.



Příběh zmrzliny a kultura Palerma
Festival Sherbeth přináší nejen chuťové zážitky, ale i kulturní hloubku — spojuje historické tradice výroby zmrzliny na Sicílii s moderními technologiemi a mezinárodními vlivy. Pro Palermu představuje Sherbeth i příležitost prezentovat gastronomickou identitu regionu v širším kontextu, podpořit místní producenty a oživit veřejný prostor města. Přesně tak, jako zmrzlina míchá ingredience, festival míchá kultury — mistři zmrzliny z Itálie, Evropy, Ameriky i dalších míst přinášejí chuťové výzvy, které návštěvníky pobaví i překvapí.

Proč zúčastnit se Sherbeth
Navštívit Sherbeth znamená zažít festival všemi smysly: ochutnávky přímo u mistrů, sledování výroby „naživo“, debatní okruhy o gastronomii, koncerty a rodinný program. Díky tomu se festival hodí pro široké publikum — od gastronomických nadšenců až po rodiny s dětmi. A co je skvělé — vstup je zdarma!

Zdroje: unsplash.com, italia.it

Motocyklové legendy v centru pozornosti

Každý říjen se Bologna stává centrem obdivovatelů historických automobilů a motocyklů. Výstava Auto e Moto d´Epoca, která se dnes řadí mezi největší motoristické akce svého druhu v Evropě, přitahuje sběratele, restaurátory i nadšence z celého světa. Letošní ročník se uskuteční od 23. do 26. října v areálu BolognaFiere a nabídne fascinující pohled do minulosti motorismu.

Od skromných začátků k prestižní události
Kořeny výstavy sahají do začátku osmdesátých let, kdy se skupina italských sběratelů rozhodla představit veřejnosti vzácné automobily, které jinak zůstávaly ukryté v soukromých garážích. První ročníky byly spíše komorními setkáními nadšenců, ale zájem veřejnosti rychle rostl. Postupně se z malé přehlídky stala prestižní mezinárodní událost, která dnes patří k největším svého druhu v Evropě.



Rozsah a atmosféra
Současná podoba výstavy ohromuje rozsahem i pestrostí. Na ploše více než 230 000 metrů čtverečních se rozprostírá čtrnáct pavilonů, kde návštěvníci obdivují přes pět tisíc vozů a motocyklů ze všech období. Atmosféru doplňují prezentace automobilových značek, restaurátorů a klubů, které se starají o uchování tradice motorismu.

Příběhy značek a technické skvosty
Každý rok se zde představují nejen slavné modely automobilek, ale i unikátní prototypy či soukromé sbírky. V roce 2025 bude velký prostor věnován 75. výročí Formule 1 a také speciální expozici značky Honda. Nechybí ani Lamborghini a další legendy, které zde připomínají své nejslavnější kapitoly. Výstava tak není jen přehlídkou krásných strojů, ale i poutavým vyprávěním o technickém pokroku a designu.

Proč navštívit
Výstava v Bologni není jen nostalgickou cestou do minulosti. Je to také připomínka, jak významnou roli hrály automobily a motocykly v kulturních a společenských proměnách posledního století. Pro milovníky motorismu je to událost, kterou nelze vynechat – a pro všechny ostatní fascinující podívaná, která ukazuje, že i stroje mohou mít svou duši a příběh.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Kolébka evropského bankovnictví

Když se řekne bankovnictví, většina lidí si vybaví dnešní instituce s pobočkami a moderními technologiemi. Jen málokdo ale tuší, že skutečné základy bankovnictví byly položeny už ve středověké Itálii. Od 12. století se obchodní města jako Florencie, Siena, Benátky a Janov stala centry obchodu, financí a inovací.

Od penězoměnců k bankám
V dobách, kdy neexistovala jednotná měna, hráli zásadní roli penězoměnci – směňovali různé druhy mincí a zajišťovali bezpečnou úschovu bohatství. Postupně začali poskytovat i půjčky a zapisovat dlužní úpisy, což se stalo prvním krokem k formálním bankovním službám.

Mocné bankovní rodiny
Nejslavnějšími zakladateli bankovnictví byli Medicejové z Florencie, kteří ve 14. a 15. století vybudovali síť bank po celé Evropě. Jejich banka financovala papežský dvůr, evropské monarchy i rozsáhlé obchodní podniky. Podobně významné byly také bankovní rody v Sieně (rodina Bonsignori) nebo v Janově, kde vznikla jedna z prvních skutečných veřejných bank – Banco di San Giorgio roku 1407.

Janov, Benátky a obchod se světem
Obchodní mocnosti jako Benátky a Janov hrály klíčovou roli i díky svým námořním cestám. Potřebovaly sofistikovaný finanční systém k financování flotil a mezinárodního obchodu. Právě zde se vyvinuly rané formy úvěrů, směnek a investičních partnerství, které se později rozšířily po celé Evropě.



