V regionu Marche, v malebném historickém městě Ascoli Piceno, se každý rok odehrává jeden z nezajímavějších a nejpůvodnějších karnevalů v celé Itálii. Karneval v Ascoli Piceno se od ostatních liší svou výraznou dávkou satiry, osobitým humorem a silnou účastí místní komunity, která se do oslav zapojuje s nebývalou kreativitou.
Tradice zakořeněná v historii
Kořeny karnevalu sahají až do 19. století, ale podobně jako mnoho jiných italských slavností pravděpodobně čerpá inspiraci už z dob středověku. Ascoli Piceno, město s nádherným náměstím Piazza del Popolo, se během karnevalového týdne promění ve scénu plnou masek, hudby, divadla a smíchu.
Co činí karneval výjimečným?
To, co dělá karneval v Ascoli Piceno skutečně jedinečným, je jeho karnevalová satira. Místní obyvatelé - jednotlivci i skupiny - připravují krátká komediální představení a scénky, ve kterých zesměšňují aktuální společenské, politické nebo kulturní události. Často se jedná o chytrou a vtipnou parodii lokálních témat, ale nechybí ani odvážné komentáře k národnímu nebo mezinárodnímu dění. Scénky se odehrávají přímo na ulicích a náměstích a jsou doprovázeny kostýmy, rekvizitami a dokonalou mimikou. Publikum se směje, tleská a občas se i samo stává součástí improvizovaného představení.
Karnevalová soutěž masek
Jedním z hlavních bodů programu je soutěž masek, kde se hodnotí nejen originalita kostýmů, ale i schopnost vystihnout konkrétní charakter, situaci nebo společenský fenomén. Porota složená z odborníků i veřejnosti uděluje ceny ve více kategoriích - od dětských masek po nejlepší kolektivní vystoupení.
Proč navštívit karneval?
Karneval v Ascoli Piceno je výbornou příležitostí, jak poznat autentickou tvář Itálie - daleko od masové turistiky a komerčních přehlídek. Můžete zde obdivovat nejen místní kulturu a kreativitu, ale i historické kulisy města, výbornou kuchyni regionu Marche a srdečnost místních obyvatel. Kromě samotného karnevalu si můžete prohlédnout středověké centrum města, ochutnat slavné olivy all´ascolana (smažené plněné olivy) a užít si atmosféru, která se dá zažít jen na místech, kde tradice stále žije v každodenním životě.
Zdroje: italia.it, unsplash.com
Módní dům Dolce & Gabbana je synonymem pro Itálii ve své nejbarevnější, nejsmyslnější a nejvášnivější podobě. Jeho návrhy oslavují středomořskou kulturu, tradici i odvahu být výrazný. Za touto ikonickou značkou stojí dva muži – Domenico Dolce a Stefano Gabbana –, kteří společně proměnili módní scénu od 80. let 20. století.
Počátky v Miláně
Domenico Dolce a Stefano Gabbana se potkali v Miláně v roce 1980, kdy oba pracovali v módním průmyslu. Jejich společná vize byla jasná: chtěli vytvořit módu, která spojuje tradici italského jihu s moderním šarmem. V roce 1985 představili první společnou kolekci a brzy si získali pozornost nejen díky výrazným vzorům, ale i díky svému sebevědomému stylu.
Oslava italské identity
Dolce & Gabbana nejsou jen módní značkou - jsou téměř ambasadory italské kutlury. V jejich kolekcích se často objevují motivy sicilské tradice, barvy Středomoří a klasické italské vzory, jako jsou květiny, krajky nebo lebky. Jejich návrhy jsou smyslné, někdy provokativní, ale vždy plné života.
Móda pro všechny a každou příležitost
Od haute couture po ready-to-wear, od extravagantních přehlídek po doplňky - Dolce & Gabbana vytvořili široký svět módy, který si oblíbili nejen celebrity jako Madonna, Beyoncé či Kylie Minogue, ale i lidé, kteří chtějí vyjádřit svou osobnost skrze oblečení.
Výrazná značka i ve světě parfémů a doplňků
Kromě oblečení jsou známí i svými parfémovými řadami, brýlemi či obuví, které často nesou stejný extravagantní a elegantní styl. Značka je symbolem luxusu, odvahy a italské vášně pro život.
Současnost a budoucnost
Navzdory několika kontroverzím, které značku provázely, zůstává Dolce & Gabbana jedním z nejvlivnějších módních domů světa. Neustále rozšiřují svůj záběr a dokáží spojit tradici s moderními trendy, což jim zajišťuje místo v srdcích fanoušků módy po celém světě.
Zdroj: unsplash.com
Značka Valentino si svět získala ikonickými červenými šaty, noblesou a dokonalým krejčovstvím. Ale za touto značkou stojí nejen dokonalý styl, ale i silný příběh muže, který věděl, že Itáli má co nabídnout světu módy - a nebál se to ukázat.
Začátek v Římě, sen v Paříži
Valentino Garavani, narozený v roce 1932 v Lombardii, se už jako mladý muž rozhodl zasvětit život módě. Studoval v Paříži, kde se inspiroval slavnými návrháři té doby jako Balenciaga či Dior. Ale toužil po něčem víc než jen kopírování francouzské elegance - chtěl přinést světu italský půvab. V roce 1960 si otevřel vlastní ateliér v Římě na slavné Via Condotti. Módní elita ho brzy zaznamenala - a jeho jméno začalo rezonovat nejen v Itálii, ale i za jejími hranicemi.
Valentino Red a Jacqueline Kennedy
Co Chanel znamenala pro černé šaty, to znamená Valentino pro červené. „Valentino Red" - sytě červená barva, kterou sám navrhl, se stala jeho podpisem. Tuto barvu často používal na večerní róby, které byly elegantní, ale nikdy přehnané - ladné, klasické a ženské. Průlom přišel v roce 1968, kdy Valentino navrhl svatební šaty pro Jacqueline Kennedy na její svatbu s Aristotelem Onassisem. Od té chvíle byl navždy spojen s nejvyšší vrstvou světové módy.
Z Itálie do šatníku hvězd
Valentino oblékal největší hvězdy své doby - od Elizabeth Taylor přes Sophii Loren až po současné herečky jako Anne Hathaway nebo Zendayu. Vždy si však zachoval svůj typický rukopis: ladnost, čisté linie a nesmírný důraz na detail. Jeho modely byly často považovány za umělecká díla, ne jen šaty.
Odchod legendy a nový směr
V roce 2008 Valentino odešel do důchodu, ale jeho značka žije dál. Noví kreativní ředitelé (nejprve duo Maria Grazia Chiuri a Pierpaolo Piccioli, později sám Piccioli) dokázali propojit tradiční eleganci s moderním duchem. Valentino tak zůstává akutální - a stále luxusní.
Ikona, která nepodléhá trendům
Značka Valentino nikdy nebyla jen o oblečení - byla (a je) symbolem krásy, kultivovanosti a sebevědomí. A přestože módní svět se neustále mění, Valentino ukazuje, že elegance nikdy nevyjde z módy.
