Novinky

Tradiční kuchyně Jižního Tyrolska

V srdci Jižního Tyrolska, kde se střetává alpská tradice s italskou jemností, vzniká jedna z nejznámějších specialit regionu – Speck Alto Adige PGI. Tato jemně uzená a sušená šunka představuje dokonalou rovnováhu mezi severní a jižní Evropou – spojuje techniku sušení masa typickou pro Alpy s lehkým kouřovým aroma Středomoří. Výsledkem je delikatesa, která se stala symbolem tyrolské gastronomie i životního stylu.

Původ a výroba
Základem je kvalitní vepřové maso, které se ručně upravuje a solí podle starých rodinných receptů. Každý výrobce používá vlastní směs koření – obvykle sůl, pepř, jalovec, rozmarýn a bobkový list. Po naložení následuje lehké uzení bukovým dřevem a dlouhé zrání na horském vzduchu. Během více než pěti měsíců maso ztrácí přibližně třetinu své váhy a získává svou typickou chuť, barvu i vůni.

Výjimečnost a označení PGI
Zkratka PGI (Protected Geographical Indication – chráněné zeměpisné označení) zaručuje, že produkt pochází výhradně z Jižního Tyrolska a splňuje přísná pravidla výroby. Každý kus nese pečeť kvality a číslo výrobce. Tato kombinace čistého alpského vzduchu, tradičních postupů a pečlivé kontroly zaručuje, že Speck Alto Adige PGI je naprosto jedinečný – jemný, aromatický a dokonale vyvážený.



Jak si speck vychutnat
Speck chutná nejlépe nakrájený na tenké plátky, které se doslova rozplývají na jazyku. Tradičně se podává s křupavým žitným chlebem Schüttelbrot, sýrem a sklenkou místního červeného vína. Výborně se hodí i do moderní kuchyně – do těstovin, risotta, salátů nebo na pizzu. Každý způsob podání zvýrazní jinou stránku jeho jedinečného aroma.

Slavnost specku
Každý rok na začátku října se koná v oblasti Kronplatz slavnost Speck Festival – událost, která spojuje gurmány, místní výrobce i milovníky tradic. Návštěvníci zde mohou ochutnat desítky druhů specku, sledovat ukázky řemeslné výroby a užít si atmosféru doplněnou hudbou, vínem a lidovými tanci. Je to oslava poctivého jídla, krajiny a lidí, kteří tuto tradici udržují.

Symbol regionu
Speck Alto Adige PGI není jen potravina – je to kulturní dědictví, které dokonale vystihuje duši Jižního Tyrolska. Každý kousek vypráví příběh o trpělivosti, preciznosti a lásce k řemeslu. Je to chuť, která spojuje hory, přírodu i tradici – a kterou stojí za to ochutnat přímo v místě jejího zrodu.

Zdroje: italia.it, unsplash.com

Podzimní tradice Jižního Tyrolska

Když podzim zahalí údolí pod horami Jižního Tyrolska do teplých odstínů zlaté a červené, v malebném městečku Lana nastává čas jednoho z nejmalebnějších svátků roku – Festivalu kaštanů, zvaného Keschtnriggl. Tato událost, která se koná každoročně od poloviny října do začátku listopadu, je poctou kaštanu – plodu, který po staletí tvoří součást místní kultury, gastronomie i každodenního života obyvatel.

Tradice a atmosféra
Festival má hluboké kořeny v historii regionu. Místní obyvatelé si po generace uchovávají tradici sběru a pražení kaštanů, které kdysi tvořily základní potravinu během chladných zimních měsíců. Během oslav se celá Lana promění – v ulicích se linou vůně čerstvě pražených kaštanů, místní restaurace připravují sezónní menu a na tržištích se objevují řemeslné výrobky i domácí dobroty.

Gastronomické zážitky
Hlavním lákadlem festivalu je samozřejmě jídlo. Kaštany se objevují v nejrůznějších podobách – od krémových polévek a domácích těstovin přes jemné dezerty až po originální kaštanové pivo. Regionální kuchyně Jižního Tyrolska zde ukazuje svou rozmanitost – propojení alpské tradice s italskou lehkostí vytváří chutě, které si návštěvníci zapamatují na dlouho.



Příroda a podzimní procházky
Lana je obklopená kaštanovými háji, které jsou v tuto dobu roku nejkrásnější. Návštěvníci mohou vyrazit na tematické procházky s místními průvodci, kteří vyprávějí o historii pěstování kaštanů i o jejich významu pro krajinu. Cesty vedou mezi vinicemi, sady a lesy, odkud se otevírají pohledy na údolí Adiže i blízké horské štíty.

Místní komunita a tradice
Festival není jen turistickou atrakcí – je to především oslava soudržnosti a živé tradice. Každý rok se do příprav zapojuje celá komunita – rodiny, farmáři, vinaři i řemeslníci. Keschtnriggl tak zůstává autentickou událostí, která zachovává ducha regionu a předává ho dalším generacím.

Podzimní inspirace
Festival kaštanů v Laně je pozvánkou zpomalit, dýchat horský vzduch a vychutnat si jednoduché radosti podzimu – dobré jídlo, přátelskou atmosféru a přírodu v její nejbarevnější podobě. Je to ideální zastávka pro každého, kdo chce zažít pravou duši Jižního Tyrolska – klidnou, chutnou a upřímnou.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Perugia ve znamení kakaa

Každý podzim se historická Perugia, srdce italské Umbrie, promění v místo, kde se vůně čokolády mísí s hudbou, smíchem a radostí. Ulice starobylého města zaplní stánky, umělci a tisíce návštěvníků, kteří sem míří z celého světa kvůli jediné věci – oslavě čokolády. Festival EuroChocolate patří mezi největší sladké události v Evropě a už více než třicet let spojuje vášeň pro kakao, kreativitu i italskou chuť pro život.

Slavnost mezi mraky
Letošní ročník, který se uskuteční od 14. do 23. listopadu 2025, nese poetický název „La Festa tra le Nuvole“ - Slavnost mezi mraky. Město se promění v pohádkovou krajinu, kde čokoládové sochy, tematické instalace i barevné výzdoby vytvoří iluzi, že se návštěvník vznáší v oblacích sladkosti. Organizátoři slibují nový, svěží přístup – festival se má stát nejen místem ochutnávek, ale i prostorem pro zážitek, fantazii a sdílení. Každý kout Perugie ožije jinak. Na náměstích se bude tančit, v ulicích se rozezní hudba a kolemjdoucí potkáte s tabulkou čokolády místo mapy v ruce. Letos se očekává i několik novinek, mezi nimi třeba speciální „čokoládové mraky“, dezerty vytvořené pouze pro tuto příležitost.

Od kakaového stromu až po pralinku
EuroChocolate není jen festival pro milovníky sladkého, ale i pro ty, kteří chtějí porozumět, jak se čokoláda vlastně rodí. V rámci interaktivních prostorů se dá projít celá cesta „od stromu k tabulce“. Návštěvníci mohou sledovat práci mistrů čokolatiérů, účastnit se workshopů, vidět výrobu pralinek přímo na místě a samozřejmě vše ochutnat. Každý rok se představují nové značky i malé rodinné čokoládovny, které přinášejí své tajné receptury. Kromě klasické hořké, mléčné a bílé čokolády tu vznikají experimentální příchutě s ovocem, solí, vínem nebo bylinkami. Pro děti je připraven speciální program plný her, soutěží a čokoládových pokusů, které spojují zábavu i poznání.



Perugia jako kulisa sladkého divadla
Centrum města se během festivalu promění v jedno velké jeviště. Na hlavních náměstích, jako jsou Piazza IV Novembre nebo Piazza Italia, se rozprostřou čokoládové stánky a pódia s představeními. Ulice se stávají galerií, kde sochaři tvarují obrovské bloky čokolády do podoby postav, zvířat i fantastických výtvorů. Všechno je provoněné kakaem a z každého rohu slyšet smích a hudbu. Kdo se vydá do Perugie v těchto dnech, zažije město v naprosto jiné podobě. Historické paláce, kamenné schody i starobylé brány se stávají součástí sladkého příběhu, který každý rok vypráví jinak. Festival totiž není jen o jídle – je o kreativitě, radosti a setkávání lidí, kteří sdílejí stejnou vášeň.

Cesta pro všechny smysly
EuroChocolate je oslavou čokolády, ale i Itálie samotné. Vůně kakaa se tu prolíná s tóny espressa, smíchem dětí a hudbou, která zní z každého náměstí. Ať už jste gurmán, cestovatel, umělec nebo prostě jen milovník života, tenhle festival vás dokáže vtáhnout do světa, kde se na chvíli zapomíná na všednost. Stačí se nechat vést vůní a dojít, kam vás zavede – možná k obřímu čokoládovému srdci, možná k drobnému stánku, kde se vyrábí pralinky s láskou a trpělivostí. A když se večer město rozsvítí, ulice Perugie se promění v čokoládový sen, který chutná stejně dobře, jako vypadá.

Sladká tečka na konec
Festival EuroChocolate je důkazem, že Itálie umí proměnit i obyčejný den v zážitek. Je to místo, kde se mísí tradice s fantazií, kde se historie potkává s moderní kreativitou a kde každý návštěvník odchází s úsměvem – a nejspíš i s několika tabulkami čokolády navíc. Pokud se v listopadu ocitnete v Umbrii, nenechte si tuhle sladkou slavnost ujít. Perugia vás pohltí vůní čokolády, přátelskou atmosférou a pocitem, že svět může být alespoň na pár dní opravdu sladký.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Okouzlující prostředí

Jen pár kilometrů od italské pevniny leží ostrov, který už po staletí fascinuje cestovatele, umělce i filmové hvězdy – Capri. Jeho azurové moře, voňavé citrusové háje a dramatické útesy vytvářejí prostředí, které působí jako sen. Capri spojuje luxus, přírodní krásu a typickou italskou pohodu.

Co dělá toto místo výjimečným
Capri je ostrov kontrastů – rušné přístavy se tu střídají s tichými zahradami a klidnými uličkami. Najdete tu elegantní butiky i malé rodinné kavárny, kde čas plyne pomaleji. Ostrov je ideální pro ty, kdo chtějí spojit odpočinek s poznáváním a nasát opravdovou středomořskou atmosféru.

Nezapomenutelná atmosféra
Hlavní město Capri i menší Anacapri mají své osobité kouzlo. Z hlavního náměstí Piazzetta se můžete vydat na procházku k vyhlídkám s výhledem na moře, zatímco Anacapri láká na klidnější rytmus života, tradiční domky a slavnou vilu San Michele s nádhernými zahradami.



Příroda a moře v dokonalé harmonii
Největším pokladem ostrova je příroda. Úchvatné Farraglioni – tři skalní věže tyčící se z moře – patří k symbolům Capri. Za návštěvu stojí i Modrá jeskyně (Grotta Azzurra), kde se voda třpytí neuvěřitelně sytým odstínem modři. Kdo má rád výhledy, neměl by vynechat Monte Solaro, nejvyšší bod ostrova.

Kouzlo italského stylu života
Na Capri se žije pomalu a s elegancí. Italové tu sedí na terasách s výhledem na moře, popíjejí espresso nebo sklenku bílého vína a užívají si každý okamžik. Vyzkoušejte místní kuchyni – čerstvé ryby, salát Caprese nebo sladké Torta Caprese z mandlí a čokolády.

Proč se sem budete chtít vrátit
Capri není jen místo, kam se přijíždí podívat. Je to zážitek, který zůstane v paměti – vůně moře, šum olivovníků a pocit, že tady čas ztrácí význam. Ať už přijedete jen na denní výlet z Amalfského pobřeží nebo zde zůstanete několik dní, pochopíte, proč Capri okouzluje návštěvníky už po staletí.

Zdroj: unsplash.com

Atmosféra, na kterou se nezapomíná

Na jihu Itálie, v oblasti Kampánie, se rozkládá jedno z nejúchvatnějších pobřeží Evropy – Amalfské pobřeží. Strmé útesy, azurové moře, vůně citronů a malebná městečka vytvářejí dokonalou kombinaci, která láká cestovatele z celého světa. Není divu, že je tato oblast zapsaná na seznamu UNESCO – její kouzlo je prostě jedinečné.

Barevné vesničky na skalách
Nejznámější města – Amalfi, Positano a Ravello – jsou jako malované. Každé má svou atmosféru: živé Amalfi s katedrálou sv. Ondřeje, elegantní Positano se schodišti vedoucími k moři a tiché Ravello, odkud se otevírají výhledy, které doslova berou dech.

Silnice, která bere dech
Silnice SS163 Amalfitana patří mezi nejmalebnější trasy na světě. Klikatí se vysoko nad mořem, kopíruje tvar pobřeží a nabízí pohledy, které se vryjí do paměti. Každá zatáčka odhaluje nové panorama – moře, skály, vinice a vesničky ukryté mezi citrusovníky.

Moře, slunce a chuť limoncella
Amalfské pobřeží je krajem slunce, citronů a dobrého jídla. Místní citrony jsou základem pro slavné limoncello, které zde vzniklo. K večeři si můžete dopřát čerstvé mořské plody, domácí těstoviny a ryby připravené podle tradičních receptů. Každé sousto chutná po Středomoří.



Kdy je nejlepší čas na návštěvu
Ideální období pro cestu na Amalfi je jaro a podzim. Teploty jsou příjemné, turistů méně a krajina hraje všemi barvami. Léto přináší živou atmosféru, festivaly, hudbu i noční ruch, zatímco zimní měsíce lákají ty, kdo hledají klid a autentickou podobu pobřeží.

Místo, kam se budete chtít vrátit
Ať už dorazíte autem, lodí nebo autobusem, Amalfské pobřeží vás očaruje hned na první pohled. Je to místo, kde se snoubí historie, příroda a italská elegance. Každý den tu přináší nové barvy, vůně a zážitky – a právě proto se sem většina návštěvníků touží znovu vrátit.

Zdroj: unsplash.com

Méně lyžařů, více prostoru

Italské Dolomity patří dlouhodobě k nejoblíbenějším lyžařským oblastem Evropy. Středisko Madonna di Campiglio, často označované za perlu Trentina, se nyní rozhodlo pro zásadní krok — omezí počet jednodenních skipasů v nejvytíženějších dnech zimní sezony. Cílem je snížit přetížení sjezdovek, zvýšit komfort návštěvníků a zachovat vysoký standard bezpečnosti, který si oblast dlouhodobě zakládá.