Dědictví italských bankéřů
Z Itálie se bankovní model postupně rozšířil do Francie, Španělska, Německa a nakonec do Anglie, kde vznikly další významné instituce. Kořeny moderního bankovnictví – od úvěrů přes směnky až po první formy „centrálních“ bank – však zůstávají pevně spjaty s italskými městskými státy a jejich obchodnickou kulturou.

Zdroj: unsplash.com

Říjnové neděle plné jídla

V malebném městečku Zafferana Etnea, které se rozkládá na úpatí majestátní sopky Etny, se každou říjnovou neděli koná jedna z nejvýznamnějších gastronomických slavností Sicílie - Ottobrata Zafferanese. Festival má dlouhou tradici a v roce 2025 oslaví už svůj 45. ročník.

Oslava podzimu a sicilských chutí
Hlavní roli hrají podzimní speciality kraje. Návštěvníci mohou ochutnat čerstvý med z Etny, voňavé houby, sladké hrozny, šťavnatá jablka, pečené kaštany, džemy, domácí sladkosti i teplé pokrmy připravované podle tradičních receptů. Velký důraz se klade na kvalitu a ekologii - veškeré jídlo se servíruje na biologicky rozložitelném nádobí.

Festival plný hudby a kultury
Ottobrata Zafferanese ale není jen o jídle. Každou neděli ožívají ulice městečka hudbou, tanečními a pouličními představeními, nechybí řemeslné a fotografické výstavy ani dětské dílničky. Celá akce tak získává jedinečný multisenzorický rozměr – chutě, barvy a vůně se prolínají s uměním a zábavou pro všechny generace.

Kdy a kde
Slavnost se koná od 5. do 26. října 2025, vždy v neděli. Vstup je zdarma a centrum dění se nachází přímo v ulicích Zafferana Etnea v provincii Catania.

Proč navštívit
Ottobrata Zafferanese je ideální příležitostí poznat autentickou atmosféru sicilské vesnice, ochutnat to nejlepší z místní gastronomie a zažít podzim v jedinečném prostředí na svazích Etny.

Zdroje: italia.it, unsplash.com

Za pokladem do Piemontu: Jedinečný zážitek na festivalu bílých lanýžů v Albě

Pro milovníky gastronomie, kteří chtějí zažít Itálii jinak než u pláží, existuje jedinečná podzimní příležitost. Od října do listopadu se v srdci Piemontu, v malebném městě Alba, koná mezinárodní festival bílých lanýžů. Nejde jen o jídlo; je to oslava kultury, tradic a jednoho z nejvzácnějších kulinářských pokladů na světě.

Co dělá bílý lanýž tak výjimečným?

Bílý lanýž (Tuber magnatum Pico) se nepěstuje. Roste divoce v symbióze s kořeny stromů a jeho nález je výsledkem dovednosti, štěstí a práce speciálně vycvičených psů. Má intenzivní, nezaměnitelnou vůni, a proto stačí jen pár hoblinek, aby proměnil jednoduché jídlo v nezapomenutelný zážitek. Právě proto se mu přezdívá "bílé zlato".

Co vás čeká na festivalu Fiera Internazionale del Tartufo Bianco d'Alba?

Festival, který se koná každý víkend od začátku října do konce listopadu, přitahuje gurmány z celého světa. Centrem dění je Světový trh s lanýži, kde můžete obdivovat a koupit ty nejčerstvější a nejkvalitnější lanýže, jejichž cenu určuje jejich váha a kvalita. Kromě samotného lanýže zde najdete i další regionální produkty – víno, sýry, masné výrobky a čokoládu.

Hlavní body festivalu:

• Hon na lanýže: Nejautentičtější zážitek. Můžete se vydat na noční nebo ranní hon s místním hledačem lanýžů a jeho psem. Uvidíte na vlastní oči, jak probíhá hledání a naučíte se rozeznávat správné stopy.

• Kulinářské show: Šéfkuchaři z celého světa předvádějí, jak nejlépe použít lanýže v gastronomii. Můžete se zúčastnit ochutnávek a workshopů.

• Ochutnávky vína: Piemont je domovem světoznámých vín jako Barolo a Barbaresco. Festival je skvělou příležitostí k jejich ochutnávce a návštěvě místních vinných sklípků.

Tato akce je ideální pro cestovatele, kteří chtějí poznat pravou duši Itálie. Není to jen o jídle – je to o pochopení regionálních tradic, spojení s přírodou a prožití skutečné kulinářské vášně. Ať už jste milovník jídla, vína nebo jen hledáte jedinečné dobrodružství, festival v Albě je zážitek, na který jen tak nezapomenete!

