Špagety carbonara patří mezi nejslavnější italská jídla a zároveň mezi ta nejčastěji nepochopená. Jednoduché suroviny, výrazná chuť a přísná tradice z nich udělaly symbol římské kuchyně i jeden z nejdiskutovanějších receptů světa. Carbonara není jen těstovinový pokrm – je to kulinářský příběh o Římě, poválečné Itálii a síle jednoduchosti.
Původ názvu a první stopy v historii
Přesný původ carbonary není dodnes zcela jasný, což jí dodává téměř legendární status. Nejčastěji se zmiňuje spojení se slovem carbonaro – uhlíř. Podle jedné teorie šlo o jídlo připravované pro uhlíře v Apeninách: syté, kalorické a snadno připravitelné z trvanlivých surovin. Jiná, historicky pravděpodobnější verze spojuje vznik carbonary s obdobím po druhé světové válce. Do Říma se tehdy dostaly americké zásoby vajec a slaniny, které místní kuchaři zkombinovali s těstovinami a pecorinem. První písemné zmínky o carbonare se objevují až ve 40. a 50. letech 20. století, což naznačuje, že jde o relativně „mladé“ tradiční jídlo.

Římská čtyřka: suroviny, které se nemění
Pravá spaghetti alla carbonara se připravují pouze z několika základních surovin a jakákoli odchylka je v Itálii považována za svatokrádež. Základem jsou špagety, vejce (nejčastěji pouze žloutky), ovčí sýr Pecorino Romano, guanciale – sušený vepřový lalok – a čerstvě mletý černý pepř. Právě pepř dal podle některých výkladů jídlu jeho název, protože připomíná černý uhlíkový prach. V tradiční receptu nenajdeš smetanu, česnek ani cibuli. Krémová konzistence vzniká výhradně spojením vajec, sýra a horké vody z těstovin.
Alchymie jednoduchosti
Carbonara je ukázkou italského kuchařského mistrovství: z minima surovin vzniká maximální chuť. Klíčem je správná technika – vejce se nesmí srazit, omáčka nesmí být suchá a guanciale musí být křupavé, ale ne spálené. Výsledkem je hedvábná omáčka, která obaluje špagety, výrazná slanost pecorina a intenzivní chuť masa. Každé sousto je vyvážené, syté a zároveň elegantní.
Carbonara jako symbol Říma
Dnes jsou špagety carbonara jedním ze čtyř pilířů římské kuchyně spolu s amatricianou, cacio e pepe a gricií. V římských trattoriích jsou považovány za test kvality kuchyně – dobrá carbonara je známkou respektu k tradici.
Mimo Itálii se carbonara stala jedním z nejčastěji „upravovaných“ italských jídel, což vyvolává vášnivé debaty. Právě tyto spory však jen potvrzují, jak hluboce je carbonara zakořeněna v italské identitě.
Zdroj: unsplash.com