Regulace návštěvnosti i na horách: nový přístup v Dolomitech
Změny se dotknou hlavně období mezi 28. prosincem a 5. lednem, kdy jsou svahy tradičně plné lyžařů, a dále karnevalového týdne od 15. do 22. února. V těchto dnech bude online prodej jednodenních skipasů zastaven po dosažení hranice 15 000 vydaných vstupenek denně. To je přibližně o osm tisíc méně, než kolik jich středisko vydávalo během minulých svátků. Podle vedení střediska se tento krok netýká vícedenních permanentek ani sezónních skipasů. Omezení má pomoci především těm, kdo přijíždějí na jednodenní výlety a zvyšují dopravní i provozní zátěž areálu.

Jak bude fungovat limit na jednodenní skipasy
Lyžaři si budou moci jednodenní jízdenky zakoupit výhradně online předem. Jakmile se kapacita naplní, prodej se automaticky uzavře. Podle provozovatelů to přinese lepší kontrolu nad počtem návštěvníků a umožní personálu efektivněji řídit provoz. Zároveň se tak předejde frontám u pokladen a přelidnění svahů, které často vede k nehodám a zhoršení lyžařského komfortu.

Dopady na běžné návštěvníky i sezónní lyžaře
Novinka přinese změnu především pro turisty z okolních regionů, kteří do Madonny di Campiglio jezdí jen na jeden den. Ti si budou muset své lyžování plánovat více dopředu. Naopak návštěvníci s vícedenními skipasy nebo ubytovaní v místních hotelech se omezení bát nemusí – jich se limit netýká. Ředitel střediska vysvětluje, že cílem není nikoho odradit, ale nabídnout kvalitnější zážitek těm, kteří na hory přijedou s předstihem a chtějí si lyžování opravdu užít.



Přetížení středisek jako turistický problém
Tento krok není ojedinělý. Itálie i další alpské země čelí fenoménu takzvaného „overtourismu“, kdy nadměrný počet návštěvníků ohrožuje nejen kvalitu služeb, ale i samotnou přírodu. V Dolomitech se to projevuje nejen v zimě, ale i v letní sezóně – turistické stezky jsou přeplněné a dopravní infrastruktura nestíhá. Madonna di Campiglio chce jít opačnou cestou: méně lidí, ale větší pohodlí a bezpečí. Podle místních představitelů má tento přístup přinést dlouhodobě udržitelný model turistiky, který bude šetrnější k přírodě i místním obyvatelům.

Budoucnost zimních středisek: méně lidí, více kvality
Nová pravidla by mohla inspirovat i další alpská střediska. Pokud se opatření osvědčí, dá se očekávat, že podobný model přijmou i další regiony, zejména ty, které bojují s přetížením během svátků a víkendů. Změna je dalším důkazem, že moderní turismus se musí přizpůsobit novým výzvám — od klimatických změn až po zodpovědné řízení návštěvnosti. Pro cestovatele to znamená jediné: plánovat včas, rezervovat dopředu a užívat si horskou atmosféru bez tlačenic.

Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/cestovani-stredisko-v-dolomitech-planuje-omezovat-pocty-lyzaru-na-sjezdovkach-40543081, unsplash.com

Kde se příroda dotýká oblohy

V severní Itálii, mezi známějšími oblastmi Jižního Tyrolska a Benátska, se rozkládá méně navštěvovaný, ale o to kouzelnější Národní park Dolomiti Bellunesi. Tento přírodní ráj, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO, ukrývá drsnou krásu hor, čistotu alpských potoků i ticho lesů, kde čas plyne pomaleji.

Kraj plný kontrastů
Park se rozprostírá na ploše více než 30 000 hektarů a zahrnuje území mezi údolími Cordevole, Piave a Mis. V krajině se střídají strmé vápencové štíty, horské louky rozkvetlé v létě divokými orchidejemi a hluboké doliny, kam slunce dopadá jen na chvíli. Právě tato rozmanitost dává Bellunesi jedinečný charakter – spojuje v sobě drsnou krásu hor s jemností přírody.

Bohatství fauny a flóry
Dolomiti Bellunesi jsou domovem mnoha chráněných druhů rostlin a zvířat. Potkat zde můžete kamzíky, sviště, jeleny či orly skalní, kteří krouží nad horskými štíty. Na jaře a v létě krajina rozkvétá více než 1 400 druhy rostlin, z nichž některé nerostou nikde jinde na světě.

Ráj pro milovníky ticha a turistiky
Na rozdíl od rušnějších částí Dolomit si Bellunesi zachovávají klid a autentičnost. Najdete tu desítky turistických stezek různých obtížností – od lehkých procházek podél potoků až po náročné horské túry s dechberoucími výhledy. Oblíbené trasy vedou například k vrcholu Monte Schiara nebo k malebnému údolí Val del Mis, kde se nachází tyrkysové jezero Lago del Mis.

Kultura a tradice regionu Belluno
Okolí parku je protkáno malými vesnicemi, kde se dosud žije v rytmu hor. Místní obyvatelé si hrdě uchovávají ladinské tradice, starobylý jazyk i řemesla. V horských chatách se můžete zastavit na domácí polentu, sýry a med, které voní po místní krajině.

Když chcete zažít Itálii jinak
Dolomiti Bellunesi nejsou jen o výškách a skalách – jsou o pokoře, klidu a skutečném spojení s přírodou. Pokud hledáte Itálii bez davů, s dotekem pravé alpské duše, tenhle kout Benátska vás okouzlí svou nenápadnou, ale hlubokou krásou.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Srdce vinařské oblasti Langhe

V srdci malebné vinařské oblasti Langhe, známé svými světově proslulými víny a nádhernou krajinou, se nachází jedno z nejneobvyklejších muzeí Itálie – Muzeum vývrtek v Barolu. Pro milovníky vína, historie i netradičních sbírek je toto místo opravdovým pokladem.

Fascinující sbírka historických vývrtek
Muzeum představuje více než 500 historických vývrtek z různých koutů světa. Každý exponát má svůj příběh – od jednoduchých železných modelů až po luxusní vývrtky zdobené drahými kovy či perlami. Návštěvníci tak mohou sledovat fascinující vývoj tohoto zdánlivě obyčejného, ale nezbytného nástroje pro milovníky vína.

Historie a řemeslo
Expozice je pečlivě uspořádána a doplněna informacemi o výrobě, historii a designu vývrtek, což umožňuje pochopit, jak se tento nástroj vyvíjel spolu s vinářskou kulturou. Návštěva muzea je nejen vizuálně poutavá, ale i edukativní – odhaluje detaily řemeslné zručnosti a inovací, které formovaly svět vinařství.

Zážitek pro všechny smysly
Muzeum vývrtek je ideálním místem pro nenáročnou, ale inspirativní zastávku během cesty po Langhe. Po prohlídce můžete vyrazit do místních vinic a ochutnat některá z nejlepších vín regionu, což činí návštěvu muzea nejen kulturním, ale i gurmánským zážitkem.

Tip pro návštěvníky
Pro maximální zážitek doporučujeme kombinovat návštěvu muzea s procházkou po okolních vinicích nebo účastí na degustaci místních vín. Tak získáte komplexní pohled na tradici, řemeslo a vášeň, která provází Langhe již po staletí.

Zdroj: unsplash.com

Umění, které zraje s časem

Prosciutto – jemně nakrájená sušená šunka s neodolatelnou vůní a delikátní chutí – patří mezi nejcennější poklady italské gastronomie. Jeho historie sahá až do starověkého Říma, kdy se první techniky sušení a solení masa staly základem pro dlouhodobé uchování potravy. Tradice výroby se postupně vyvíjela, až vznikly dnes známé druhy, jako Prosciutto di Parma nebo San Daniele, které se vyrábějí s úctou k původním postupům a trpělivostí, jež se dědí z generace na generaci.

Od slunce a soli k dokonalé chuti
Slovo prosciutto pochází z latinského „perexsuctus“, tedy „vysušený“. A právě sušení je základem jeho výroby. Čerstvé vepřové stehno se nasolí mořskou solí a nechá několik měsíců zrát v chladných, dobře větraných místnostech. Postup je jednoduchý, ale vyžaduje trpělivost – některé druhy prosciutta zrají i až dva roky.

Prosciutto crudo a cotto – dva světy chuti
Italové rozlišují dva hlavní typy:

• Prosciutto crudo – sušená, syrová šunka s jemnou, nasládlou chutí (např. Prosciutto di Parma).

• Prosciutto cotto – vařená šunka, podobnější té, kterou známe z našich kuchyní, ale s jemnější strukturou a vůní.

Každý region má své vlastní tajemství výroby i charakteristickou chuť, ovlivněnou klimatem, vzduchem a kvalitou masa.

Jak si prosciutto vychutnat
Italové si ho nejraději dopřávají s čerstvým melounem, na antipasti talíři s parmazánem, olivami a vínem, nebo v jednoduchém sendviči s bílým chlebem a máslem. Čím jednodušší kombinace, tím víc vynikne jeho jedinečná chuť.

Zdroj: unsplash.com

Itálie zavádí přísná pravidla pro všechny lyžaře

Itálie se rozhodla výrazně zpřísnit pravidla pro všechny, kdo se vydávají na její zasněžené svahy. Od zimní sezony 2025/2026 totiž vstoupí v platnost nový zákon, který nařizuje povinné nošení přilby při lyžování, snowboardingu nebo jízdě na saních. Tímto krokem se země stává první v Evropě, která tuto povinnost zavádí bez ohledu na věk či zkušenosti sportovce.

Helma jako zákonná nutnost
Zatímco doposud byla přilba v Itálii povinná pouze pro děti a mládež do osmnácti let, nová úprava se týká všech. Každý, kdo vyjede na sjezdovku bez helmy, riskuje pokutu až 200 eur, což odpovídá zhruba pěti tisícům korun. Provozovatelé středisek navíc mohou porušovatelům odebrat skipas až na tři dny. Předpis se vztahuje na všechny zimní sporty provozované na veřejných tratích a lanovkách. Helma musí být certifikována podle evropských norem a označena známkou CE.



Důraz na bezpečnost i prevenci úrazů
Cílem nové legislativy je zvýšit bezpečnost na sjezdovkách a snížit počet vážných úrazů hlavy. Statistiky ukazují, že právě poranění mozku a lebky patří mezi nejčastější následky nehod na svazích. Italské úřady proto sázejí na to, že povinnost helmy pomůže těmto zraněním předejít a přispěje k větší zodpovědnosti všech sportovců. Zároveň se připravují i další opatření – například kontroly alkoholu přímo na svazích. Tolerance by měla odpovídat stejné hranici, jaká platí pro řidiče, tedy maximálně 0,8 promile. V případě překročení by mohla následovat pokuta nebo dočasné odebrání skipasu.

Co to znamená
Pro návštěvníky italských hor, včetně českých lyžařů, znamená tato změna jediné — helmu je nutné mít vždy s sebou. Pokud ji zapomenete doma, střediska je budou nabízet k zapůjčení, ovšem s omezeným množstvím a často za poplatek. Doporučuje se proto zkontrolovat nejen vybavení, ale i platnost cestovního pojištění, které může být při porušení místních předpisů neplatné. Itálie se tak stává vzorem v přístupu k bezpečnosti a dává jasný signál: lyžování má být zábava, ne riziko.

Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/helma-pokuta-italie-sjezdovka.A251006_115648_eko-zahranicni_jadv, unsplash.com

Odkud opravdu pochází boloňské špagety?

Kdo by neznal špagety po boloňsku – oblíbený pokrm, který se stal symbolem italské kuchyně po celém světě. Hustá masová omáčka, provoněná rajčaty a kořenovou zeleninou, na talíři s hromadou špaget... Jenže Italové by se nad tímto spojením možná trochu pousmáli. Ve skutečnosti totiž tradiční recept z Bologni se špagetami nemá nic společného.

Ragù alla bolognese – pravá chuť Bologni
V samotné Bologni se připravuje ragù alla bolognese, tedy masová omáčka z mletého hovězího masa, pancetty, cibule, mrkve, celeru, bílého vína a rajčatového protlaku. Omáčka se vaří velmi pomalu, někdy i několik hodin, aby získala svou typickou jemnou chuť a hustou konzistenci.Tradičně se však tato omáčka nepodává se špagetami, ale s čerstvými vaječnými těstovinami tagliatelle, které lépe zachytí husté maso a omáčku. V některých částech regionu se ragù servíruje i s lasagnemi nebo krátkými těstovinami jako tortellini či gramigna.

Jak vznikly „špagety po boloňsku“
Oblíbené spaghetti bolognese, jak je známe dnes, se zrodily mimo Itálii, nejspíše v Anglii nebo ve Spojených státech během 20. století. Italští imigranti tehdy přizpůsobovali své recepty dostupným surovinám – místo tagliatelle použili špagety a omáčku často obohatili o více rajčat nebo koření. Postupně se tak zrodila světová varianta, která si sice zachovala italské jméno, ale od původního boloňského ragù se liší.

Kde ochutnat originál
Chcete-li poznat skutečnou chuť Bologni, zamiřte přímo do regionu Emilia-Romagna. V místních trattoriích a osteriích vám naservírují tagliatelle al ragù podle tradičního receptu, který je od roku 1982 dokonce oficiálně registrován u Accademia Italiana della Cucina.

Zdroj: unsplash.com

Florencie v rytmu běhu

Každý rok na konci listopadu se ulice Florencie promění v obrovskou sportovní arénu. Běžci z celého světa se zde scházejí, aby se zúčastnili slavné Maratona di Firenze, jednoho z nejvýznamnějších maratonů v Itálii. V roce 2025 se tento ikonický závod poběží 30. listopadu a nabídne trasu dlouhou 42 kilometrů a 195 metrů, která vede přímo srdcem města renesance.

Běh napříč památkami
Trasa maratonu je sama o sobě zážitkem. Běžci startují v historickém centru a probíhají kolem nejslavnějších florentských památek – majestátní katedrály Santa Maria del Fiore, náměstí Piazza della Signoria, nádherného mostu Ponte Vecchio i kostela Santa Croce, kde závod tradičně končí. Každý krok tak znamená nejen sportovní výkon, ale i procházku dějinami a kulturou.