Zdroj foto: unsplash.com

Co je Cous Cous Fest?

Cous Cous Fest je mezinárodní festival zaměřený na kulturní integraci a gastronomii, který se každoročně koná v září v malebném městečku San Viot Lo Capo na západním pobřeží Sicílie. Od svého vzniku v roce 1998 se stal jedním z nejvýznamnějších kulinářských a kulturních svátků v Itálii. V roce 2019 byl dokonce přidán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, což podtrhuje jeho význam jako symbolu jednoty a kulturního dialogu.

Kdy a kde se koná?
V roce 2025 se Cous Cous Fest uskuteční od 19. do 28. září. Festival probíhá v historickém centru San Vito Lo Capo a podél jeho nádherné pláže, kde se setkávají vůně a chutě celého Středomoří.

Co na festivalu zažijete?

• Gastronomické soutěže: Šéfkuchaři z více než 20 zemí připravují své verze couscousu, od tradičních receptů až po inovativní kombinace. Návštěvníci mohou ochutnat různé varianty tohoto pokrmu, od masových po vegetariánské, připravené podle autentických receptů.
• Showcooking a workshopy: Možnost seznámit se s tajemstvím přípravy couscousu a dalších sicilských specialit přimo od mistrů kuchyně.
• Hudební a kulturní program: Každý večer nabízí koncerty, divadelní představení a literární setkání. Ná pódiích se střídají umělci z celého světa, což vytváří jedinečnou atmosféru.
• Trhy a stánky: Více než 100 stánků nabízí místní produkty, řemesla a suvenýry, které odrážejí bohatou sicilskou kulturu.

Proč navštívit Cous Cous Fest?
Cous Cous Fest není jen o jídle; je to oslava kulturní rozmanitosi, přátelství a sdílení. V tomto malebném městečku se setkávají lidé z různých koutů světa, aby společně oslavili to, co nás spojuje – lásku k jídlu, hudbě a tradicím. San Vito Lo Capo, s jeho bílými plážemi a tyrkysovým mořem, nabízí ideální kulisu pro tento jedinečný zážitek.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Poloha a atmosféra

Na severozápadním břehu jezera Lago di Garda se rozkládá Limone sul Garda, jedno z nejpůvabnějších měst v oblasti. Leží na úpatí strmých skal, jejichž šedé stěny kontrastují s azurovou hladinou jezera. Úzké uličky plné květin, malebné domky a klidná promenáda vytvářejí atmosféru, která okouzluje návštěvníky po celý rok.

Historie a tradice
Limone bývalo po staletí odlehlou rybářskou vesnicí, přístupnou jen po jezeře nebo horských stezkách. Jeho skutečný rozvoj přišel až ve 20. století, kdy byla otevřena silnice spojující město s Riva del Garda a Brescií. Kromě rybolovu sehrály v místní ekonomice významnou roli citroníkové plantáže, které daly městu i jméno. Zdejší limonery byly v minulosti unikátními stavbami, kde se citrusy chránily před chladem pomocí kamenných zdí a dřevěných krytů.

Limone a olivový olej
Vedle citronů se v Limone pěstují i olivovníky, a to v jedněch z nejsevernějších poloh v Evropě, kde tyto stromy dokážou růst. Díky mírnému klimatu u jezera vzniká olivový olej výjimečné jemnosti a chuti. Návštěvníci mohou zavítat do místních muzeí či malých lisoven a poznat tradici výroby, která se v Limone předává z generace na generaci.

Zdraví a dlouhověkost
Limone se dostalo do světového povědomí také díky objevu zvláštního proteinu ApoA-1 Milano, který byl nalezen u některých místních obyvatel. Tento vzácný genetický faktor je spojován se zdravím srdce a cév a možná i s dlouhověkostí, jíž se zdejší lidé těší. Tento „zázrak z Limone“ přitahuje pozornost vědců i médií z celého světa.

Turistické lákadlo dneška
Dnes je Limone sul Garda oblíbenou destinací turistů, kteří sem přijíždějí za krásnými výhledy, relaxací i sportem. Kromě koupání v jezeře láká město na procházky po panoramatické cyklostezce vedoucí podél skal přímo nad vodní hladinou, která patří k nejkrásnějším v Itálii. V centru najdete útulné restaurace nabízející čerstvé ryby z Gardy, tradiční limoncello i místní vína.

Zdroj: unsplash.com

Původ, místo a lidé

Melinda je konsorcium ovocnářských družstev založené v roce 1989 v oblasti Val di Non a Val di Sole v provincii Trentino-Alto Adige, severní Itálie. Zhruba 4 000 rodin farmářů pěstuje jablka na více než 6 500 hektarech, což z Melindy dělá jednu z nejvýznamnějších značek jablek v Itálii. Lokalita je klíčová – údolí Non a Sole jsou chráněna horami, půda, klima (výškový rozdíl, čistý vzduch, rozdíly mezi dnem a nocí), čistá voda a zkušenost místních farmářů vytvářejí výhodné podmínky pro pěstování jablek, která mají dobrý tvar, barvu, chuť i skladovatelnost.