Zdroj: unsplash.com
Dnes je vidlička naprosto běžnou součástí každého stolu. Používáme ji bez přemýšlení k jídlu těstovin, salátů nebo masa. Ale věděli jste, že tento příbor byl kdysi považován za luxusní, ba dokonce hříšný výstřelek?
Původ z Východu
Vidlička má překvapivě dlouhou historii. Její úplně první podoba se objevila již ve starověké Persii (dnešní Írán) kolem 4. století. Tehdy šlo spíše o nástroj s dvěma hroty, který se používal k servírování masa. Z Persie se vidličky dostaly do Byzantské říše, kde si je oblíbila především šlechta. První historické záznamy o používání vidličky k jídlu pocházejí z Konstantinopole v 11. století. Právě odtud se pak vidlička dostala do Evropy – konkrétně do Benátek.
Skandál v Itálii
Do italské společnosti přinesla vidličku byzantská princezna Theodora Doukaina, která se provdala za benátského dóžete Domenica Selva. Místo toho, aby jídlo jedla rukama jako ostatní, používala dva kovové hroty – a to vzbudilo pohoršení. Mniši a duchovní ji obviňovali z pýchy a hříchu. Podle některých kázání „Bůh dal člověku prsty, a to je dost“. Ironií osudu bylo, že Theodora brzy nato onemocněla a zemřela – a mnozí to tehdy považovali za boží trest za její „rouhání vidličkou“.
Z Benátek do zbytku Evropy
I když se vidlička v Itálii postupně začala prosazovat (zejména díky lásce Italů k těstovinám), ve zbytku Evropy se dlouho setkávala s odporem. Ve Francii se objevila až v 16. století, kdy si ji přivezl Jindřich III. z návštěvy Itálie. Až Ludvík XIV. ji začal běžně používat u dvora – čímž ji postupně zavedl do celé Evropy. V Anglii byla vidlička dlouho považována za „italskou výstřednost“. Angličané ji začali používat až v 18. století, a to nejprve při stolování ve vyšší společnosti.
Moderní příborová revoluce
Dnes máme vidličky s různým počtem hrotů – od dvouhrotých na ryby, po čtyřhroté univerzální. Existují i speciální vidličky na dezerty, mořské plody nebo fondue. Ačkoliv je dnes běžnou součástí každé domácnosti, její cesta na náš stůl byla dlouhá a plná kulturních překážek.
Zdroj: unsplash.com
Uprostřed hor regionu Abruzzo, na slunné náhorní plošině Navelli nedaleko L’Aquily, se rodí jeden z nejvzácnějších pokladů italské země - Zafferano dell´Aquila DOP, znám také jako abruzský šafrán. Toto koření si právem vysloužilo přezdívku "červené zlato". Jeho zářivá barva, intenzivní aroma a jemná, květinově-hořká chuť jsou výsledkem jedinečných přírodních podmínek – půdy bohaté na vápník, suchého podnebí a chladných nocí.
Historie zakořeněná ve staletích
První cibulky šafránu přivezl do oblasti zřejmě ve 13. století dominikánský mnich. Rychle se rozšířily, a šafrán z Navelli si brzy získal věhlas daleko za hranicemi regionu – včetně královských dvorů. Aby se uchovala jeho výjimečnost, byl v roce 2005 zapsán mezi produkty s chráněným označením původu (DOP - Denominazione di Origine Protetta).
Náročná sklizeň, výjimečný výsledek
Šafrán se sbírá ručně – brzy ráno, než se květy krokusu otevřou. Z každého květu se získávají tři červené nitky – blizny, které se následně suší nad ohněm z dubového nebo mandlového dřeva. Na jeden jediný gram čistého šafránu je třeba více než 150 květů. Právě ruční práce a malý výnos z něj činí jedno z nejdražších koření na světě – ale zároveň jedno z nejcennějších.
Chuť Abruzza v každém vlákně
V abruzské kuchyni má šafrán zvláštní místo. Dochucují se jím rizota, rybí pokrmy jako "scapece alla vastese", mušle, omáčky, ale i likéry a dezerty. Jeho síla spočívá v tom, že i malé množství dokáže proměnit jednoduché jídlo v kulinářský zážitek. Zafferano dell’Aquila ale není jen o jídle – je symbolem odolnosti místních lidí, jejich péče o půdu, dědictví a vztah k tradici.
Šafrán jako životní styl
Pěstování šafránu pomáhá udržovat život na venkově, podporuje malé farmáře a přitahuje turisty, kteří chtějí zažít pravou chuť Itálie. A když se na podzim pole zbarví do fialova, krajina ožije vůní, která se po staletí nemění.
Zdroje: italia.it, unsplash.com
Každé léto se jedno z nejoblíbenějších přímořských letovisek Itálie promění v dějiště nezapomenutelné podívané. Jesolo Air Show přivádí na oblohu nad Jadranem nejlepší piloty, dechberoucí akrobatické sestavy a siluety strojů, které berou dech.
Více než letadla
Jesolo Air Show není jen pro milovníky letectví. Je to zážitek pro celou rodinu - s mořem u nohou a sluncem nad hlavou sledujete, jak se nad vámi prohání italská akrobatická skupina Frecce Tricolori, která svými barevnými stopami kreslí italskou vlajku přímo do nebe. Vystupují zde i mezinárodní špičky, včetně vojenských a civilních letadel, vrtulníků, záchranných týmů i historických strojů. Hudba, hlas moderátora a atmosféra pláže vytvářejí dokonalý mix letní zábavy a technického umění.
Tradice, která létá
První ročník Jesolo Air Show se konal už v roce 2000 a postupně si získal věhlas v celé Itálii i za jejími hranicemi. Dnes se řadí mezi nejvýznamnější letecké přehlídky v Evropě a každoročně přiláká na pláže Jesola desítky tisíc diváků.
Kdy a kde
Letošní ročník Jesolo Air Show 2025 se koná o víkendu 27.-28. června. V pátek proběhne tréninková zkouška, hlavní show pak v sobotu. Celé dění sledujete zdarma z pláže nebo promenády.
Ideální spojení dovolené a zážitku
Spojte odpočinek u moře s výjimečnou podívanou. Jesolo Air Show 2025 nabídne nejen slunce, písek a tyrkysové moře, ale i dechberoucí show nad hlavou. Zážitek, na který se nezapomíná – a který si zamilují malí i velcí.
Zdroj: unsplash.com
Když vstoupíte do Vatikánu, ani si nevšimnete, že překračujete hranici státu. Žádní celníci, žádné pasy – jen ticho, klid a majestátní krása, která vás obklopí. Tady se počítá každý metr čtvereční – doslova. Vatikán má jen 44 hektarů, ale skrývá poklady, které by vystačily na celou zemi.
Jak vznikl nejmenší stát světa
Vatikán byl dlouhá staletí sídlem papeže i centrem rozsáhlých Papežských států. O všechnu světskou moc ale přišel v roce 1870, kdy byla Itálie sjednocena a Řím připojen k novému království. Papež se uzavřel za zdmi Vatikánu a trvalo téměř 60 let, než se spor vyřešil. Až Lateránské dohody z roku 1929 stanovily, že Vatikán je nezávislý stát - malý rozlohou, ale obrovský významem.