Tradice a atmosféra
Florentský maraton má dlouhou tradici – poprvé se konal v roce 1984 a od té doby se stal symbolem propojení sportu a umění. Každoročně přiláká tisíce účastníků, od profesionálních atletů až po amatéry, kteří si chtějí vyzkoušet běh v jednom z nejkrásnějších měst světa. Závod je známý přátelskou atmosférou, bohatým doprovodným programem a skvělou organizací.

Trasa i pro osobní rekordy
Profil závodu je poměrně rovinatý, což z něj dělá ideální volbu pro ty, kteří chtějí zaběhnout svůj osobní rekord. Povrch je většinou hladký, i když některé úseky vedoucí přes dlažební kostky dodávají trati typickou toskánskou autentičnost. Na trase jsou pravidelně rozmístěny občerstvovací stanice a v cíli čeká každého účastníka medaile jako symbol dokončené výzvy.

Zážitek pro běžce i diváky
Díky kompaktnímu městskému centru mohou diváci sledovat závod z mnoha míst a povzbuzovat běžce v různých fázích trasy. Celá akce má nezaměnitelnou atmosféru – ulice plné fanoušků, tóny italské hudby a pohledy na památky, které se zrcadlí v řece Arno. Běh se tak stává nejen sportovním výkonem, ale i nezapomenutelným zážitkem.

Proč zrovna Florencie
Maratona di Firenze není jen závodem – je to oslava pohybu, kultury a italského životního stylu. Spojuje energii běhu s krásou renesančního města a dává možnost prožít Florencii jinak – v rytmu vlastního dechu a kroků. Ať už běžíte pro výsledek, nebo pro radost, tady se sport mění v umění.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Od malého závodu k obřímu festivalu moře

Každý říjen se Terst mění v mekku pro milovníky plachetnic a mořské atmosféry. Barcolana je regata, která začala jako jednoduchá závodní akce, ale s časem se stala jedním z největších jachtařských festivalů na světě. Každoročně ji doprovází bohatý doprovodný program, slavnostní večery, kulturní události a setkání lidí, které spojuje vášeň pro moře.

Původ a růst Barcolany
Barcolanu založila skupina nadšenců v roce 1969 v Terstu jako závod na konci sezóny jachtařských klubů. První regata měla jen 51 lodí, které přijely ze samotného Terstu. Postupem času se Barcolana rozrostla – začala přitahovat zájem mezinárodních posádek, různé typy plachetnic a stovky až tisíce účastníků i diváků, až nakonec získala titul „největší jachtařská regata na světě“.

Závodní trať a atmosféra regaty
Regata se koná ve druhé neděli v říjnu a trať je tvořena čtyřúhelníkem o délce zhruba 13 námořních mil v zálivu Terstu. Start bývá mezi Barcolou a Miramare, cíl pak nedaleko slavného náměstí Piazza Unità d’Italia, přímo u moře. Na moři soutěží profesionálové i amatéři na různých typech lodí – od výkonných závodních plachetnic až po rodinné jachty.



Barcolana ve městě – „village“, kultura, lidé
Regata není jen o závodech – celý Terst se rozžije. Pobřeží Rive, Piazza Unità i další veřejná prostranství ožívají stánky, výstavami, koncerty a doprovodnými akcemi. Barcolana Village nabízí zóny pro návštěvníky, informační stánky, prodej námořnického vybavení, suvenýrů a možnost podívat se na výstavy spojené s historií námořního života v Terstu. Večer se pak konají veřejné vystoupení a slavnostní atmosféra.

Význam a jedinečnost
To, co dělá Barcolanu výjimečnou, je, že na startovní čáře se vedle sebe potkávají zkušení závodníci i lidé, kteří se s plachetnicí potkávají občasně. To dává akci demokratický spirit – není to jen závod, ale i festival moře, kde každý může být součástí. Navíc geografická poloha Triestu – pobřeží, přístav, blízkost Karstských svahů – poskytuje nádherné možnosti sledovat závod i z moře, i ze břehu či vyhlídek.

Barcolana 2025 a život mezi roky
Současná Barcolana už není jen denní událostí – trvá celý týden (nebo více), protože město připravuje kulturní festivaly, literární setkání („Un mare di racconti“), hudbu, výstavy i gastronomické zážitky. Letos je kladen důraz také na moře a životní prostředí. Regata a její okolí se snaží propojit sportovní výzvu se společenským a kulturním významem.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Chuť slunce v rajčatech

Na Sicílii vznikl unikátní způsob, jak uchovat chuť rajčat i po skončení léta. „U strattu“, také nazývané strattu di pomodoro, je rajčatová esence vyráběná ze zralých plodů sušených na slunci. Její aroma je nesmírně intenzivní a stačí opravdu malé množství, aby dodalo hloubku omáčkám, masovým pokrmům i zeleninovým receptům. Není divu, že právě tato esence se považuje za srdce sicilské gastronomie.

Tajemství tradice
Sicilské ženy se v minulosti na konci léta scházely, aby společně připravily zásoby na zimu. Proces měl nejen praktický význam, ale byl vnímán také jako rituál spjatý s ženskostí a cykly přírody. Rajčata rozložená na dřevěných deskách či keramických talířích sušilo středomořské slunce, a vesnice tak provoněla nezaměnitelná vůně. Tento obraz patří k nejsilnějším symbolům tradičního sicilského života.



Jak se esence rodí
Výroba „u strattu“ je časově náročná a vyžaduje velké množství surovin. Na kilogram výsledného produktu je potřeba až třicet kilogramů čerstvých rajčat. Rajčata se nejprve krátce povaří se solí, následně propasírují a vzniklá hmota se rozprostře na dřevěné plochy. Během několika dnů slunce odpaří přebytečnou vodu a zůstane hustá, tmavě červená pasta. Ta se poté uloží do sklenic, zalije olivovým olejem a pro delší trvanlivost se přidávají bobkové listy.

Kouzlo v kuchyni
„U strattu“ se používá především jako základ omáček. Stačí malé množství a jídlo získá výraznou barvu i chuť. Tradičně se přidává na začátku vaření, aby se jeho aroma mohlo plně rozvinout. Sicilské hospodyňky jej využívají nejen do těstovinových omáček, ale i při přípravě dušeného masa nebo zeleniny. V kuchyni tak působí jako koncentrovaný otisk sicilského slunce a plodné půdy.

Sicílie na lžíci
Rajčatová esence není jen kulinářskou ingrediencí, ale také součástí kulturní identity Sicílie. Uchovává paměť na časy, kdy se jídlo připravovalo společně a s velkým respektem k přírodě. I když dnes výrobu v mnoha domácnostech nahradily průmyslové produkty, stále existují rodiny, které tuto tradici udržují. Díky nim zůstává „u strattu“ nejen chutí, ale i příběhem, který spojuje generace.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Život uvnitř hradeb – město na skále

Na skalnatém ostrůvku spojeném s Ischií úzkým kamenným mostem se majestátně tyčí Castello Aragonese – Aragonský hrad. Tento monumentální komplex, jenž se stal symbolem ostrova, fascinuje návštěvníky svou polohou, historií i dechberoucími výhledy na Tyrhénské moře.

Původ sahající do antiky
První opevnění na skalním ostrově vybudovali už Řekové v 5. století př. n. l., následně jej rozšířili Římané. Strategická poloha nad mořem umožňovala kontrolovat přístupy k Ischii i chránit její obyvatele před nájezdy pirátů a nepřátelských flotil.

Rozkvět za vlády Aragonské dynastie
Současnou podobu hrad získal v 15. století, kdy ho nechal přestavět Alfons z Aragonu. Podle něj nese své jméno dodnes. V té době se hrad proměnil v opevněné město s kostely, kláštery, zahradami i obytnými domy, kde žily tisíce lidí chráněných hradbami.

Duchovní a kulturní centrum
V průběhu staletí byl hrad také důležitým duchovním místem. V jeho zdech se nacházelo hned několik kostelů, z nichž některé si lze prohlédnout dodnes. Hrad byl také centrem umění, vzdělanosti a kulturního života ostrova.



Útočiště před nepřáteli
Aragonský hrad poskytoval Ischii ochranu před piráty i cizími vojsky. V dobách největšího ohrožení sem utíkali obyvatelé z celého ostrova a za hradbami nacházeli bezpečí.

Hrad dnes – cesta do historie
Dnes je Castello Aragonese oblíbeným turistickým cílem. Návštěvníci mohou projít spletí chodeb, vystoupat na vyhlídkové terasy s panoramatickým výhledem na moře i navštívit historické expozice. Romantická atmosféra hradu dělá z místa ideální zastávku při objevování kouzelné Ischie.

Symbol síly a krásy Ischie
Castello Aragonese je nejen památkou, ale i symbolem vytrvalosti a krásy ostrova. Jeho silueta, odrážející se v tyrhénských vlnách, zůstává nezapomenutelným obrazem, který si z Ischie odnáší každý cestovatel.

Zdroj: unsplash.com

Říjnový Řím plný kultury a hvězd

Každý říjen se Řím stává centrem světové kinematografie. Auditorium Parco della Musica, dílo slavného architekta Renza Piana, hostí na jedenáct dní projekce, premiéry, červené koberce a setkání s filmovými hvězdami. Festival, založený v roce 2006, si během let vydobyl významné místo mezi nejdůležitějšími kulturními událostmi Evropy.

Mezinárodní soutěž a filmové sekce
Festival zahrnuje nejen hlavní mezinárodní soutěž, ale i další sekce, které dávají prostor rozmanitým filmovým žánrům. Patří mezi ně například sekce „Freestyle“ pro experimentální tvorbu, „Best of“ s filmy oceněnými na jiných festivalech, nebo „Storia del Cinema“, jež vzdává poctu velkým tvůrcům minulosti.

Program a slavnostní premiéry
Festival zahajuje vždy slavnostní premiéra očekávaného snímku a program poté nabízí více než stovku projekcí filmů z celého světa. Atmosféru dotvářejí debaty s režiséry, tvůrčí workshopy a doprovodné akce, které umožňují divákům proniknout hlouběji do zákulisí filmového umění.



Místa konání v Římě
Hlavním dějištěm je Auditorium Parco della Musica, ale promítání a akce probíhají také v dalších kulturních institucích města – například v Casa del Cinema, v muzeu MAXXI či v historických divadlech. Festival se tak rozlévá do celého Říma a vtahuje do dění širokou veřejnost.

Atmosféra velkolepé filmové oslavy
Festa del Cinema di Roma je nejen odbornou událostí, ale i skutečnou slavností pro diváky. Slavné osobnosti na červeném koberci, živé diskuse po projekcích i možnost setkat se s tvůrci dělají z festivalu jedinečný zážitek.

Novinky a významné osobnosti roku 2025
Jubilejní ročník 2025 přináší kolem 150 filmů z téměř čtyřiceti zemí. Porotě předsedá herečka a režisérka Paola Cortellesi, zvláštní ocenění za celoživotní přínos obdrží britský producent Lord David Puttnam. Festival tak zůstává věrný své tradici – spojovat současnost s respektem k velkým jménům světového filmu.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Nová pravidla od října 2025

Cestující odlétající z Terminálu 2 na pražském letišti mohou od října 2025 využít novou výjimku týkající se přepravy tekutin v příručním zavazadle. Doposud platilo klasické evropské omezení – všechny tekutiny musely být v nádobách do 100 mililitrů uložených v jednom průhledném sáčku o objemu maximálně jeden litr. Nově je ale povoleno vzít si s sebou navíc i jednu větší nádobu, která přesahuje 100 mililitrů, přičemž její celkový objem nesmí být vyšší než dva litry.

Co výjimka umožňuje
Tato novinka přináší cestujícím větší komfort, protože větší nádoba může obsahovat například kosmetiku, potraviny či nápoje – a to jak nealkoholické, tak i alkoholické. Celkově tak lze v příručním zavazadle kombinovat malé lahvičky do 100 mililitrů s jednou větší lahví nebo dózou. Důležité však je, že tato větší nádoba smí být jen jedna na osobu a musí splňovat limit dvou litrů.

Snadnější bezpečnostní kontrola
Další pozitivní změnou je modernizace bezpečnostní kontroly v Terminálu 2. Díky novým CT rentgenům již cestující nemusí z příručního zavazadla vyndávat tekutiny ani elektroniku. Kontrola tak probíhá rychleji a plynuleji, což výrazně zkracuje dobu čekání a zjednodušuje celý proces před odletem.

Na co si dát pozor
I přes nové výjimky je důležité si před cestou pečlivě zkontrolovat, jaké nádoby s sebou máte. Pokud nádoba přesáhne povolený objem nebo jich bude více než jedna, může být při kontrole zabavena. Stále platí, že menší nádoby do 100 mililitrů musí být uložené v průhledném plastovém sáčku, který se snadno předkládá při kontrole.

Shrnutí pro cestovatele
Změna pravidel přináší více volnosti i pohodlí, přičemž bezpečnost zůstává na prvním místě. Cestující z Terminálu 2 tak mohou mít u sebe více tekutin než dříve, a zároveň si užít plynulejší a méně stresující odbavení. Letiště Václava Havla tak opět potvrzuje, že se snaží přizpůsobovat moderním technologiím i potřebám svých cestujících.

Zdroj: https://www.prg.aero/kolik-si-mohu-vzit-tekutin-na-palubu-v-prirucnim-zavazadle-v-terminalu-2, unsplash.com

Přírodní ráj po celý rok

V srdci Alp, na hranici regionů Piemont a Valle d’Aosta, se rozkládá Gran Paradiso National Park, nejstarší národní park Itálie. Byl založen v roce 1922, aby ochránil ohrožené kamzíky a kozorožce, a postupně se stal symbolem respektu k přírodě i oblíbeným cílem milovníků hor.

Hora, která dala parku jméno
Dominantou parku je majestátní vrchol Gran Paradiso dosahující výšky 4 061 metrů. Je jedinou čtyřtisícovkou ležící celá na území Itálie a nabízí dechberoucí výhledy na okolní alpské masivy. Už od 19. století láká horolezce z celé Evropy a dodnes patří mezi nejoblíbenější cíle vysokohorské turistiky.

Útočiště pro vzácná zvířata
Gran Paradiso je domovem pro širokou škálu alpské fauny. Nejznámějším obyvatelem je kozorožec alpský, který byl kdysi na pokraji vyhynutí, ale díky ochraně se jeho populace obnovila. Kromě něj zde žijí i kamzíci, svišti, lišky a na obloze krouží majestátní orli skalní.