Jak vznikla značka Melinda
Potřeba sjednotit trh, ochránit kvalitu a původ jablek vedla farmáře ve 2. polovině 80. let k založení společné značky „Melinda”. Chtěli, aby spotřebitel poznal, že jablka z Non údolí (Val di Non) opravdu splňují vysoké standardy. „Melinda“ je slovní hříčka – mela znamená v italštině jablko, „-linda“ naznačuje čistotu nebo krásu. Značka se stala kolektivní značkou (collective mark), což znamená, že spojuje mnoho menších producentů, kteří musí splňovat předepsané normy (týkající se technologie, ekologického přístupu, kvality plodu, balení apod.), aby mohli jablko s touto značkou uvádět na trh.



Certifikace a kvalita
Od roku 2003 mají některé odrůdy jablek Melinda chráněné označení původu (PDO). To je zárukou, že skutečně pocházejí z údolí Val di Non a Val di Sole a že splňují stanovené kvalitativní parametry. Spotřebitel tak vždy dostává plody s jasně definovaným původem a jedinečnými vlastnostmi.

Sortiment a inovace
Melinda nabízí širokou paletu odrůd – od klasických Golden Delicious a Red Delicious přes Gala a Fuji až po Renettu Canada. Každá má svou specifickou chuť a použití. Konsorcium navíc neustále investuje do inovací, od ekologického zemědělství až po moderní způsoby skladování, jako jsou unikátní podzemní prostory, které šetří energii a chrání životní prostředí.

Udržitelnost a význam pro region
Melinda čelí výzvám globální konkurence i rostoucím nárokům na udržitelnost, proto se zaměřuje na ekologické pěstování, šetrné balení a nové dopravní systémy s nižšími emisemi. Značka však není jen o jablkách – pro místní komunity představuje zdroj obživy, zachování tradic i péči o krajinu. Produkce jablek se stala součástí identity regionu a symbolem spojení přírody, práce a kvality.

Zdroj: unsplash.com

Původ a tradice

Římský artyčok, známý také jako Carciofo Romanesco del Lazio se pyšní označením chráněného původu (PGI) a je opravdovou legendou mezi italskými zeleninami. Pěstuje se zejména v oblastech pobřeží Lazia - v provinciích Řím (Rome), Viterbo a Latina. Jeho historie sahá hluboko do minulosti: archeologické nálezy a ikonografie ukazují, že artyčok byl v regionu znám už za dob Etrusků, možná dokonce dříve.

Charakteristika a pěstování
Romanesco PGI se vyznačuje kulovitým až mírně zploštělým tvarem a chybějícími trny — hlavičky jsou husté, kompaktní, zelené až se špetkou fialových tónů. V půdě spravované v souladu s tradičními standardy a předpisy PGI se používají odrůdy Castellammare a Campagnano, včetně jejich klonů. Sázkové období spadá mezi srpen a říjen, sklízí se od zimy až do jara (nejlepší období je obvykle mezi březnem a dubnem). Pěstování se musí řídit určitými pravidly: ošetření půdy, střídání plodin, ruční sklizeň hlávek — to vše pomáhá zachovat kvalitu, chuť i typickou strukturu artyčoku.

Chuť a použití v kuchyni
Chuť Římského artyčoku je sladší a jemnější než u mnoha jiných odrůd, s jemnou hořčinou, která se při vaření zmírní. Vnitřní listy a „srdce“ (tzv. cuore) jsou měkké a chutné. Mezi nejtradičnější úpravy patří Carciofi alla Romana, kdy se artyčok připraví „po římsku“ – čistí se, plní směsí česneku, petrželky a máty, poté se pomalu dusí v oleji a bílém víně. Další slavná varianta je Carciofi alla Giudia, tj. židovská úprava, kde se artyčok krájí do spirál, snad dvakrát smaží, často s stonek vzhůru. Pokud je artyčok mladý, dají se některé části jíst i syrové – nakrájené na plátky, zakápnuté citronem, olivovým olejem a třeba ozdobené parmazánem.

Zdravotní přínosy
Římský artyčok není jen chutný – je i zdravý. Obsahuje vlákninu, vitaminy (zejména C a K), minerály a aktivní látku cynarin, která podporuje trávení, pomáhá při činnosti jater, působí detoxikačně a může přispívat ke snížení cholesterolu. Je to zelenina, která byla ceněna už ve starověku — nejen pro chuť ale i pro léčivé vlastnosti.

Zdroj: unsplash.com, italia.it