Srdce víry, mozek moci
Vatikán je sídlem papeže - hlavy katolické církve - a místem, odkud se už po staletí řídí duchovní život milionů lidí. Ale kromě víry tu sídlí i mimořádně propracovaná státní struktura: vlastní pošta, rozhlas, banka i železniční spojení. A i když tu žije jen asi 800 lidí, většina z nich má zvláštní pas a zvláštní poslání.
Bazilika svatého Petra - víc než kostel
Impozantní stavba, která z dálky vypadá jako klidný chrám, se při vstupu mění v prostor, který bere dech. Socha svatého Petra, Michelangelova Pieta, mramorová podlaha i sloupová kolonáda na náměstí... tohle místo vás pohltí. A pokud se odvážíte vystoupat až na kopuli, otevře se vám jeden z nejúchvatnějších výhledů na Řím.
Sixtinská kaple - strop, který mluví
Michelangelovo mistrovství na stropě Sixtinské kaple znají i ti, kdo o umění jinak moc nestojí. Fresky, které ilustrují stvoření světa i Poslední soud, nejsou jen nádherné - jsou i výmluvné. Každý detail má svůj význam. Tohle není jen galerie, je to obrazový kód víry, moci a lidského génia.
Zahrady, kam se dostanou jen vybraní
Vatikánské zahrady zabírají víc než polovinu území státu. Pečlivě střižené keře, fontány, stromy z celého světa i soukromá kaple. Jsou klidným místem pro papeže, ale i pro ty, kdo si zarezervují speciální vstup - a je to zážitek, který si člověk odváží v srdci.
Místo, které mluví mnoha jazyky - i beze slov
Vatikán je symbolem - pro věřící, pro historiky, pro milovníky umění. Ať už přijdete s vírou nebo jen se zvědavostí, odejdete s pocitem, že jste se dotkli něčeho, co přesahuje čas i prostor. Místo, kde mramor zpívá, ticho mluví a historie žije.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Neapol, město kontrastů, vášní a neskutečně dobrého jídla. Není to jen domov slavné pizzy - je to ráj pro všechny milovníky pouliční gastronomie. Ve stínu historických kostelů, v rušných uličkách mezi prádlem visícím nad hlavou a burácejícími skútry, tu najdete vůně a chutě, které se vám zapíšou hluboko do paměti.
Sfogliatella na snídani, cuoppo na cestu
Ráno začíná sladce - a v Neapoli to znamená sfogliatellu. Křehké pečivo plněné sladkým ricottovým krémem, které křupe na jazyku a rozplývá se v ústech. A hned potom něco slaného? Cuoppo! Papírový kornout naplněný smaženými dobrotami - od rybiček, krevet, přeš mozzarellové kuličky až po zeleninu v těstíčku. Ideální do ruky a na cestu!
Pizza a portafoglio - jak to dělají místní
Neapolská pizza je legenda, ale místní si ji často nevychutnávají u stolu, nýbrž v pohybu. Pizza a portafoglio - pizza složená do čtvrtiny, kterou si vezmete s sebou a jíte přímo na ulici. Tenké těsto, čerstvá rajčata, mozzarella a bazalka... víc netřeba.
Neapolské pouliční poklady
Nesmíme zapomenout na frittatinu - smažený koláček z těstovin plněný bešamelem, masem či hráškem. Nebo třeba taralli - křupavé slané kroužky s pepřem a mandlemi, idální s vychlazeným pivem. A pokud máte chuť na něco opravdu tradičního, zkuste zeppole - malé smažené kuličky s cukrem, sladká tečka na závěr.
Ulice, kde se jí srdcem
V Neapoli není jídlo jen o chuti - je o příbězích, tradici a lidech. Pouliční jídlo je tu srdečné, dostupné a autentické. Ať už si ho koupíte u staršího pána na rohu nebo u moderního stánku, dostanete s ním i úsměv a pár slov navrch. Tady se totiž nejí jen ústy - jí se srdcem.
Zdroje: italia.it, unsplash.com
Italská móda je známá po celém světě díky značkám jako Gucci, Versace a především Prada - jménu, které se stalo synonymem elegance, kreativity a nadčasového stylu. Pokud plánujete cestu do Itálie, ať už jste milovníci módy, designu nebo historie, příběh značky Prada rozhodně stojí za pozornost.
Od malého obchodu k módnímu impériu
Značka Prada byla založena v roce 1913 bratry Mariem a Martinem Pradovými v Miláně. Jejich první obchod Fratelli Prada (Bratři Prada) nabízel luxusní kožené výrobky - kufry, kabelky a doplňky, které si rychle získaly oblibu i mezi nejvyšší italskou elitou. Už v roce 1919 se Prada stala oficiálním dodavatelem italského královského dvora, což značce přineslo prestižní status, který si drží dodnes.
Miuccia Prada a revoluce v módě
Zásadní obrat přišel v 70. letech, kdy se vedení značky ujala vnučka zakladatele Miuccia Prada. Její vizionářský přístup přetvořil značku z tradičního výrobce luxusních kožených produtků v jednu z nejvlivnějších módních značek na světě. V roce 1985 představila slavnou černou nylonovou kabelku, která definovala minimalistickou eleganci 90. let a stala se ikonou své doby.
Prada dnes: Více než jen móda
Dnes Prada nabízí široké spektrum produktů - od luxusního oblečení přes boty až po parfémy či brýle. Firma ale nezůstává pouze u módy - v roce 2003 založila Fondazione Prada, kulturní instituci zaměřenou na současné umění, architekturu a film. Pokud navštívíte Milán, určitě nevynechejte Fondazione Prada - moderní kulturní prostor v industriální části města, který spojuje umění s designem a italským stylem.
Kde nakoupit?
Pradu najdete ve většině velkých italských měst – Milán, Řím, Florencie, Benátky – v luxusních buticích i obchodních domech. V Miláně můžete navštívit také historický obchod v Galerii Vittorio Emanuele II, kde se začal psát celý příběh této ikonické značky.
Zdroje: unsplash.com
Na úpatí majestátních vrcholů masivu Monte Rosa leží malebná obec Gressoney-Saint-Jean v údolí Aosty. Právě tady se každé léto odehrává jedna z nejzajímavějších a nejautentičtějších pivních slavností v Itálii - Bierfest, známá oficiálně jako Festa della birra di Gressoney-Sain-Jean. Tato akce, která se letos koná od 19. do 24. června 2025, spojuje italskou pohostinnost s německou pivní kulturou - a to není náhoda.
Německé kořeny v italských horách
Gressoney není obyčejná alpská vesnice. V této oblasti žije od středověku walserská komunita, původně německý mluvící lidé, kteří se sem přištěhovali ze Švýcarska. Jejich kultura, jazyk a zvyky se dochovaly dodnes - a právě Bierfest je jedním z projevů této unikátní identity. Festival vznikl jako oslava tradičního piva a gastronomie Walserů, kteří sem přinesli nejen jazyk, ale i pivní řemeslo. Dnes se na Bierfestu setkávají lidé z celé Itálie, Švýcarska, Německa a Francie - a všichni si užívají skvělé pivo, hudbu, folklor a horskou atmosféru.