Kvetoucí alpská příroda
Na jaře a v létě se horské louky mění v barevné koberce rododendronů, hořců a dalších alpských rostlin. V nižších polohách rostou lesy modřínů a smrků, které přecházejí v holé skály a ledovce. Pestrost přírody z Gran Paradisa dělá ráj nejen pro turisty, ale i pro fotografy a botaniky.

Turistika a sport v přírodě
Park nabízí stovky kilometrů turistických tras, od pohodových vycházek po náročné vysokohorské túry. V létě sem míří turisté, horolezci i cyklisté, v zimě si oblast užívají lyžaři a milovníci skialpinismu. Díky horským chatám a útulnám je možné podnikat i vícedenní přechody.

Lidské dědictví a tradice
Kromě přírodních krás stojí za to objevovat i vesnice v okolí parku. Kamenné domy, dřevěné balkony a tradiční hospodářství vyprávějí příběhy lidí, kteří po staletí žili v těžkých horských podmínkách a dokázali si vytvořit harmonii s divokou přírodou.

Proč navštívit Gran Paradiso
Gran Paradiso spojuje nádhernou přírodu, bohatou historii a pocit opravdového klidu, který dnes jinde jen těžko hledáme. Je to místo, kde se návštěvník může nadechnout čerstvého alpského vzduchu, obdivovat krásu hor a zažít opravdový dotek divočiny.

Zdroj: unsplash.com

Živoucí symbol Kampánie

Vysoko nad Neapolským zálivem se tyčí Vesuv, jedna z nejslavnějších sopek na světě. Tento majestátní vulkán se stal symbolem Kampánie a láká každoročně statisíce návštěvníků, kteří chtějí spatřit kráter i vychutnat dechberoucí výhledy na okolní krajinu.

Sopka, která změnila dějiny
Vesuv se nesmazatelně zapsal do historie roku 79 n. l., kdy jeho erupce pohřbila římská města Pompeje, Herculaneum a Stabiae. Tato tragédie, při níž zahynuly tisíce lidí, nám zanechala mimořádné archeologické dědictví, díky němuž máme jedinečný pohled do každodenního života starověkých Římanů. Objevy z Pompejí dnes patří k nejcennějším památkám antické civilizace.

Geologický obr uprostřed města
Vesuv je jednou z mála aktivních sopek v kontinentální Evropě a jeho charakteristická silueta s dvojitým vrcholem je neodmyslitelnou součástí panoramatu Neapole. Vědci sopku neustále monitorují, protože její poloha v hustě obydlené oblasti představuje potenciální riziko. Přesto zůstává fascinujícím přírodním úkazem, který budí respekt i obdiv.



Výstup na vrchol
Cesta na Vesuv je oblíbeným cílem turistů. Návštěvníci mohou vystoupat až k samotnému kráteru po značených stezkách, které nabízejí nádherné pohledy na Neapolský záliv, Capri či Sorrentský poloostrov. Chůze po sopečném štěrku a pohled do hlubin kráteru patří k nezapomenutelným zážitkům, který spojuje krásu přírody s vědomím její nezkrotné síly.

Vesuv a víno
Úrodná sopečná půda v okolí Vesuvu je ideální pro pěstování vinné révy. Právě zde vznikají slavná vína označovaná jako Lacryma Christi del Vesuvio („Slzy Kristovy“), která mají dlouhou tradici sahající až do antiky. Spojení dramatické přírody a lahodného vína dodává krajině pod sopkou jedinečný charakter.

Sopka plná legend
Vesuv je opředen mnoha příběhy a mýty. Staří Římané věřili, že zde sídlí bůh ohně a že sopka je bránou do podsvětí. I dnes působí tajemně – jednou klidný a přívětivý, jindy hrozivý a připomínající, jak křehká může být rovnováha mezi člověkem a přírodou.

Proč navštívit Vesuv
Výlet na Vesuv není jen setkáním s přírodními krásami, ale i s historií, kulturou a tradicí regionu. Nabízí fascinující kombinaci archeologického dědictví, přírodních krás a živých legend, které dělají z této hory jedno z nejnavštěvovanějších míst v Itálii.

Zdroj: unsplash.com

Mistři gelata z celého světa

Od 7. do 10. listopadu 2025 bude Palermo (Sicílie) hostit Sherbeth, mezinárodní festival řemeslné zmrzliny, který už od roku 2007 slaví kvalitu a kreativitu v oboru výroby gelata. Ve výjimečné atmosféře se historické centrum města promění v otevřenou „vesnici zmrzliny“, kde návštěvníci zažijí pestrý mix chutí, workshopů, vystoupení i soutěží.

Kořeny a význam festivalu
Sherbeth není pouhou přehlídkou zmrzlin — je to událost, která spojuje gastronomii, kulturu a inovaci. Od svého založení podporuje tradiční řemeslnou výrobu, inspiraci místními surovinami a mezinárodní setkání mistrů gelatiérů. Díky tomu se festival stal významným bodem na mapě kulinářských událostí a každoročně přivádí do Palerma tvůrce z různých zemí, aby představili své originální přístupy k chuťovým kombinacím.

Co festival nabídne
Během čtyř dnů návštěvníci mohou ochutnávat desítky druhů zmrzlin, od klasických po originální novinky, často připravené z lokálních surovin či s překvapivým tvarem či kombinací. Místo konání zahrne různé části města — například oblasti kolem Teatro Massimo, Via Maqueda a historického jádra — aby se celý festival stal součástí pulsu města. Kromě ochutnávek festival nabídne i workshopy, show cooking u pultů mistrů gelatiérů, diskuze o gastronomii i speciální program pro děti. Středobodem programu je mezinárodní soutěž o Cenu Francesco Procopio Cutò, pojmenovanou po sicilském průkopníkovi moderní zmrzliny, který má významné místo v historii gelato kultury.



Příběh zmrzliny a kultura Palerma
Festival Sherbeth přináší nejen chuťové zážitky, ale i kulturní hloubku — spojuje historické tradice výroby zmrzliny na Sicílii s moderními technologiemi a mezinárodními vlivy. Pro Palermu představuje Sherbeth i příležitost prezentovat gastronomickou identitu regionu v širším kontextu, podpořit místní producenty a oživit veřejný prostor města. Přesně tak, jako zmrzlina míchá ingredience, festival míchá kultury — mistři zmrzliny z Itálie, Evropy, Ameriky i dalších míst přinášejí chuťové výzvy, které návštěvníky pobaví i překvapí.

Proč zúčastnit se Sherbeth
Navštívit Sherbeth znamená zažít festival všemi smysly: ochutnávky přímo u mistrů, sledování výroby „naživo“, debatní okruhy o gastronomii, koncerty a rodinný program. Díky tomu se festival hodí pro široké publikum — od gastronomických nadšenců až po rodiny s dětmi. A co je skvělé — vstup je zdarma!

Zdroje: unsplash.com, italia.it

Motocyklové legendy v centru pozornosti

Každý říjen se Bologna stává centrem obdivovatelů historických automobilů a motocyklů. Výstava Auto e Moto d´Epoca, která se dnes řadí mezi největší motoristické akce svého druhu v Evropě, přitahuje sběratele, restaurátory i nadšence z celého světa. Letošní ročník se uskuteční od 23. do 26. října v areálu BolognaFiere a nabídne fascinující pohled do minulosti motorismu.

Od skromných začátků k prestižní události
Kořeny výstavy sahají do začátku osmdesátých let, kdy se skupina italských sběratelů rozhodla představit veřejnosti vzácné automobily, které jinak zůstávaly ukryté v soukromých garážích. První ročníky byly spíše komorními setkáními nadšenců, ale zájem veřejnosti rychle rostl. Postupně se z malé přehlídky stala prestižní mezinárodní událost, která dnes patří k největším svého druhu v Evropě.



Rozsah a atmosféra
Současná podoba výstavy ohromuje rozsahem i pestrostí. Na ploše více než 230 000 metrů čtverečních se rozprostírá čtrnáct pavilonů, kde návštěvníci obdivují přes pět tisíc vozů a motocyklů ze všech období. Atmosféru doplňují prezentace automobilových značek, restaurátorů a klubů, které se starají o uchování tradice motorismu.

Příběhy značek a technické skvosty
Každý rok se zde představují nejen slavné modely automobilek, ale i unikátní prototypy či soukromé sbírky. V roce 2025 bude velký prostor věnován 75. výročí Formule 1 a také speciální expozici značky Honda. Nechybí ani Lamborghini a další legendy, které zde připomínají své nejslavnější kapitoly. Výstava tak není jen přehlídkou krásných strojů, ale i poutavým vyprávěním o technickém pokroku a designu.

Proč navštívit
Výstava v Bologni není jen nostalgickou cestou do minulosti. Je to také připomínka, jak významnou roli hrály automobily a motocykly v kulturních a společenských proměnách posledního století. Pro milovníky motorismu je to událost, kterou nelze vynechat – a pro všechny ostatní fascinující podívaná, která ukazuje, že i stroje mohou mít svou duši a příběh.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Kolébka evropského bankovnictví

Když se řekne bankovnictví, většina lidí si vybaví dnešní instituce s pobočkami a moderními technologiemi. Jen málokdo ale tuší, že skutečné základy bankovnictví byly položeny už ve středověké Itálii. Od 12. století se obchodní města jako Florencie, Siena, Benátky a Janov stala centry obchodu, financí a inovací.

Od penězoměnců k bankám
V dobách, kdy neexistovala jednotná měna, hráli zásadní roli penězoměnci – směňovali různé druhy mincí a zajišťovali bezpečnou úschovu bohatství. Postupně začali poskytovat i půjčky a zapisovat dlužní úpisy, což se stalo prvním krokem k formálním bankovním službám.

Mocné bankovní rodiny
Nejslavnějšími zakladateli bankovnictví byli Medicejové z Florencie, kteří ve 14. a 15. století vybudovali síť bank po celé Evropě. Jejich banka financovala papežský dvůr, evropské monarchy i rozsáhlé obchodní podniky. Podobně významné byly také bankovní rody v Sieně (rodina Bonsignori) nebo v Janově, kde vznikla jedna z prvních skutečných veřejných bank – Banco di San Giorgio roku 1407.

Janov, Benátky a obchod se světem
Obchodní mocnosti jako Benátky a Janov hrály klíčovou roli i díky svým námořním cestám. Potřebovaly sofistikovaný finanční systém k financování flotil a mezinárodního obchodu. Právě zde se vyvinuly rané formy úvěrů, směnek a investičních partnerství, které se později rozšířily po celé Evropě.



Dědictví italských bankéřů
Z Itálie se bankovní model postupně rozšířil do Francie, Španělska, Německa a nakonec do Anglie, kde vznikly další významné instituce. Kořeny moderního bankovnictví – od úvěrů přes směnky až po první formy „centrálních“ bank – však zůstávají pevně spjaty s italskými městskými státy a jejich obchodnickou kulturou.

Zdroj: unsplash.com

Říjnové neděle plné jídla

V malebném městečku Zafferana Etnea, které se rozkládá na úpatí majestátní sopky Etny, se každou říjnovou neděli koná jedna z nejvýznamnějších gastronomických slavností Sicílie - Ottobrata Zafferanese. Festival má dlouhou tradici a v roce 2025 oslaví už svůj 45. ročník.

Oslava podzimu a sicilských chutí
Hlavní roli hrají podzimní speciality kraje. Návštěvníci mohou ochutnat čerstvý med z Etny, voňavé houby, sladké hrozny, šťavnatá jablka, pečené kaštany, džemy, domácí sladkosti i teplé pokrmy připravované podle tradičních receptů. Velký důraz se klade na kvalitu a ekologii - veškeré jídlo se servíruje na biologicky rozložitelném nádobí.

Festival plný hudby a kultury
Ottobrata Zafferanese ale není jen o jídle. Každou neděli ožívají ulice městečka hudbou, tanečními a pouličními představeními, nechybí řemeslné a fotografické výstavy ani dětské dílničky. Celá akce tak získává jedinečný multisenzorický rozměr – chutě, barvy a vůně se prolínají s uměním a zábavou pro všechny generace.

Kdy a kde
Slavnost se koná od 5. do 26. října 2025, vždy v neděli. Vstup je zdarma a centrum dění se nachází přímo v ulicích Zafferana Etnea v provincii Catania.

Proč navštívit
Ottobrata Zafferanese je ideální příležitostí poznat autentickou atmosféru sicilské vesnice, ochutnat to nejlepší z místní gastronomie a zažít podzim v jedinečném prostředí na svazích Etny.

Zdroje: italia.it, unsplash.com

Za pokladem do Piemontu: Jedinečný zážitek na festivalu bílých lanýžů v Albě

Pro milovníky gastronomie, kteří chtějí zažít Itálii jinak než u pláží, existuje jedinečná podzimní příležitost. Od října do listopadu se v srdci Piemontu, v malebném městě Alba, koná mezinárodní festival bílých lanýžů. Nejde jen o jídlo; je to oslava kultury, tradic a jednoho z nejvzácnějších kulinářských pokladů na světě.

Co dělá bílý lanýž tak výjimečným?

Bílý lanýž (Tuber magnatum Pico) se nepěstuje. Roste divoce v symbióze s kořeny stromů a jeho nález je výsledkem dovednosti, štěstí a práce speciálně vycvičených psů. Má intenzivní, nezaměnitelnou vůni, a proto stačí jen pár hoblinek, aby proměnil jednoduché jídlo v nezapomenutelný zážitek. Právě proto se mu přezdívá "bílé zlato".

Co vás čeká na festivalu Fiera Internazionale del Tartufo Bianco d'Alba?

Festival, který se koná každý víkend od začátku října do konce listopadu, přitahuje gurmány z celého světa. Centrem dění je Světový trh s lanýži, kde můžete obdivovat a koupit ty nejčerstvější a nejkvalitnější lanýže, jejichž cenu určuje jejich váha a kvalita. Kromě samotného lanýže zde najdete i další regionální produkty – víno, sýry, masné výrobky a čokoládu.

Hlavní body festivalu:

• Hon na lanýže: Nejautentičtější zážitek. Můžete se vydat na noční nebo ranní hon s místním hledačem lanýžů a jeho psem. Uvidíte na vlastní oči, jak probíhá hledání a naučíte se rozeznávat správné stopy.

• Kulinářské show: Šéfkuchaři z celého světa předvádějí, jak nejlépe použít lanýže v gastronomii. Můžete se zúčastnit ochutnávek a workshopů.

• Ochutnávky vína: Piemont je domovem světoznámých vín jako Barolo a Barbaresco. Festival je skvělou příležitostí k jejich ochutnávce a návštěvě místních vinných sklípků.

Tato akce je ideální pro cestovatele, kteří chtějí poznat pravou duši Itálie. Není to jen o jídle – je to o pochopení regionálních tradic, spojení s přírodou a prožití skutečné kulinářské vášně. Ať už jste milovník jídla, vína nebo jen hledáte jedinečné dobrodružství, festival v Albě je zážitek, na který jen tak nezapomenete!

Zdroj foto: unsplash.com

Co je Cous Cous Fest?

Cous Cous Fest je mezinárodní festival zaměřený na kulturní integraci a gastronomii, který se každoročně koná v září v malebném městečku San Viot Lo Capo na západním pobřeží Sicílie. Od svého vzniku v roce 1998 se stal jedním z nejvýznamnějších kulinářských a kulturních svátků v Itálii. V roce 2019 byl dokonce přidán na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO, což podtrhuje jeho význam jako symbolu jednoty a kulturního dialogu.

Kdy a kde se koná?
V roce 2025 se Cous Cous Fest uskuteční od 19. do 28. září. Festival probíhá v historickém centru San Vito Lo Capo a podél jeho nádherné pláže, kde se setkávají vůně a chutě celého Středomoří.

Co na festivalu zažijete?

• Gastronomické soutěže: Šéfkuchaři z více než 20 zemí připravují své verze couscousu, od tradičních receptů až po inovativní kombinace. Návštěvníci mohou ochutnat různé varianty tohoto pokrmu, od masových po vegetariánské, připravené podle autentických receptů.
• Showcooking a workshopy: Možnost seznámit se s tajemstvím přípravy couscousu a dalších sicilských specialit přimo od mistrů kuchyně.
• Hudební a kulturní program: Každý večer nabízí koncerty, divadelní představení a literární setkání. Ná pódiích se střídají umělci z celého světa, což vytváří jedinečnou atmosféru.
• Trhy a stánky: Více než 100 stánků nabízí místní produkty, řemesla a suvenýry, které odrážejí bohatou sicilskou kulturu.

Proč navštívit Cous Cous Fest?
Cous Cous Fest není jen o jídle; je to oslava kulturní rozmanitosi, přátelství a sdílení. V tomto malebném městečku se setkávají lidé z různých koutů světa, aby společně oslavili to, co nás spojuje – lásku k jídlu, hudbě a tradicím. San Vito Lo Capo, s jeho bílými plážemi a tyrkysovým mořem, nabízí ideální kulisu pro tento jedinečný zážitek.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Poloha a atmosféra

Na severozápadním břehu jezera Lago di Garda se rozkládá Limone sul Garda, jedno z nejpůvabnějších měst v oblasti. Leží na úpatí strmých skal, jejichž šedé stěny kontrastují s azurovou hladinou jezera. Úzké uličky plné květin, malebné domky a klidná promenáda vytvářejí atmosféru, která okouzluje návštěvníky po celý rok.

Historie a tradice
Limone bývalo po staletí odlehlou rybářskou vesnicí, přístupnou jen po jezeře nebo horských stezkách. Jeho skutečný rozvoj přišel až ve 20. století, kdy byla otevřena silnice spojující město s Riva del Garda a Brescií. Kromě rybolovu sehrály v místní ekonomice významnou roli citroníkové plantáže, které daly městu i jméno. Zdejší limonery byly v minulosti unikátními stavbami, kde se citrusy chránily před chladem pomocí kamenných zdí a dřevěných krytů.

Limone a olivový olej
Vedle citronů se v Limone pěstují i olivovníky, a to v jedněch z nejsevernějších poloh v Evropě, kde tyto stromy dokážou růst. Díky mírnému klimatu u jezera vzniká olivový olej výjimečné jemnosti a chuti. Návštěvníci mohou zavítat do místních muzeí či malých lisoven a poznat tradici výroby, která se v Limone předává z generace na generaci.

Zdraví a dlouhověkost
Limone se dostalo do světového povědomí také díky objevu zvláštního proteinu ApoA-1 Milano, který byl nalezen u některých místních obyvatel. Tento vzácný genetický faktor je spojován se zdravím srdce a cév a možná i s dlouhověkostí, jíž se zdejší lidé těší. Tento „zázrak z Limone“ přitahuje pozornost vědců i médií z celého světa.

Turistické lákadlo dneška
Dnes je Limone sul Garda oblíbenou destinací turistů, kteří sem přijíždějí za krásnými výhledy, relaxací i sportem. Kromě koupání v jezeře láká město na procházky po panoramatické cyklostezce vedoucí podél skal přímo nad vodní hladinou, která patří k nejkrásnějším v Itálii. V centru najdete útulné restaurace nabízející čerstvé ryby z Gardy, tradiční limoncello i místní vína.

Zdroj: unsplash.com

Původ, místo a lidé

Melinda je konsorcium ovocnářských družstev založené v roce 1989 v oblasti Val di Non a Val di Sole v provincii Trentino-Alto Adige, severní Itálie. Zhruba 4 000 rodin farmářů pěstuje jablka na více než 6 500 hektarech, což z Melindy dělá jednu z nejvýznamnějších značek jablek v Itálii. Lokalita je klíčová – údolí Non a Sole jsou chráněna horami, půda, klima (výškový rozdíl, čistý vzduch, rozdíly mezi dnem a nocí), čistá voda a zkušenost místních farmářů vytvářejí výhodné podmínky pro pěstování jablek, která mají dobrý tvar, barvu, chuť i skladovatelnost.

Jak vznikla značka Melinda
Potřeba sjednotit trh, ochránit kvalitu a původ jablek vedla farmáře ve 2. polovině 80. let k založení společné značky „Melinda”. Chtěli, aby spotřebitel poznal, že jablka z Non údolí (Val di Non) opravdu splňují vysoké standardy. „Melinda“ je slovní hříčka – mela znamená v italštině jablko, „-linda“ naznačuje čistotu nebo krásu. Značka se stala kolektivní značkou (collective mark), což znamená, že spojuje mnoho menších producentů, kteří musí splňovat předepsané normy (týkající se technologie, ekologického přístupu, kvality plodu, balení apod.), aby mohli jablko s touto značkou uvádět na trh.



Certifikace a kvalita
Od roku 2003 mají některé odrůdy jablek Melinda chráněné označení původu (PDO). To je zárukou, že skutečně pocházejí z údolí Val di Non a Val di Sole a že splňují stanovené kvalitativní parametry. Spotřebitel tak vždy dostává plody s jasně definovaným původem a jedinečnými vlastnostmi.

Sortiment a inovace
Melinda nabízí širokou paletu odrůd – od klasických Golden Delicious a Red Delicious přes Gala a Fuji až po Renettu Canada. Každá má svou specifickou chuť a použití. Konsorcium navíc neustále investuje do inovací, od ekologického zemědělství až po moderní způsoby skladování, jako jsou unikátní podzemní prostory, které šetří energii a chrání životní prostředí.

Udržitelnost a význam pro region
Melinda čelí výzvám globální konkurence i rostoucím nárokům na udržitelnost, proto se zaměřuje na ekologické pěstování, šetrné balení a nové dopravní systémy s nižšími emisemi. Značka však není jen o jablkách – pro místní komunity představuje zdroj obživy, zachování tradic i péči o krajinu. Produkce jablek se stala součástí identity regionu a symbolem spojení přírody, práce a kvality.

Zdroj: unsplash.com

Původ a tradice

Římský artyčok, známý také jako Carciofo Romanesco del Lazio se pyšní označením chráněného původu (PGI) a je opravdovou legendou mezi italskými zeleninami. Pěstuje se zejména v oblastech pobřeží Lazia - v provinciích Řím (Rome), Viterbo a Latina. Jeho historie sahá hluboko do minulosti: archeologické nálezy a ikonografie ukazují, že artyčok byl v regionu znám už za dob Etrusků, možná dokonce dříve.

Charakteristika a pěstování
Romanesco PGI se vyznačuje kulovitým až mírně zploštělým tvarem a chybějícími trny — hlavičky jsou husté, kompaktní, zelené až se špetkou fialových tónů. V půdě spravované v souladu s tradičními standardy a předpisy PGI se používají odrůdy Castellammare a Campagnano, včetně jejich klonů. Sázkové období spadá mezi srpen a říjen, sklízí se od zimy až do jara (nejlepší období je obvykle mezi březnem a dubnem). Pěstování se musí řídit určitými pravidly: ošetření půdy, střídání plodin, ruční sklizeň hlávek — to vše pomáhá zachovat kvalitu, chuť i typickou strukturu artyčoku.

Chuť a použití v kuchyni
Chuť Římského artyčoku je sladší a jemnější než u mnoha jiných odrůd, s jemnou hořčinou, která se při vaření zmírní. Vnitřní listy a „srdce“ (tzv. cuore) jsou měkké a chutné. Mezi nejtradičnější úpravy patří Carciofi alla Romana, kdy se artyčok připraví „po římsku“ – čistí se, plní směsí česneku, petrželky a máty, poté se pomalu dusí v oleji a bílém víně. Další slavná varianta je Carciofi alla Giudia, tj. židovská úprava, kde se artyčok krájí do spirál, snad dvakrát smaží, často s stonek vzhůru. Pokud je artyčok mladý, dají se některé části jíst i syrové – nakrájené na plátky, zakápnuté citronem, olivovým olejem a třeba ozdobené parmazánem.

Zdravotní přínosy
Římský artyčok není jen chutný – je i zdravý. Obsahuje vlákninu, vitaminy (zejména C a K), minerály a aktivní látku cynarin, která podporuje trávení, pomáhá při činnosti jater, působí detoxikačně a může přispívat ke snížení cholesterolu. Je to zelenina, která byla ceněna už ve starověku — nejen pro chuť ale i pro léčivé vlastnosti.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Poloha a význam

Castel Beseno se majestátně rozkládá na vrcholu kopce nad obcí Besenello v údolí Adiže, mezi Trentem a Roveretem. Už z dálky působí impozantně a je nepřehlédnutelnou dominantou celého kraje. Je to největší opevněný komplex v Trentinu a dodnes vyvolává úžas svou velikostí i atmosférou dávných časů.

Historie hradu
Historie sahá až do 12. století, kdy hrad vlastnila rodina Da Beseno. Později jej převzal rod Castel Barco, který ho přestavěl a posílil jeho strategickou úlohu. V roce 1487 sehrál důležitou roli během bitvy u Calliana, kdy se střetla vojska Benátské republiky s Tirolany. V 16. století byla pevnost modernizována a vybavena masivními bastiony, aby odolala novým palným zbraním. Postupem času ale ztratil svou vojenskou hodnotu a začal chátrat. Až v 70. letech 20. století darovala hrad rodina Trapp provincii Trento, která se postarala o jeho obnovu. Dnes je součástí Muzea hradu Buonconsiglio.

Architektura a expozice
Castel Beseno ohromuje svou rozlohou i zachovanými částmi opevnění. Vysoké hradby, mohutné bašty a rozlehlá nádvoří dávají tušit, jak působila tato pevnost na své současníky. V interiérech si mohou návštěvníci prohlédnout stálé expozice věnované bitvě u Calliana i vojenské historii regionu. Atmosféru dotvářejí multimediální projekce, modely a rekonstrukce zbraní a brnění. Z hradeb se otevírá jedinečný výhled na údolí Adiže, který patří k největším lákadlům hradu.

Kulturní centrum dneška
Castel Beseno dnes nežije jen historií. V letních měsících ožívá divadelními představeními, koncerty, historickými rekonstrukcemi a dalšími kulturními akcemi, které mu dodávají nový život. Díky tomu se stal nejen památkou, ale i oblíbeným místem pro setkávání a objevování trentinské kultury.

Zdroj: unsplash.com

Svátek moře, lodí a přístavu

V krásném přístavním městě Janov (Genova) v Ligurii se každý rok odehrává jedna z největších nautických událostí Itálie – Genova International Boat Show. Letos se do Ligurského přístavu vrací již 65. ročník této slavné výstavy, která spojuje milovníky moře, lodí, inovací a italského stylu do jednoho velkého přístavu toulavých duší.

Kdy a kde
V roce 2025 se Boat Show koná od 18. do 23. září. Prostor, který hostí výstavu, je rozsáhlý – více než 220 000 metrů čtverečních výstavní plochy, na souši i na vodě, přičemž přibližně 85 % ploch je venkovních. Janovský Waterfront di Levante, moderní revitalizovaná oblast při moři, nabídne unikátní kulisy pro lodě, jachty, vývoj technologií a události spojené s mořským životem.



Co všechno lze vidět
Výstava pokrývá různé aspekty námořního světa: od superjachterských expozic, jachet a plachetnic přes motory, gumové čluny a tzv. „boating discovery“ – oblasti věnované lehčím plavidlům a příslušenství. Dále se prezentují výrobci technologií, elektroniky, komponentů či vybavení pro lodě. Nechybí ani zóna “Living the Sea”, kde se spojuje moře s designem, životním stylem, udržitelností a novými trendy. Součástí je i bohatý doprovodný program: odborné konference, workshopy, prezentace novinek, mořské testovací jízdy (sea trials). Pro mnohé návštěvníky bývá velmi lákavé právě možnost vyzkoušet některé lodě na vodě.

Význam a atmosféra
Salone Nautico není jen výstava – je to setkání průmyslu, designu, technologie a tradice. Událost posouvá hranice mořské výroby, představuje novinky v udržitelnosti, designu i materiálech. Janov jako město s hlubokým námořním dědictvím se díky tomuto veletrhu opět připomíná jako evropské centrum lodního inženýrství a nadšení pro moře. Atmosféra je živá, inspirativní – míchat se tu budou obchodníci, nadšenci, rodiny i profesionálové. Můžou vás nadchnout nápady na vlastní plavbu, možnost prohlédnout si luxusní jachty, nasát vůni moře i nových materiálů, popovídat si s designéry či výrobci.