Co čekat na Bierfestu 2025
Široký výběr piv - od místních řemeslných pivovarů až po klasické německé ležáky
Gastronomické stánky s alpskými specialitami: klobásky, sýry, štrúdl, ale i regionální jídla z Valle d´Aosta
Živá hudba a tanec - včetně typických alpských kapel v krojích
Přátelská atmosféra - festival je známý svou neformálností a komunitním duchem
Nádherné prostředí hor - ideální pro spojení kulturního zážitku s túrami nebo výlety
Víte, že...?
Gressoney-Saint-Jean je jedním z mála míst v Itálii, kde se ještě mluví dialektem němčiny (Titsch)
V okolí vzniká i řemeslné pivo značky B63, které je pojmenováno podle místního vysokohorského průsmyku
Bierfest vznikl jako menší komunitní akce, ale postupně rozrostl do regionální slavnosti, která přitahuje tisíce návštěvníků
Zdroje: italia.it, unsplash.com
Každý rok v létě se na italském ostrově Ischia koná jeden z nejpůvabnějších filmových festivalů Evropy - Ischia Film Festival (IFF). A i letos, od 28. června do 5. července 2025, přivítá festival filmové tvůrce, herce, novináře i diváky z celého světa. A to v kulisách, které se jen tak nevidí - přímo v historickém Castello Aragonese, nad mořem a pod hvězdami.
Unikátní atmosféra
Ischia Film Festival není běžný červený koberec - tady se film slaví v klidu přírody, v doteku historie a s výhledem na moře. Promítání se odehrávají na terasách středověkého hradu, odkud se rozprostírá pohled na celý ostrov. Zážitky tak nejsou jen filmové, ale i vizuálně nezapomenutelné.
Jak to všechno začalo?
Ischia Film Festival vznikl v roce 2003 díky italskému filmovému publicistovi a kurátorovi Michelangelu Messinovi. Jeho cílem bylo vytvořit festival, který by se odlišoval běžných přehlídek zaměřených pouze na známé tváře a velké produkce. Messino chtěl upozornit na roli "místa" ve filmu - na to, jak může krajina, architektura nebo městské prostředí ovlivnit příběh, atmosféru a obraz filmu. Zrodil se tak koncept festivalu, který ocení práci lokací, scenérií a krajiny - často opomíjené složky filmu. Od začátku bylo cílem podpořit filmaře, kteří své příběhy silně propojují s konkrétním místem, a zároveň poukázat na to, jak film může ovlivnit vnímání a propagaci reálných destinací. Festival si pro své sídlo zvolil Castello Aragonese, impozantní pevnost postavenou na vulkanickém ostrůvku u pobřeží Ischie - symbol místa, historie a vizuální síly. Právě to odpovídá duchu festivalu: film jako cesta skrz prostor.
Kdo se tu objevil?
V minulých ročnících festival hostil jména jako Ken Loach, Vittorio Storaro, Margarethe von Trotta, John Turturro nebo Peter Greenaway. Vedle známých tváří dává festival prostor i začínajícím autorům a nezávislým produkcím z celého světa.
Doprovodný program
Festival není jen o sledování filmů. Nabízí také:
Masterclassy, debaty a Q&A s režiséry
Výstavy fotografií a plakátů
Hudební večery a ochutnávky místní kuchyně
Zdroj: italia.it, unsplash.com
Když se řekne Leonardo da Vinci, většina lidí si vybaví Mona Lisu. Ale Leonardo byl mnohem víc než jen malíř. Byl to univerzální génius renesance, který zanechal nesmazatelnou stopu v umění, vědě, technice i anatomii. Itálie je plná míst, kde se s jeho životem a dílem můžete seznámit - a rozhodně stojí za to se na některá z nich vydat.
Z Vinci do světa
Leonardo se narodil roku 1452 v toskánském městečku Vinci, asi 40 km od Florencie. Jako nemanželský syn notáře a venkovské dívky neměl nárok na klasické vzdělání, ale už v mládí projevoval mimořádné nadání k pozorování světa. Ve Florencii se vyučil u slavného malíře Verrocchia, ale brzy svého učitele překonal.
Umělec i inženýr
Leonardo byl posedlý zkoumáním přírody, lidského těla, pohybu a mechaniky. V jeho zápiscích najdeme nákresy létajících strojů, potápěčského vybavení, jeřábů, vodních čerpadel i zbraní, z nichž mnohé předběhly svou dobu o stovky let. Ačkoliv většina těchto návrhů zůstala pouze na papíře, ukazují hloubku jeho představivosti i technického myšlení. Jeho nejslavnější obrazy, jako Mona Lisa a Poslední večeře, nejsou jen mistrovská díla umění - jsou to i studie lidské psychologie, emocí a kompozice.
Leonardo dnes - kam za ním?
Pokud se vydáte do Itálie, můžete Leonarda potkat na mnoha místech:
Vinci (Toskánsko) – jeho rodné město s krásným Museo Leonardiano, kde uvidíte modely jeho vynálezů i místa spojená s jeho dětstvím
Florencie – město, kde se učil a tvořil, s galeriemi, kde najdete jeho kresby a rukopisy
Milán – zde vytvořil slavnou Poslední večeři, a právě zde pracoval jako dvorní inženýr rodu Sforza
Řím a Vatikán – kde působil na dvoře papeže
Víte, že...?
Leonardo psal většinu svých poznámek zrcadlově - zprava doleva
Za celý život dokončil méně než 20 obrazů, protože byl posedlý detaily
Jeho kódexy a zápisníky jsou dnes pokladem vědy i umění – některé vlastní Bill Gates
Měl fascinaci létáním a anatomií – pitval lidská těla, aby poznal jejich fungování
Vynalezl koncept padáku, tanku i helikoptéry
Zdroj: unsplash.com
Sever Itálie se potýká s chornickým znečištěním ovzduší. Kvůli smogu přistupují regiony k razantnímu kroku - omezí vjezd dieselových vozidel s emisní normou Euro 5. Změna se dotkne nejen Italů, ale i turistů, včetně těch z ČR. Od 1. října 2025 vstoupí v platnost zákaz vjezdu dieselových vozidel normy Euro 5 a starších do mnoha severoitalských měst. Týká se to čtyř regionů: Piemontu, Lombardie, Emilie-Romagny a Benátska, tedy oblastí, které dlouhodobě trápí znečištěné ovzduší.
Kde a kdy zákaz platí?
V Piemontu bude zákaz v platnosti sezónně - konkrétně od 15. září dp 15. dubna, a to ve všední dny v čase od 8:30 do 18:30 hod. Naopak Lombardie a Emilia-Romagna zavádějí omezení celoročně. V Lombardii nebude možné s dieselem Euro 5 vjíždět do měst ve všední dny mezi 7:30 a 19:30 hod. V Emilia-Romagna platí obdobné pravidlo s čase od 8:30 do 18:30 hod. Benátsko jde ještě dál - zákaz zde bude celoroční a nebude vázán na žádné konkrétní denní hodiny. Vjezd bude zakázán po celý den ve všední dny, bez výjimek. Omezení se bude vztahovat na všechny obce s více než 30 000 obyvateli, takže zasáhne většinu významných měst a turistických destinací v této části Itálie.
Proč právě Euro 5?
Emisní norma Euro 5 se začala vztahovat na nová auto od září 2009. Mnoho vozů s touto normou stále jezdí po českých silnicích jako běžné ojetiny. Ačkoli jsou to relativně moderní auta, v Itálii se nyní dostávají na seznam vozidel s omezeným přístupem.
Jaké hrozí sankce?
Za porušení zákazu hrozí řidičům pokute ve výši od 168 eur, tedy přibližně 4 200 Kč. Při opakovaném porušení může úřad přistoupit k odebrání řidičského průkazu až na 30 dní.
Dopady na české turisty
Cestujete-li autem do severní Itálie, zkontrolujte si v technickém průkazu emisní normu svého vozu. Pokud vlastníte diesel Euro 5, je na místě obezřetnost.
Proč k omezení dochází?
Důvodem je snaha zlepšit kvalitu ovzduší v hustě obydlené a průmyslové oblasti kolem Pádu, kde se drží smog. Podle místních úřadů je třeba chránit zdraví obyvatel a splnit evropské klimatické cíle. Omezení dopravy je jedním z účinných kroků, jak toho dosáhnout.
Zdroj: unsplash.com
Milán, druhé největší město Itálie a hlavní město regionu Lombardie, je symbolem elegance, moderního stylu a světa módy. Ať už se zajímáte o nákupy luxusních značek, italský design nebo jen chcete nasát atmosféru stylového městského života, Milán vás nezklame. Je to destinace, kde se snoubí historie s modernou a kde móda není jen oblečení, ale životní styl.
Mekka módy
Milán je považován za jedno z nejdůležitějších módních center světa. Dvakrát ročně zde probíhá světoznámý Milánský týden módy (Milano Fashion Week), na který se sjíždějí návrháři, celebrity a milovníci módy z celého světa. Právě tady sídlí slavné módní domy jako Prada, Versace, Dolce & Gabbana, Armani nebo Moschino.
Quadrilatero della Moda - módní čtverec
Pro milovníky nakupování je téměř povinností navštívit tzv. "Quadrilatero della Moda", neboli Módní čtverec - oblast mezi ulicemi Via Montenapoleone, Via della Spiga, Via Sant´Andrea a Via Manzoni. Tady najdete ty nejluxusnější butiky světa a procházka touto čtvrtí je zážitkem sama o sobě, i když nic nekoupíte.
Milán jako kulturní destinace
Milán ale není jen nákupním rájem - je to také město s bohatou historií a kulturou. Dominantou je slavný Dóm (Duomo di Milano), gotická katedrála, která patří k největším v Evropě. Nedaleko se nachází nákupní galerie Vittorio Emanuele II., která sama o sobě vypadá jako módní palác. Nenechte si ujít ani divadlo La Scala, hrad Castello Sforzesco nebo kostel Santa Maria delle Grazie, kde se nachází slavná freska Leonarda da Vinciho Poslední večeře.
Stylový životní rytmus
Milán je město, kde lidé pečlivě dbají na styl - nejen v oblékání, ale i v životním tempu. Kavárny, designové bary a restaurace s moderním interiérem jsou běžnou součástí městského života. Aperitivo, tedy posezení u drinku a malého občerstvení podávaného před večeří, je zde každodenním rituálem.
Zdroj: italia.it, unsplash.com
Některé hlasy dokážou zastavit čas. A ten Andrea Bocelliho mezi ně bezpochyby patří. Jeho silný tenor plný emocí se stal symbolem italské elegance, vášně a naděje - ať už zní na operních scénách, v popových písních nebo na náměstí ztichlé pandemické Itálie.
Nevidomý, ale nikdy slepý k hudbě
Andrea Bocelli se narodil v roce 1958 v Toskánsku. Od dětství miloval hudbu, přestože ve 12 letech přišel kvůli glaukomu a následnému úrazu o zrak. To ho ale nezastavilo. Hrál na klavír, flétnu, saxofon i kytaru, a hlavně - zpíval. Hudba byla jeho způsobem, jak vnímat svět. Ač vystudoval práva, kariéru advokáta brzy vyměnil za koncertní pódia. Zlom přišel v roce 1992, kdy si ho všiml Luciano Pavarotti. O dva roky později už vycházel jeho první velký hit “Con te partirò", který se stal jedním z nejprodávanějších singlů všech dob - zvlášť v duetu se Sarah Brightman pod názvem “Time to Say Goodbye".
Mezi operou a popem
Bocelli dokázal něco výjimečného: přiblížil operní zpěv široké veřejnosti. Jeho nahrávky zahrnují jak klasická operní díla, tak i moderní popové balady. Zpíval s Céline Dion, Edem Sheeranem, Arianou Grande i s Placidem Domingem. Jeho hlas nezní jen v koncertních síních, ale i na sportovních stadionech, při papežských mších nebo královských svatbách. Ať už zpívá árii od Pucciniho nebo milostnou baladu v italštině, jeho projev má vždy společného jmenovatele - hluboké emoce.
Toskánsko, domov duše
Navzdory světové slávě zůstává Bocelli pevně zakořeněný ve své rodné Itálii. Žije v Toskánsku, kde také každé léto pořádá koncert Teatro del Silenzio - otevřený amfiteátr u Lajatica, který jinak po zbytek roku „mlčí". Je to místo, kde příroda a hudba spývají v jeden silný zážitek. Vstupenky bývají vyprodané měsíce dopředu a pro milovníky Itálie je to kulturní svátek.
Hlas naděje
Andrea Bocelli se stal i symbolem naděje - například když během pandemie v roce 2020 zpíval o Velikonocích z prázdného milánského dómu. Jeho hlas se tehdy nesl internetem k milionům lidí a připomněl, že i v tichu může být hudba.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Málokterá země spojuje smysl pro krásu, historii a vášeň pro detail tak silně jako Itálie. Vedle renesančního umění a gurmánské kuchyně patří k jejím nejvýraznějším exportům i móda - a v jejím čele stojí značka, která po více než sto let udává tón světovému stylu: Gucci.
Z praktického luxusu k módnímu vyjádření
Značku založil v roce 1921 Guccio Gucci, florentský rodák, který nasbíral inspiraci během svého působení jako portýr v londýnském hotelu Savoy. Pozoroval bohaté hosty, jejichž styl a cestovní doplňky ho doslova okouzlily. Po návratu do rodné Itálie si otevřel dílnu, kde vyráběl kožené zboží - hlavně luxusní zavazadla a jezdecké doplňky.