Jak se tam dostat a praktické info
Vystavovací prostor je umístěn v Piazzale John Fitzgerald Kennedy, v oblasti Waterfront di Levante. Pro návštěvníky je přístup různými způsoby: autem, vlakem i MHD. Pokud přijíždíte autem, existují určité dopravní omezení v době konání události – některé silnice budou uzavřené nebo s omezeným provozem. Výstavy bývají otevřené během dne, zpravidla od dopoledne do večera (např. kolem 10:00 – 18:30 či 19:00), záleží na konkrétním dni v týdnu. Doporučuje se koupit vstupenky předem online a ověřit si možnosti rezervace pro určité aktivity, např. testovací jízdy na vodě.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Kouzlo šumivého Trento DOC

Trento DOC je šumivé víno vyráběné tradiční metodou „metodo classico“, tedy stejným postupem jako slavné šampaňské. Vyrábí se výhradně z hroznů pěstovaných v Trentinu a jeho charakter formuje jedinečné horské klima Dolomit. Díky eleganci, svěžesti a dlouhé tradici se Trento DOC stalo symbolem celého regionu a právem patří mezi špičku italských vín.

Festival v srdci Trenta
Každý rok na konci září se město Trento i okolní vinařství proměňují v jedno velké jeviště, kde se oslavuje šumivé víno. V roce 2025 se festival uskuteční od 26. do 28. září a nabídne návštěvníkům tři dny plné ochutnávek, kulturních setkání a jedinečných zážitků v kulisách historického centra i vinic rozesetých na úbočích hor.



Degustace, kultura a zážitky ve vinicích
Hlavním lákadlem festivalu jsou ochutnávky, při kterých můžete poznat širokou paletu stylů Trento DOC a setkat se přímo s vinaři, kteří vám přiblíží příběh svého vína. Program doplňují odborné degustace a masterclasses vedené zkušenými sommeliéry. Kromě vína hraje důležitou roli i gastronomie – mnohé degustace probíhají přímo ve vinařstvích a jsou propojené s kulinářskými zážitky připravenými místními šéfkuchaři či studenty gastronomických škol. Trento DOC Festival však není jen o víně. Město ožívá hudbou, divadlem, literárními setkáními a designem. Návštěvníci si mohou užít i výlety do okolních vinic, kde se degustace propojují s krásou horské krajiny a kde procházky vinicemi nabízejí nezapomenutelné výhledy.

Tradice a význam
Trento DOC bylo prvním italským šumivým vínem, které získalo označení původu DOC při výrobě metodou classico. Festival tak navazuje na dlouhou vinařskou tradici regionu a zároveň ukazuje moderní a dynamickou tvář Trentinského vinařství. Přestože samotný festival je relativně mladý, rychle si vybudoval jméno a přitahuje milovníky vína z celé Evropy.

Praktické tipy pro návštěvníky
Festival je otevřený od ranních hodin až do pozdného večera a program se rozprostírá po celém městě i v okolních vinařstvích. Některé akce jsou volně přístupné, jiné je nutné rezervovat předem, zejména pokud jde o řízené degustace nebo exkluzivní večeře s vínem. Trento je snadno dostupné vlakem i autem, a díky své poloze v srdci Alp je ideálním výchozím bodem pro další objevování severní Itálie. Vzhledem k oblíbenosti akce je však vhodné si ubytování zajistit s předstihem.

Zdroj: italia.it, unsplash.com

Vesnice, která o Vánocích ožívá

Malebná horská vesnička Ossana, ležící v údolí Val di Sole v Trentinu, je známá jako „vesnice tisíce betlémů“. Každý rok se proměňuje v jedinečnou vánoční scénu, která přitahuje návštěvníky z celého regionu i ze zahraničí. Úzké uličky historického centra se zaplní betlémy všech velikostí a podob, vytvořenými s láskou místními obyvateli, školami i umělci.

Více než tisíc betlémů
Během vánoční doby je v Ossaně vystaveno přes 1600 betlémů – od tradičních dřevěných a keramických až po moderní, vyrobené z recyklovaných materiálů či textilu. Najdete je v oknech domů, na dvorech, balkonech i ve výklencích uliček. Každý betlém vypráví vlastní příběh a odráží fantazii i řemeslnou zručnost jeho tvůrců.

Atmosféra světel a hudby
Procházka Ossanou se o Vánocích mění v kouzelný zážitek. Betlémy jsou krásně nasvícené, ulice zdobí vánoční dekorace a večer celé prostředí doplňuje hudba koled. Dominantou je středověký hrad San Michele, který tvoří působivé pozadí pro vánoční výzdobu.

Tradice, která spojuje
Výstava betlémů není jen turistickou atrakcí, ale i živou tradicí, do které se zapojuje celá komunita. Každý přispívá svým dílem – od malých dětských prací až po mistrovské kousky místních řezbářů. Tato atmosféra dává návštěvníkům pocit sounáležitosti a připomíná, že Vánoce jsou především o sdílení a setkávání.

Proč se vypravit právě sem
Pokud hledáte autentický vánoční zážitek, Ossana je tím pravým místem. Betlémy ve spojení s horskou scenérií a útulnými vánočními trhy vytvářejí nezapomenutelnou atmosféru. Návštěva vesničky se doporučuje především ve večerních hodinách, kdy betlémy díky osvětlení vyniknou nejvíce.

Zdroj: unsplash.com

Jednoduchost, která chutná po moři a olivách

Foccacia je jedním z nejznámějších italských chlebových specialit a symbolem regionu Ligurie, odkud pochází. Tento plochý chlém s olivovým olejem, solí a bylinkami se podává v nespočtu variant a stal se neoddělitelnou součástí italské kuchyně i každodenního života.

Historie Focaccie
Kořeny focaccie sahají až do doby starověkého Říma, kdy se pekl jednoduchý plochý chléb na ohni. V Ligurii se recept během staletí zdokonaloval a stal se součástí místních tradic. Dnes je focaccia považována za symbol pohostinnosti a jednoduchosti italské gastronomie.

Jak se připravuje
Základem je těsto z pšeničné mouky, vody, droždí, soli a kvalitního extra panenského olivového oleje. Těsto se nechává vykynout, pak se rozprostře na plech, posype solí a pokape olejem. Charakteristické jsou malé důlky, které se do těsta udělají prsty - právě v nich se drží olej a sůl, což dodává focaccii nezaměnitelnou chuť.

Varianty focaccie

• Focaccia genovese - klasická ligurská varianta, jednoduchá a voňavá
• Focaccia di Recco - tenká placka plněná rozplývajícím se sýrem stracchino.
• Focaccia se zeleninou - s rajčaty, cibulí nebo olivami.
• Sladká focaccie - méně známá, připravovaná s cukrem, někdy i s rozinkami.

Jak se podává
Focaccia je univerzální - hodí se jako předkrm, svačina i příloha. V Ligurii si ji lidé dávají k snídani namočenou v cappuccinu, jindy doprovází sklenku vína nebo čerstvé ryby. Její jednoduchost a variabilita z ní dělají ideální jídlo na cestách po Itálii.

Focaccia dnes
Díky své popularitě se focaccia rozšířila po celém světě. Přesto ta pravá, s jedinečnou chutí ligurského olivového oleje a mořské soli, chutná nejlépe právě v Itálii - při posezení v malé pekárně nebo na náměstí u moře.

Zdroj: unsplash.com

Barevné domky, moře a klid Ligurské riviéry

Bogliaco je malebné přímořské městečko ležící jen několik kilometrů východně od Janova. Patří k nejstarším obcím na Riviéra di Levante a nabízí autentickou atmosféru Ligurie - barevné domky, úzké uličky, vůni moře a vynikající místní kuchyni.

Město s dlouhou historií
Historie Bogliasca sahá až do doby Římanů, kteří zde zanechali stopy v podobě archeologických nálezů. Po staletí bylo město spojeno s mořeplavectvím a rybolovem. Díky své poloze na trase mezi Janovem a Portofinem bylo vždy důležitým obchodním i strategickým bodem.

Malebné pobřeží a moře
Hlavním lákadlem je krásná oblázková pláž a průzračné vody Ligurského moře, ideální k plavání, potápění i surfování. Městečko je oblíbené mezi surfaři, kteří sem míří kvůli výborným vlnám – Bogliasco patří k nejznámějším surfovým destinacím v Itálii.

Kouzlo ligurské architektury
Bogliasco okouzluje svou architekturou – barevnými domky s okenicemi, kostelem Natività di Maria Santissima s nádhernými freskami a úzkými uličkami, které vedou k malým náměstím s kavárnami a restauracemi. Z vyhlídkových míst je nádherný pohled na moře i okolní kopce.

Místní život a gastronomie
Navzdory blízkosti rušného Janova si Bogliasco zachovalo klidný charakter. Návštěvníci tu mohou ochutnat tradiční ligurské speciality – pesto alla genovese, focacciu nebo čerstvé ryby. Při západu slunce se městečko proměňuje v romantické místo, ideální pro večerní procházky.

Brána do Ligurie
Bogliasco je skvělým výchozím bodem pro objevování Ligurské riviéry – od Janova přes Nervi až po slavné Portofino nebo Cinque Terre. Díky železniční trati a silničnímu spojení je snadno dostupné, přitom si zachovává autentické kouzlo malého přímořského města.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Objev, který změnil svět elektřiny

Prvním krokem k moderní elektřině byl objev elektrického článku italským vědcem Alessandrem Voltou v roce 1800. Tento objev položil základy nejen fyziky a chemie, ale i celé elektrotechniky, kterou dnes používáme ve světě od domácností po průmysl.

Historie a vznik článku
Alessandro Volta (1745–1827), profesor fyziky z italského Pavia, experimentoval s elektrostatickými jevy a chemickými reakcemi mezi kovy a kyselinami. Ve snaze vyrobit stálý zdroj elektrického proudu sestavil tzv. Voltův sloup – první elektrochemický článek. Ten se skládal z pravidelně stohovaných kovových disků (měď a zinek), oddělených vrstvami navlhčeného papíru nebo látky, což umožnilo trvalý tok elektrického proudu.

Princip a význam
Voltův článek fungoval na principu chemické reakce mezi dvěma různými kovy a elektrolytem, čímž vznikalo napětí a elektrický proud. Díky tomuto jednoduchému, ale účinnému uspořádání bylo možné produkovat elektřinu kontinuálně, což bylo do té doby nemožné – předtím se elektřina generovala pouze statickými výboji.

Dopad na vědu a technologii
Objev Voltova článku měl revoluční dopad:

• Umožnil experimenty s elektřinou, které vedly k objevům elektrolýzy a chemických reakcí.
• Položil základ elektrochemickým bateriím, které se dnes používají ve všech typech přenosné elektroniky.
• Inspiroval další vědce, například Humphryho Davye a Michael Faradaye, k dalšímu rozvoji elektrické technologie.

Alessandro Volta – dědictví
Volta se stal světově uznávaným vědcem a jeho jméno přežívá v jednotce napětí – volt (V). Jeho první elektrický článek je dnes vystaven v muzeích a připomíná počátky elektroenergetiky, která změnila svět.

Zdroj: unsplash.com

Styl a radost z jízdy po Itálii

Itálie a Vespa jsou spojeny téměř neoddělitelně. Tento legendární skútr se stal nejen dopravním prostředkem, ale i symbolem italského životního stylu – elegance, svobody a lehkosti pohybu městem i krajinou.

Historie a vznik
Vespa vznikla v roce 1946 v továrně Piaggio poblíž Janova. Po druhé světové válce Itálie potřebovala dostupný a praktický dopravní prostředek pro širokou veřejnost. Zakladatel firmy Enrico Piaggio spolu s konstruktérem Corradinem D’Ascanio přišli s designem, který kombinoval jednoduchost, lehkost a ochranu jezdce před nečistotami z kola a motoru. Výsledkem byla Vespa – skútr, který okamžitě získal popularitu díky svému futuristickému a zároveň elegantnímu vzhledu.

Design a inovace
Vespa je známá svým oblým kovovým tělem, které připomíná karosérii auta, a centrální tubou, která umožňuje stabilní jízdu a pohodlné nastupování. Během desetiletí prošla mnoha technickými inovacemi – od zlepšení motorů po elektrické verze, přičemž zachovala svůj charakteristický retro design. Dnes jsou k dispozici modely s benzinovým motorem i elektrické varianty, vhodné do městského provozu i delších výletů.

Kultura a symbolika
Vespa se stala symbolem italského "dolce vita"– volnosti, stylu a radosti z pohybu. Objevila se v mnoha filmech, například ve slavném „Řím, otevřené město" nebo romantické komedii „Prázdniny v Římě", a stala se ikonou popkultury. Své místo má i ve světových muzeích, kde ji návštěvníci obdivují jako designový a historický artefakt.

Vespa dnes
V současnosti Vespa stále drží vedoucí pozici mezi skútry v Evropě i ve světě. Je oblíbená mezi mladými i staršími jezdci, a to nejen díky praktičnosti, ale i jako módní doplněk a výraz životního stylu. V Itálii existují i speciální Vespa kluby a jízdy, kdy se nadšenci setkávají a společně objevují krásy krajiny a měst.

Zdroj: unsplash.com

Ostrov moru a karantény

Jen pár kilometrů od břehů Benátek leží malý ostrov Poveglia, který budí zvědavost i respekt. Přestože z dálky působí nenápadně, jeho pověst je zahalena tajemstvím a temnými příběhy. Dnes je vstup na ostrov zakázán, a právě to z něj dělá jedno z nejzáhadnějších míst celé laguny.

Historie plná zvratů
První zmínky o Poveglii pocházejí už z 5. století, kdy zde našli útočiště obyvatelé prchající před barbarskými vpády. Ostrov si dlouho zachovával obytný charakter, ale jeho klidná existence se změnila během 14. století, kdy Benátky zasáhla morová epidemie. Poveglia se tehdy stala karanténní stanicí a lidé nakažení morem byli posíláni právě sem, aby se nemoc dále nešířila. Podobnou roli ostrov sehrál i v 18. století, kdy fungoval jako „lazaretto“ – místo povinné izolace pro posádky lodí připlouvajících do Benátek. Podle odhadů zde zemřely tisíce lidí a část půdy je dodnes tvořena popelem z pohřebišť a spálenišť obětí.