Už tehdy vznikl typický jezdecký motiv, který se stal jedním ze symbolů značky. Postupně se přidávaly kabelky, boty a oblečení - vždy s důrazem na italské řemeslo, kvalitu a sofistikovanost.
Ikonické kousky, které píší historii
Kdo by neznal bambusovou kabelku nebo klasické mokasíny s kovovou přezkou? Gucciho návrhy nosily ikony jako Jacqueline Kennedyová, Sophia Loren nebo Grace Kelly - a značka se díky nim stala symbolem mezinárodního stylu.
V 90. letech přišel nový dech: Tom Ford, tehdejší kreativní ředitel, přetvořil Gucci v synonymum sexy extravagance a moderní elegance. Dnes značku vede Sabato De Sarno, který opět vrací do hry „tichý luxus“ a jemné odkazy na florentské kořeny.
Drama mimo přehlídková mola
Za krásnými šaty se ale skrývá i složitá rodinná historie. V 80. a 90. letech vedly spory mezi členy rodu Gucci až k totální ztrátě kontroly nad firmou. Největší skandál přišel v roce 1995, kdy byl zavražděn Maurizio Gucci - vnučka zakladatele, Patrizia Reggiani, byla později odsouzena za objednání jeho vraždy. Tento šokující příběh inspiroval i film House of Gucci s Lady Gaga v hlavní roli.
Gucci dnes: udržitelnost i návrat ke kořenům
Dnes Gucci patří francouzské skupině Kering, ale stále se hrdě hlásí ke svému italskému původu. V posledních letech se značka výrazně soustředí na udržitelnost - od ekologických materiálů až po digitální módu a podporu umělců.
A přestože se móda neustále mění, jedno zůstává: Gucci není jen značka - je to kulturní fenomén. Značka, která odráží italského ducha: vášeň, drama, eleganci a odvahu být jiný.
Zdroj: unsplash.com
Když se řekne Turín, mnozí si představí elegantní město s arkádami, kavárenskou kulturou a výhledem na zasněžené Alpy. Ale ten, kdo má slabost pro sladké, si Turín spojí hlavně s čokoládou. Právě tady má výroba čokolády dlouhou tradici a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co může Itálie nabídnout.
Město, kde se zrodila pralinka
Historie čokolády v Turíně sahá až do 16. století. První kakaové boby sem dorazily díky vévodovi Emanuelu Filibertovi Savojskému a rychle se staly módní záležitostí šlechty. Skutečný zlom ale přišel v 19. století, kdy místní výrobci začali experimentovat s kombinací kakaa a lískových oříšků - a zrodil se gianduiotto. Tato ikonická pralinka vznikla roku 1865 jako odpověď na nedostatek kakaa. Místní cukráři jej doplnili o jemně mleté ořechy z piemontských kopců a vytvořili tak krémovou čokoládu s plnou chutí, která se doslova rozplývá na jazyku. Svůj název dostala po karnevalové postavičce Gianduja, symbolu dobré nálady a lidového Turína.
Chuť Piemontu v každém soustu
Co dělá turínskou čokoládu tak výjimečnou? Kvalitní suroviny. Především lístkové ořechy odrůdy Tona Gentile delle Langhe, které rostou na slunných svazích jižně od města. Mají jemnou, máslovou chuť a dokonale ladí s kakaem. Vedle gianduiotta se v Turíně zrodily i další sladké poklady - například trojvrstvá pralinka cremino nebo hustá horká čokoláda, která se v místních kavárnách servíruje dodnes. Nejznámější je nápoj bicerin - směs espressa, čokolády a šlehačky podávaná ve sklenici. Vznikla v 18. století a dnes je turínskou klasikou.
Čokoládové ulice a festivaly
Při procházce historickým centrem Turína narazíte na mnoho elegantních cukráren, kde se čokoláda vyrábí podle původních receptur. Mezi nejslavnější patří Guido Gobino, Peyrano nebo Baratti & Milano. Některé pralinky sezde stále balí ručně, kus po kuse. Milovníci sladkého by si neměli nechat ujít každoroční festival Cioccolatò, který se koná přímo v ulicích města. Turín se během něj promění v ráj čokolády - ochutnávky, ukázky výroby, umělecké čokoládové sochy a vůně, které lákají z každého rohu.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Když se řekně pistácie, většina lidí si vybaví Blízký východ. Ale málokdo ví, že Itálie - konkrétně Sicílie - patří k nejznámějším a nejkvalitnějším světovým producentům pistácií. A pistácie z městečka Bronte, rostoucí na úpatí sopky Etna, si vydobyly status skutečného kulinářského pokladu.
Pistácie z Bronte - jedinečné podmínky, jedinečná chuť
Bronte, malé město v provincii Catania, leží v oblasti, kde sopečná půda, středomořské slunce a suchý vítr z hor vytvářejí ideální prostředí pro pěstování pistácií. Tyto podmínky dávají ořechům výjimečnou barvu, vůni a intenzivní, nasládlou chuť, kterou si kuchaři i cukráři cení po celém světě.
Pěstování s úctou k přírodě
Pistácie z Bronte se pěstují převážně ručně a tradičně, bez chemických postřiků. Stromy plodí jen každé dva roky, což zvyšuje kvalitu úrody - v "neplodném" roce si rostlina odpočine a soustředí energii do další sklizně. Samotná sklizeň probíhá na konci srpna a začátku září a je velmi náročná - pistácie se ručně trhají ze stromů rostoucích často na strmých svazích.
Pistácie chráněné označením původu
Od roku 2009 mají pistácie z Bronte chráněné označení původu DOP (Denominazione di Origine Protetta), což znamená, že pouze produkty vypěstované a zpracované v této oblasti mohou nést název „Pistacchio Verde di Bronte DOP“. To zaručuje nejen původ, ale i autenticitu a kvalitu.
Kde pistácie ochutnat?
Pistácie se v Bronte používají nejen do sladkostí, ale i do slaných pokrmů - najdeš je v:
Pistáciovém pestu (skvělé s těstovinami nebo masem)
Pistáciové granitě
Arancinách plněných pistáciemi a sýrem
Lahodných dezertech - zmrzlině, dortu Cassata nebo cannoli
Každé dva roky se zde koná Sagra del Pistacchio di Bronte - festival zasvěcený pistáciím, kde můžeš ochutnat vše od pistáciového piva po pistáciovou pizzu.
Na první pohled vypadá jako tenká křupavá placka. Ale ve skutečnosti je pane carasau mnohem víc - je to jeden z nejstarších chlebů Středomoří, neoddělitelně spjatý s kulturou Sardinie a životem jejich obyvatel, zejmnéma pastevců.
Co je pane carasau?
Pane carasau je tradiční sardinský chléb, velmi tenký, suchý a křupavý. Je vyroben z jednoduchých surovin: pšeničné mouky, vody, soli a droždí. Peče se ve dvou fázích - nejprve se těsto rychle upeče při velmi vysoké teplotě, až vznikne nafouknutý „bochánek“, který se následně rozřízne na dva tenké disky, a ty se znovu opékají, až jsou dokonale suché a křupavé. Tato druhá fáze se sardinsky nazývá „carasare" - odtud pochází i název chleba.