Novější kapitola
V roce 1922 byl na ostrově zřízen ústav pro duševně nemocné. Podmínky zde však nebyly ideální a kolují zvěsti o nelidských experimentech, které na pacientech údajně prováděl jeden z lékařů. Tyto příběhy nelze s jistotou potvrdit, ale přispěly k tomu, že se kolem Poveglie vytvořila aura strašidelného místa. Ústav byl uzavřen v 60. letech a od té doby je ostrov neobydlený.

Proč je vstup zakázán?
Dnes Poveglia oficiálně patří státu a vstup na ostrov není povolen – nejen kvůli legendám, ale hlavně z bezpečnostních důvodů. Budovy jsou ve špatném stavu a hrozí zřícením. Přesto se občas najdou odvážlivci, kteří se k ostrovu vydají lodí a tajně vystoupí na jeho břeh.

Ostrov legend a fascinace
Poveglia bývá často označována jako „nejstrašidelnější ostrov světa“. Milovníci záhad, historici i cestovatelé touží spatřit jeho zarostlé ruiny na vlastní oči. I když se sem turisté oficiálně nedostanou, pohled na ostrov z lodě během plavby lagunou má své kouzlo. Poveglia připomíná, že i Benátky – symbol krásy a romantiky – mají svou temnou stránku.

Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/627861-ostrov-v-benatkach-driv-slouzil-pro-nakazene-morem-dnes-tam-muzete-na-vylet; unsplash.com

Kalendář a zařazení v sezóně

V roce 2025 se celkově uskuteční 22 závodů mistrovství světa MotoGP, což je historicky rekordní počet. Velká cena San Marina je 16. podnikem sezóny a proběhne přesně od 12. do 14. září 2025 na okruhu Misano World Circuit Marco Simoncelli v Itálii.

Program víkendu
Podle oficiálních rozvrhů a motoristických zdrojů bude program ve víkendu Gas Garda asi následovně (časy v místním čase - pravděpodobně CEST pro Evropu):

• Pátek 12. září: volné tréninky (Practice 1 a Practice 2) - ráno a odpoledne
• Sobota 13. září: kvalifikace (Qualifying 1 a Qualifying 2) následované MotoGP Sprint odpoledne
• Neděle 14. září: rozcvička (Warm-Up) ránoa poté hlavní závod (Grand Prix) kolem 14:00

O okruhu Misano
Misano World Circuit Marco Simoncelli je populární tratí pro MotoGP, známou nejen technickou náročností, ale i věrným publikem. Trať pojmenovaná po zemřelém jezdcem Simoncellim přitahuje fanoušky z celé Evropy. Bohužel jsem nenašla z webu bližší technické detaily o délce, obtížnosti či charakteristice povrchu – ale jde o tradičně oblíbenou zastávku sezony.

Význam v rámci sezóny

• Evropské závody tvoří silný závěrečný blok sezóny, San Marino je jedna z posledních evropských zastávek před tím, než se šampionát přesune do Asie a Oceánie, poté zakončením v Lisabonu a Valencii.
• V sobotu se jede MotoGP Sprint, což je relativně nové zpestření programu - kratší, atraktivní jízda, která přidává body a zvyšuje dramatickou hodnotu víkendu.
• Po tomto závodě následuje Japonský Grand Prix (26.-28. září), což potvrzuje, že San Marino tvoří přechod mezi evropským a asijským segmentem sezóny.

Síla extrému v jednom závodě

V pátek 5. září 2025 se v horském městečku Livigno uskuteční devátý ročník ICON Livigno Xtreme Triathlon.
Tato soutěž je právem považována za jednu z nejnáročnějších triatlonových událostí světa. Spojuje klasické disciplíny - plavání, cyklistiku a běh - s extrémní náročností terénu, nadmořské výšky i počasí.

• Plavání: 3,8 km v jezeře Lago di Gallo, které je navíc po ránu zahaleno do dramatické atmosféry - startuje se před úsvitem, často za doprovodu pochodní a ohňů. Teplota vody se v září pohybuje mezi 13-16°C, což vyžaduje vhodné vybavení.
• ​Cyklistika: 195 km s celkovým převýšením více než 5 000 m. Trasa vede přes ikonické alpské průsmyky - Forcola Pass (2 315 m), Bernina Pass (2 323 m), Fuorn Pass (2 149 m), slavný Stelvio Pass se 48 serpentinami (2 757 m) a po sestupu závěrečný výjezd přes Foscagno Pass (2 291 m) - cíl druhé disciplíny je v Trepalle u Livigna.
• ​Běh (maraton): 42,2 km, z toho první část vede z kopce a po rovině (25 km) podél cyklistické stezky, následována finálním výšvihovým segmentem o délce 5 km s převýšením 1 100 m do cíle v obřím středisku Carosello 3000 (cca 3 000 m. n. m.). V této části musí závodník běžet spolu se svým support členem až do cíle.

Start a podpora
Závod začíná o 5:00 ráno u jezera Lago di Gallo, kde se na start postaví až 300 závodníků spolu se svými doprovodnými týmy (1–3 osoby), kteří je po trase podporují – zmíněná velikost startovního pole zajišťuje i typický charakter extrémního triatlonu: osobní přístup, nutnost vlastního týmu a vysoká bezpečnostní asistence.



Proč ICON v Livignu?
Jedinečná kombinace extrémní fyzické zátěže a dechberoucí alpské scenérie dělá z tohoto místa ideální destinaci pro vytrvalostní sporty. Livigno, často nazývané „Malý Tibet“, leží ve výšce 1 816 metrů nad mořem a jeho prostředí je jako stvořené pro podobné výzvy. Závod je navíc součástí prestižního XTRI World Tour, tedy série nejtěžších triatlonových podniků světa. Atmosféra v Livignu je během závodu naplněna energií soupeření, osobní výzvy i psychické a fyzické odolnosti. Účastníci tu doslova čelí sami sobě a ti, kteří projdou cílem, se stávají ikonami vlastní vytrvalosti a odhodlání.



Závěrečné dojmy
ICON Livigno Xtreme Triathlon je závod, který mnohem víc než jen testuje tělo. Je to hluboká osobní výzva v jednom z nejkrásnějších alpských kulis. Zvládnout jej znamená více než jen dokončit; znamená stát se ikonou vlastní vytrvalosti a odhodlání.

Zdroj: unsplash.com

Slavná tradice rychlosti a vášně na Sicílii

Targa Florio patří mezi nejslavnější automobilové závody na světě a jeho historie je neodmyslitelně spjata se Sicílií. Založil jej roku 1906 nadšenec do motorismu Vincenzo Florio, člen významné palermské rodiny, která stála u zrodu mnoha kulturních i sportovních událostí na ostrově.

Nejtěžší závod své doby
Targa Florio se jezdila v horských oblastech Madonie nedaleko Palerma. Úzké silnice, prudké zatáčky a nevyzpytatelný terén dělaly ze závodu jednu z nejnáročnějších motoristických zkoušek. Zatímco jiná evropská města stavěla závodní okruhy, Sicílie nabídla přírodní trať plnou výzev. Ne náhodou se Targa Florio stala testem odvahy i technických dovedností.

Světová pozornost na malém ostrově
V první polovině 20. století se závod stal prestižní událostí, na které nechyběla největší jména automobilového světa. Na startu se objevily značky jako Alfa Romeo, Ferrari, Maserati nebo Porsche a za volant usedali slavní jezdci včetně Tazia Nuvolariho či Stirlinga Mosse. Do historie se přitom zapsala i československá závodnice Eliška Junková, která se roku 1928 stala první ženou, jež Targa Florio dokončila - a to na úžasném 5. místě celkově. Její výkon dodnes patří k největším legendám závodu.

Od závodu k legendě
Poslední oficiální ročník Targa Florio se uskutečnil v roce 1977, kdy rostoucí rychlost vozů začala ohrožovat bezpečnost závodníků i diváků. Tradice však úplně nezmizela - dnes se Targa Florio připomíná formou historických přehlídek, veteránských závodů a kulturních akcí, které lákají fanoušky motorismu z celého světa.

Zážitek i pro současné návštěvníky
Pokud zavítáte na Sicílii, můžete se vydat po stopách legendárního závodu. Silnice Madonie nabízejí nejen krásné výhledy a autentické sicilské vesnice, ale i možnost představit si, jaké to bylo, když se po nich řítily slavné vozy minulosti. Každoroční akce spojené s Targa Florio spojují historii, vášeň a sicilský temperament – a jsou skvělým zážitkem pro každého návštěvníka ostrova.

Zdroj: unsplash.com

Brána do srdce Sicílie

Ragalna je malebné městečko ležící na jižních svazích sopky Etna, přibližně 800 metrů nad mořem. Jeho poloha mu dodává jedinečné kouzlo – z jedné strany se otevírá výhled na majestátní vrchol sopky, z druhé na úrodnou krajinu Catanijské nížiny. Není proto divu, že si Ragalna vysloužila přezdívku „terasa Etny“.

Město s autentickou atmosférou
Na rozdíl od rušných sicilských letovisek si Ragalna uchovala svou poklidnou a tradiční tvář. Úzké uličky, kamenné domy a malé náměstíčko Piazza Cisterna vytvářejí atmosféru, která vás okamžitě vtáhne do rytmu místního života. Večer se zde scházejí obyvatelé, aby si popovídali, poseděli v kavárně nebo si vychutnali domácí zmrzlinu.

Tradice a kultura
Ragalna je také místem bohatých lidových tradic. Každoročně se zde pořádají slavnosti zasvěcené patronce města, svaté Barbře, doprovázené procesími, hudbou a ohňostroji. Tyto události představují skvělou příležitost, jak poznat opravdovou sicilskou kulturu – daleko od turistických davů.



Ideální výchozí bod k poznávání Etny
Díky své poloze je Ragalna oblíbeným výchozím bodem pro výlety na Etnu. Odtud se snadno dostanete k turistickým trasám, vyhlídkám i vinařstvím, která se nacházejí na úrodných svazích sopky. Místní vinice produkují vína s nezaměnitelným charakterem, která stojí za ochutnání.

Místo plné pohody a možností
Ragalna je ideálním místem pro ty, kteří chtějí objevovat krásy Sicílie v klidné a autentické atmosféře. Díky své poloze nabízí snadný přístup jak k sopce Etně, tak k nedalekému moři a historickým památkám. Ať už hledáte odpočinek, kulturní zážitky nebo dobrodružství v přírodě, Ragalna vás nadchne svou pohostinností a kouzlem.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Tradice, která ožívá po pěti letech

Caorle, malebné italské městečko na pobřeží Jaderského moře, se připravuje na mimořádnou událost. Po pětileté pauze se vrací jedna z nejvýznamnějších a nejvíce dojemných slavností v celém regionu – Svátek Madony dell´Angelo (Festa della Madonna dell´Angelo). Celá událost, spojená s hlubokou tradicí a silnou vírou místních obyvatel, se koná 14. září a je jedinečnou příležitostí prožít autentickou atmosféru Caorle.

Průběh a historie slavnosti
Legenda o této slavnosti sahá hluboko do minulosti. Podle ní se u pobřeží Caorle objevila socha Panny Marie, která plula na vlnách. Místní rybáři ji chtěli odnést do kostela, ale socha byla neuvěřitelně těžká. Až když se jí dotkly děti, zázračně odlehla a mohla být donesena do malého kostelíka na pobřeží, který je dnes znám jako svatyně Madony dell´Angelo. Hlavním bodem slavnosti je procesí s rybářskými loďkami. Socha Panny Marie je nesena v čele průvodu, který se vydává na cestu z historického centra až k moři. Zde je socha umístěna na slavnostně vyzdobenou loďku, která se spolu s dalšími desítkami plavidel vydá na plavbu podél pobřeží. Procesí po moři je nádherným a dechberoucím zážitkem.



Velký průvod městem
Kromě plavby po moři se celá slavnost skládá z velkého průvodu ulicemi Caorle. Městem zní tradiční hudba, ulice jsou vyzdobené květinami a svíčkami a celé město je plné radosti a hrdosti. Turisté i místní se mísí v davu, aby prožili tento jedinečný moment, který spojuje víru, historii a místní kulturu. Svátek Madony dell'Angelo je událostí, která by neměla uniknout žádnému návštěvníkovi, který chce poznat skutečné srdce Caorle. Je to zážitek, který hýbe s emocemi a nechává v srdci hluboký dojem. Po pěti letech se tradice vrací v plné síle.

Zdroj: unsplash.com

Sopečný ráj u pobřeží Sicílie

Liparské ostrovy, známe také jako Eolské, leží v Tyrhénském moři severně od Sicílie a jsou doslova učebnicí sopečné činnosti. Tvoří je sedm hlavních ostrovů - Lipari, Vulcano, Stromboli, Salina, Panarea, Filicudi a Alicudi - každý s jedinečnou atmosférou a přírodními krásami. Už od roku 2000 patří celé souostroví na seznam světového dědictví UNESCO.

Ostrovy s rozdílnou tváří
Největší Lipari je srdcem souostroví, nabízí živé městečko s přístavem, historickou pevností a archeologickým muzeem. Vulcano přitahuje návštěvníky možností vystoupit na kráter a relaxovat v léčivých sirných lázních. Naopak Stromboli je symbolem divoké přírody - jeho sopka je jednou z mála na světě, která je neustále činná, a večerní výbuchy lávy patří k nezapomenutelným zážitkům. Klid a zelenou krajinu najdete na Salině, prosluslé vinicemi a produkcí sladkého vína Malvasia. Panarea je nejelegantnější z ostrovů, oblíbená mezi milovníky luxusní dovolené, zatímco Filicudi a Alicudi si zachovávají venkovský ráz a atmosféru dávných časů.



Příroda, moře a chutě Sicílie
Liparské ostrovy jsou ideálním místem pro pěší turistiku, plavby lodí i potápění v křišťálově čistém moři. Každý ostrov nabízí jiné pláže - od černých sopečných přes bílé oblázkové až po malé zátoky dostupné jen z moře. K tomu se přidává i jedinečná gastronomie - čerstvé ryby, kapary, olivy, sicilská pasta a vína tvoří kulinářský zážitek, který k pobytu neodmyslitelně patří.



Cesta za dobrodružstvím i odpočinkem
Souostroví je dostupné trajekty a rychloloděmi ze sicilských přístavů, nejčastěji z Milazza. Ať už hledáte aktivní dovolenou plnou turistiky a výletů na sopky, nebo klidné prázdniny v romantických zátokách, Liparské ostrovy vás okouzlí svou pestrostí a autentickou atmosférou.

Zdroj: unsplash.com

Brána do jižní Itálie

Město Bari, hlavní město Apulie, leží na pobřeží Jaderského moře. Jeho historie sahá až do dob starověkých Řeků a Římanů, kdy bylo důležitým přístavem a obchodním centrem. Díky své strategické poloze se Bari stalo bránou mezi Evropou a Východem - z jeho přístavu vyplouvaly lodě do Řecka, na Balkán i na Blízký východ.

Svatý Mikuláš a bazilika
Jedním z nejvýznamnějších symbolů města je Bazilika svatého Mikuláše (Basilica di San Nicola). Tento románský chrám z 11. století ukrývá ostatky svatého Mikuláše, patrona námořníků a ochránce dětí. Díky tomu se Bari stalo významným poutním místem pro katolíky i pravoslavné křesťany z celého světa.

Bari Veccia - kouzlo starého města
Srdcem Bari je čtvrť Bari Vecchia, spletitý labyrint úzkých uliček, kde život plyne svým vlastním tempem. Místní ženy tu před domy ručně vyrábějí čerstvé těstoviny orecchiette, děti si hrají na náměstíčkách a vůně mořských specialit láká k ochutnání v tradičních trattoriích. Bari Vecchia je ideálním místem, kde pocítit pravou atmosféru jižní Itálie.

Moderní Bari a přístav
Vedle historického centra najdete také moderní část města s elegantními bulváry, obchody a kavárnami. Přístav v Bari je dodnes jedním z nejdůležitějších v Jaderském moři - nejen pro obchod, ale i pro trajekty spojující Itálii s Chorvatskem, Řeckem či Albánií.



Kulturní a gastronomické bohatství
Bari je také městem kultury. Každoročně se zde pořádajíí festivaly, koncerty a tradiční slavnosti, z nichž největší je oslava svatého Mikuláše v květnu. A co se týče gastronomie - kromě těstovin orecchiette by si návštěvník neměl nechat ujít čerstvé plody moře, focacciu barese nebo fritované pochoutky, které se prodávají přímo na ulici.

Bari jako brána do Apulie
Díky své poloze je Bari ideálním výchozím bodem pro objevování krás Apulie - od pohádkových domečků trulli v Alberobellu, přes barokní město Lecce, až po nádherné pláže v okolí Polignano a Mare nebo Monopoli.

Zdroj: unsplash.com, italia.it

Začátky v Turíně

Příběh značky Fiat se začal psát v roce 1899 v Turíně. Skupina podnikatelů a vizionářů v čele s Giovannim Agnellim založila společnost s názvem Fabbrica Italiana Automobili Torino – zkráceně FIAT. Jejich cílem bylo vytvořit automobil, který by nebyl jen luxusní hračkou pro vyvolené, ale dostupným dopravním prostředkem pro širší veřejnost. Už v roce 1900 sjel z linky první automobil značky Fiat, malý dvouválcový vůz s výkonem pouhých 3,5 koní. Přesto znamenal začátek nové éry a otevřel cestu k budoucímu rozmachu značky.

Fiat a masová výroba
Fiat se rychle stal jedním z největších evropských výrobců automobilů. V první polovině 20. století expandoval i do zahraničí a stal se symbolem moderní mobility. Během 50. a 60. let pak přišla revoluce – Fiat začal vyrábět malé, praktické vozy, které se staly ikonou poválečné Itálie.

Fiat 500 – legenda na čtyřech kolech
V roce 1957 spatřil světlo světa model Fiat 500. Malé auto s jednoduchým designem, úsporným motorem a dostupnou cenou si okamžitě získalo srdce Italů. Pro mnoho rodin představovalo první vlastní automobil a dodnes je považováno za symbol italského životního stylu. Moderní verze Fiatu 500, která se vyrábí od roku 2007, navazuje na tuto tradici a kombinuje retro design s nejnovější technologií.



Fiat dnes
Dnes je Fiat součástí mezinárodní skupiny Stellantis, ale stále zůstává věrný svým kořenům. Nabízí malé městské vozy, rodinné automobily i moderní elektromobily, které pokračují v odkazu dostupné a stylové mobility.

Italský symbol

Fiat není jen automobilová značka – je to kus italské historie a kultury. Stejně jako espresso nebo vespa se stal součástí každodenního života a symbolem toho, jak Italové dokáží spojit funkčnost s elegancí a šarmem.

Zdroj: unsplash.com

Cesta k dokonalému šálku

Na přelomu 19. a 20. století se káva stala oblíbeným nápojem po celé Evropě. Přesto její příprava nebyla ještě příliš praktická – trvala dlouho a chuť byla často těžká a převařená. Italové, kteří si už tehdy potrpěli na silnou a aromatickou kávu, hledali způsob, jak přípravu zrychlit a zároveň získat intenzivnější chuť.

Luigi Bezzera a jeho vynález
Luigi Bezzera byl milánský podnikatel, který miloval kávu a zároveň hledal způsoby, jak ji připravit rychleji a chutněji. V době, kdy lidé museli čekat i desítky minut na uvaření silného nápoje, mu to připadalo jako plýtvání časem. V roce 1901 proto přišel s geniálním řešením: postavil stroj, který využíval tlak páry. Voda se v zařízení ohřála, vytvořená pára pak protlačila horkou vodu skrz jemně mletou kávu. Tento postup zásadně změnil hru – během několika sekund byl hotový malý, ale intenzivní šálek. Tak se zrodilo to, co dnes nazýváme espresso. Bezzera svůj vynález nejen sestrojil, ale také si uvědomil jeho obrovský potenciál. V roce 1905 odkoupil patent podnikatel Desiderio Pavoni, který se postaral o rozšíření přístroje a založil firmu La Pavoni – jednu z nejslavnějších značek kávovarů na světě. Bezzerův nápad se tak dostal z dílny až do kaváren a brzy se stal součástí každodenního života Italů.



Zrod nové kávové kultury
Bezzera svým vynálezem doslova změnil kávovou kulturu. Najednou už nebylo nutné čekat dlouhé minuty, než se káva uvaří – šálek voňavého espressa byl hotový během pár sekund. Tento objev způsobil obrovský rozmach kaváren, zejména v italských městech, kde se espresso stalo symbolem rychlého a zároveň stylového životního stylu.

Itálie – kolébka espressa
Od té doby Italové espresso neustále zdokonalovali a jejich kávovary se staly vyhledávaným artiklem po celém světě. Dnes patří značky jako La Pavoni, Gaggia nebo Faema k legendám kávového průmyslu. Ať už si objednáte espresso v Miláně, Římě či Neapoli, vždy je v něm kus tradice, která začala právě v roce 1901 v Miláně.

Zdroj: unsplash.com

Od renesančních slavností až po světové scény

Když se dnes řekne balet, většina lidí si vybaví francouzské scény, ruské soubory a velká jména klasické hudby. Jenže skutečné kořeny baletu sahají do renesanční Itálie 15. století. Tehdy se při dvorských slavnostech tančilo něco, co připomínalo první podobu baletu - elegantní pohyby v rytmu hudby, doplněné zpěvem a pantomimou. Nebylo to jen o tanci, ale o celé umělecké podívané, která měla oslavit moc a bohatství šlechty.

Cesta z Itálie do Francie
Balet by ale zůstal jen dvorskou zábavou, kdyby jej nepřivezla do Francie italská šlechtična Kateřina Medicejská. Ta se v 16. století provdala za francouzského krále a na jeho dvoře se začaly pořádat velkolepé slavnosti s tanečními vystoupeními v italském stylu. O sto let později pak král Ludvík XIV., vášnivý tanečník přezdívaný „Král Slunce“, založil Královskou akademii tance a stanovil jasná pravidla, která balet dodnes používá. Proto také všechny baletní kroky nesou francouzské názvy.



Zlatý věk baletu v Rusku
Od 18. a 19. století se balet šířil po celé Evropě, ale skutečný rozkvět zažil v Rusku. Carské divadelní scény v Petrohradě a Moskvě přivedly na svět nejznámější baletní díla všech dob, jako je Čajkovského Labutí jezero či Spící krasavice. Od té doby se balet stal symbolem precizní techniky, půvabu a uměleckého vyjádření.

Itálie a její dědictví
Přestože dnes balet často spojujeme s Francií a Ruskem, nesmíme zapomínat, že jeho kolébkou byla právě Itálie. Renesanční města jako Florencie či Milán dala základ umění, které dnes obdivují diváci na všech kontinentech. I dnes má Itálie v baletním světě své místo - například slavná milánská La Scala patří k předním divadlům, kde je možné vidět špičkové baletní soubory.

Zdroj: unsplash.com

Od přístavů Itálie k objevům Ameriky

Kryštof Kolumbus (Cristoforo Colombo) se narodil kolem roku 1451 v Janově, tehdy významné námořní republice. Janov byl rušným přístavním městem, plným obchodníků, námořníků a dobrodruhů – prostředí, které mělo zásadní vliv na jeho budoucí život. Kolumbus vyrůstal v rodině tkalce a obchodníka, a už od útlého věku byl fascinován mořem a loděmi.

Dětství a mladé roky
Jako mladík se Kolumbus učil základům navigace, mapování a mořeplavby. Často sledoval lodě odplouvající do vzdálených přístavů a snil o dobrodružstvích, která čekala za obzorem. Jeho rodina mu sice nemohla nabídnout velké bohatství, ale podporovala jeho zájem o obchod a námořní vědy. Právě kombinace praktických zkušeností z přístavu a znalostí z knih o cestování a geografii formovala jeho sen – najít západní cestu do Asie.

Cesta za snem
Kolumbus byl přesvědčen, že se dá doplout do Asie západní cestou přes Atlantik. Se svými plány oslovil různé panovnické dvory, ale úspěch našel až ve Španělsku. Královna Isabela Kastilská a král Ferdinand Aragonský mu poskytli lodě a posádku.

Objevení Nového světa
V roce 1492 vyplul Kolumbus se slavnými loděmi Niña, Pinta a Santa María a 12. října přistál na jednom z Bahamských ostrovů. Ačkoliv věřil, že dorazil do Indie, jeho plavba znamenala začátek evropského poznávání a kolonizace Ameriky.

Dědictví janovského mořeplavce
Kolumbus je dnes jednou z nejvýznamnějších osobností světových dějin. Jeho jméno nese mnoho měst, náměstí i památek po celém světě. Pro Itálii zůstává symbolem odvahy, odhodlání a nezdolné touhy objevovat nové obzory.

Zdroj: unsplash.com

Z Neapole až do vašich rukou

Kdo by si dnes dokázal představit zmrzlinu bez křupavého kornoutu? Přitom tento nápad má své kořeny právě v Itálii – zemi, která nám dala nejen pizzu, těstoviny a espresso, ale také jednu z nejikoničtějších forem podávání gelata.

Neapolský začátek
V 19. století v Neapoli se objevily první recepty na zmrzlinu podávanou v oplatce. V tehdejších kuchařkách z roku 1888 najdeme zmínky o sladkých, tenkých oplatkách, do kterých se vkládala kopečková zmrzlina. Bylo to nejen praktické, ale i elegantní – host si mohl pochoutku vychutnat bez lžičky a navíc oplatku sníst.



Ohlas po celém světě
Myšlenka se rychle ujala i za hranicemi Itálie. Zmrzlináři z Apenninského poloostrova, kteří emigrovali do Francie, Německa či Spojených států, s sebou nesli nejen recepty na gelato, ale i tento originální způsob servírování. Největší popularitu pak kornout získal na počátku 20. století, kdy se stal doslova hitem světových výstav.

Kornout jako symbol léta
Dnes je kornout symbolem léta, dovolených a bezstarostných chvil. Ať už si dáte kopeček pistáciové v římské uličce, nebo jahodovou zmrzlinu na pobřeží Amalfi, můžete si při každém kousnutí připomenout, že za tímto nápadem stojí právě Italové.

Zdroj: unsplash.com

Mládí a studia

Galileo Galilei se narodil roku 1564 v Pise, tehdy součásti Toskánského vévodství. Jeho otec byl hudebník, který syna vedl k vědeckému myšlení i umění. Galileo nejprve studoval medicínu na univerzitě v Pise, brzy ho však mnohem více než lékařství začala přitahovat matematika a přírodní vědy. Už v mládí projeliv mimořádný talent k pozorování a schopnost zpochybňovat autority.

Objevitel a experimentátor
Na rohdíl od mnoha svých současníků se Galileo nespokojil s tím, že by opakoval dávné teorie. Svět zkoumal experimentem a vlastním pozorováním. Díky svým pokusům formuloval zákony o pohybu těles a položil základy moderní fyziky. Legenda vypráví, že z věže v Pise shazoval koule různých hmotností, aby dokázal, že rychlost pádu nezávistí na váze, ale na odporu prostředí.

Dalekohled a pohled k nebi
Když se do Itálie dostala zpráva o vynálezu dalekohledu v Nizozemí, Galileo nástroj zdokonalil a obrátil ho k obloze. Jeho pozorování znamenala převrat v astronomii. Objevil hory a krátery na měsíci, fáze Venuše i čtyři největší měsíce Jupitera, které dnes nesou jeho jméno - Galileovy měsíce. Tyto důkazy podporovaly Koperníkovu teorii, že Země obíhá kolem Slunce, nikoli naopak.

Konflikt s církví
Galileovy myšlenky se však dostaly do rozporu s oficiální naukou katolické církve. V roce 1633 byl předvolán před inkvizici a donucen odvolat své učení, že Země se pohybuje kolem Slunce. Pod hrozbou trestu smrti sice ustoupil, ale jeho objevy a spisy přežily a postupně změnily celý věděcký svět. Známý je jeho výrok, který mu byl připisován - „A přece se točí."

Odkaz vědeckého vizionáře
Galileo strávil zbytek života v domácím vězení ve Florencii, kde pokračoval ve věděcké práci až do své smrti v roce 1642. Přestože byl pronásledován, jeho přínos zůstal nepopiratelná. Položil základy moderní fyziky, astronomie a vědecké metody založené na pozorování a experimentu. Dnes je považován za jednoho z největších vědců všech dob a symbolem odvahy myslet jinak.

Zdroj: unsplash.com