Chléb pro pastevce i válečníky
Pane carasau má své kořeny už v nurágské civilizaci (mezi 1900-730 př. n. l.), tedy dávno před příchodem Římanů. Byl ideální pro pastevce a vojáky, protože vydržel čerstvý i několik měsíců, aniž by se zkazil - dal se snadno přenášet a konzumovat bez přípravy. V době, kdy se jídlo muselo plánovat na týdny dopředu, to byla neocenitelná výhoda. Dodnes ho místní označují jako „chléb na cestu".
Jak se jí
Může se jíst tak, jak je - křupavý jako chipsy, často s olivovým olejem, solí nebo sýrem pecorino. Existuje ale i měkčí varianta zvaná pane frattau, kdy se plátky lehce namočí do vývaru nebo vody, vrství se se sugo z rajčat a sýrem a často se navrch přidává vejce. Výsledek připomíná jednoduché lasagne - velmi chutné a zároveň rustikální.
Symbol Sardinie
Na Sardinii nenajdete domácnost, kde by pane carasau. Je to symbol pohostinnosti, jednoduchosti a spojení s přírodou. V posledních letech se stal také vyhledávaným produktem ve světových restauracích díky svému jedinečnému vzhledu i chuti.
Zdroj: italia.it, unsplash.com
V severní části Toskánska, nedaleko Ligurského moře, leží město Carrara, proslulé po celém světě díky svému bílému mramoru, který se zde těží už více než dva tisíce let. Není náhodou, že právě odtud pochází kámen, ze kterého Michelangelo vytesal svého slavného Davida.
Mramor - poklad z hor
Carrarský mramor je známý svou jemností, čistotou a odolností. Těží se v okolních Apuánských Alpách, jejichž svahy působí na první pohled jako zasněžené - ve skutečnosti jde o tisíce tun odhaleného mramoru. Tento přírodní zázrak vznikl hluboko pod zemí z usazených vápenatých vrstev mořského dna, které se před více než 200 miliony let vlivem tlaku a tepla proměnily v mramor.
Už Etruskové a staří Římané znali hodnotu tohoto materiálu. První organizovaná těžba začala ve 2. století př. n. l. za římské republiky. Římané používali carrarský mramor na stavby sloupů, chrámů i soch - například Pantheon a Trajánův sloup v Římě obsahují kámen právě z těchto hor.
Jak se mramor těží dnes?
Těžba v Carraře probíhá ve více než 150 lomových lokalitách. V minulosti se kámen odlamoval ručně pomocí klínů a kladiv, později se používala lana s brusivem. Dnes se těží moderními diamantovými lany, která umožňují přesné a čisté řezy. Obrovské bloky mramoru (někdy vážící i 30 tun) se opatrně spouštějí z hor pomocí lanových a pásových systémů. Mramor se následně řeže, brousí a distribuuje po celém světě – z Carrary proudí kámen do ateliérů, muzeí, vládních budov i luxusních interiérů.
Návštěva lomů
Dnes se můžete do těchto fascinujících lomů vydat na exkurzi. Mnohé společnosti nabízejí terénní projížďky přímo do srdce hor, kde se dozvíte, jak se mramor těžil kdysi a jak se těží dnes. Zblízka uvídíte obrovské bloky kamene, lanové systémy, které je spouštějí do údolí, a neuvěřitelnou práci lidí, kteří s tímto těžkým, ale krásným materiálem zacházejí s přesností šperkařů.
Město sochařů
Carrara však není jen o těžbě. Je to také město umění a řemesla. Najdete zde množství sochařských ateliérů, dílen a galerií. Místní Muzeum mramoru (Museo del Marmo) nabízí pohled do historie těžby a sochařství, ukazuje nástroje i hotová díla a přípomíná, jaký význam měl tento materiál pro evropské umění.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Itálie je domovem mnoha ikonických sýrů, ale jen málokterý si získá srdce gurmánů tak rychle jako burrata. Tento jemný, krémový sýr pochází z Apulie (Puglia) - sluncem zalitého regionu na jihu země, známého svými olivovníky, bílými městečky a skvělou kuchyní.
Co je burrata?
Na první pohled vypadá jako klasická mozzarella - bílá, kulatá a jemná. Ale když ji rozkrojíte, čeká vás překvapení. Uvnitř se ukrývá směs jemných vláken sýru (stracciatella) a smetany. Výsledkem je neodolatelně krémová textura a delikátní chuť, která se doslova rozplývá na jazyku. Název burrata pochází ze slova burro, tedy „máslo“, což přesně vystihuje její bohatou a sametovou konzistenci.
Trocha historie
Burrata je ve srovnání s jinými italskými sýry poměrně mladým objevem. Za její vznik vděčímě farmářům z města Andria v regionu Apulie, kteří ji začali vyrábět ve 20. letech 20. století. Podle historiků vznikla burrata jako způsob, jak zužitkovat zbytky sýrových vláken z výroby mozzarelly. V kombinaci se smetanou a obalem z čerstvé mozzarelly vznikl nový produkt - chutný, čerstvý a zároveň praktický. Díky své chuti se burrata rychle rozšířila nejprve po Apulii a postupně do dalších částí Itálie. Dnes ji najdete v nabídce restaurací po celém světě - a to nejen jako předkrm, ale i jako hlavní součást moderních pokrmů.
Jak se burrata vyrábí?
Tradičně se vyrábí z kravského mléka a celý proces je ruční. Vnější obal tvoří tenká vrstva mozzarelly, která se naplní směsí stracciatelly a smetany a pečlivě uzavře. Čerstvá burrata má krátkou trvanlivost - ideálně by se měla sníst během 24 až 48 hodin od výroby, kdy je její chuť nejvýraznější.
Jak si ji vychutnat?
Burrata je skvělá sama o sobě - stačí ji lehce pokapat kvalitním olivovým olejem a posypat trochou mořské soli. Perfektně se hodí také k rajčatům, bazalce a křupavém pečivu. V moderní kuchyni ji najdete i na pizze, těstovinách nebo jako součást salátů.
Tip z Itálie
Chcete ochutnat burratu tam, kde chutná nejlépe? Vydejte se do Apulie, kde vám ji naservírují čerstvou, třeba přímo na farmě. Nejvíce se vyrábí právě v okolí měst Andria, Corato a Trani, kde na její výrobu dohlížejí stále ještě rodinné mlékárny.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Od 24. května do 22. září 2025 platí v italském městě Castelnuovo del Garda nová pravidla pro chování na veřejných plážích a koupalištích během víkendů. Nařízení, které podepsal starosta města Castelnuovo del Garda, má za cíl zajistit klid, bezpečnost a pořádek v oblastech s vysokou návštěvností.
Nové nařízení pro větší klid
Každý víkend od sobotního rána do pondělních 6:00 je na všech plážích a veřejných koupalištích v Castelnuovo del Garda zakázáno:
Konzumace a držení alkoholických nápojů jakékoliv síly
Držení nápojů (alkoholických i nealkoholických) v lahvích ze skla nebo hliníku
Používání přenosných reproduktorů
Porušení těchto pravidel může vést k pokutě až 200 eur.
Výjimky platí pouze pro autorizované provozovny, kde je konzumace povolena v jejich vyhrazených prostorách.
Proč tato opatření?
Cílem nových pravidel je chránit veřejný pořádek, bezpečnost a pohodu obyvatel i turistů. Zákaz skleněných a hliníkových obalů má také ekologický rozměr, neboť tyto materiály mohou představovat nebezpečí v přeplněných oblastech.
Doporučení pro návštěvníky
Pokud plánujete návštěvu Castelnuovo del Garda během letních víkendů, doporučuje se:
Vyhnout se přinášení alkoholických a nealkoholických nápojů v lahvích či v plechovkách
Respetkovat klidové zóny a vyhnout se používání hlasitých zařízení
Zdroj: unsplash.com
Jemné kopce, nekonečné řádky vinné révy a sklenka perlivého vína v ruce. Vítejte v kraji Prosecco Hills, jednom z nejkrásnějších (a nejchutnějších) koutů severní Itálie. Tento kouzelný region, zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO, je domovem jednoho z nejslavnějších italských vín - Prosecca.
Kde se rodí bublinky?
Prosecco Hills - česky „Kopce Prosecca" - se nachází v oblasti Veneto, mezi městy Conegliano a Valdobbiadene, přibližně hodinu jízdy od Benátek. Tato krajina je skutečným vinařským skvostem: zvlněné kopce, starobylé vinice, vesničky jako z pohlednice a samozřejmě vinařství, která zde tvoří prosecco s láskou a respektem k tradici.
Co dělá prosecco z tohoto kraje tak výjimečné?
Prosecco se vyrábí z odrůdy hroznů Glera, ale ne každé prosecco je stejné. Právě kopcovitý terén, jedinečné mikroklima a ruční sklizeň dávají vínu z oblasti Conegliano Valdobbiadene jemnost, eleganci a svěží charakter. Tato oblast navíc jako jediná smí používat označení DOSG - nejvyšší stupeň italské vinařské kvality. Pokud tedy hledáte to pravé prosecco, hledejte na etiketě právě toto jméno.
Prosecco Road - cesta, která se pije
Jedním z nejlepších způsobů, jak kraj poznat, je vydat se po tzv. Strada del Prosecco - první vinařské stezce svého druhu v Itálii. Tato malebná trasa vás provede vinicemi, malými rodinnými vinařstvími, útulnými agroturismy i historickými vesničkami. V každé zastávce vás čeká něco jiného: ochutnávka prosecca brut, extra dry nebo rosé, pohled na vinice z vyhlídky, prohlídka vinařských sklepů nebo třeba piknik mezi hrozny.
Prosecco Hills: kraj, který si užijete vlastním tempem
Ať už se do Prosecco Hills vydáte na jeden den při pobytu v Benátkách, nebo si naplánujete výlet autem skrz vinice, čeká vás nezapomenutelný zážitek. Stačí zpomalit, porozhlédnout se po kopcích, které hrály hlavní roli ve vzniku jednoho z nejslavnějších vín světa, a ochutnat prosecco přímo tam, kde se rodí.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Skrytý poklad podzemí, který voní jako žádný jiný. Bílý lanýž není jen vzácná houba - je to symbol luxusu, tradice a vášně, jakou k jídlu cítí jen Italové. A právě Itálie, konkrétně oblast Piemontu, je tím nejznámějším místem, kde tento „gastonomický klenot" roste.
Vůně, která se nedá zapomenout
Bílý lanýž má intenzivní aroma, které dokáže naprosto změnit charakter celého pokrmu. Jeho chuť je zemitá, lehce česneková, s tóny sýru a oříšků. Není potřeba ho vařit - naopak. Tenké plátky se nastrouhají na těstoviny, risotto nebo vajíčka těsně před podáváním. A najednou je i ten nejjednodušší pokrm proměněn ve skutečný zážitek.
Lovci lanýžů a jejich čtyřnozí pomocníci
Bílé lanýže rostou v podzemí, v symbióze s kořeny dubů, lísek nebo topolů. Jejich sběr je takřka tajemný rituál - do lesa se za úsvitu vydávají zkušení hledači (tzv. trifulau) se speciálně vycvičenými psy. Tyto „psí nosy" dokážou zachytit vůni lanýže i pod několika centimetry zeminy. Zatímco černé lanýže se pěstují i na farmách, bílé jsou výhradně divoké, což zvyšuje jejich vzácnost a cenu. A věřte, že to není levná záležitost - v hlavní sezóně může cena překročit i 5 000 eur za kilogram.
Alba - hlavní město lanýžů
Nepsaným hlavním městem bílého lanýže je Alba, město v regionu Piemont, známé nejen vínem Barolo, ale právě i lanýži. Každý podzim se zde koná Mezinárodní veletrh bílého lanýže (Fiera del Tartufo Bianco d´Alba) - festival chutí, vůní a tradiční gastronomie, který láká gurmány z celého světa. Kromě ochutnávek a trhů můžete zažít i ukázky lovu lanýžů, kuchařské show šéfkuchařů oceněných michelinskou hvězdou nebo si dopřát degustační menu v restauracích, kde lanýž hraje hlavní roli.
Tip na cestu: Piemont na podzim
Pokud plánujete cestu do Itálie na podzim, Piemont je tím pravým místem. Malebné kopce pokryté vinicemi, vůně lesů, sklenka červeného vína Barola a čerstvý bílý lanýž - to je Itálie v její nejautentičtější podobě.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Železniční stavba na seznamu UNESCO a její historie
Rhétská dráha je od roku 2008 zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Její výstavba na přelomu 19. a 20. století (trať Albula v letech 1898-1903 a Bernina v letech 1908-1910) byla obrovskou výzvou kvůli extrémnímu alpskému terénu. Jde o technicky unikátní stavbu, která musela překonat vysoká stoupání pomocí spirálových tunelů, viaduktů a mostů. Tyto stavby, jako je například slavný kruhový viadukt Brusio, jsou citlivě zasazeny do alpské krajiny. Trať Bernina Express z italského Tirāna do švýcarského St. Moritz nebo Davosu je považována za jednu z nejkrásnějších železničních tras.
Co vás čeká na palubě Bernina Express z Itálie?
Cesta začíná v Tirānu, italském městě v údolí Valtellina. Odtud vlak Bernina Express jede přes:
Zasněžené vrcholky a ledovce: Projedete kolem ledovců, například Bernina Glacier. V zimě je celá krajina pod sněhem.
Jezera: Uvidíte alpská jezera jako Lago Bianco nebo Lago di Poschiavo.
Kruhový viadukt Brusio: Jeden z nejznámějších bodů trasy je kruhový viadukt Brusio. Ten vlaku pomáhá překonat velký výškový rozdíl.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Hledáte zimní zážitek v Itálii, který vás uchvátí? Zamiřte do srdce Jižního Tyrolska, konkrétně do malebných obcí San Candido a Sesto v úchvatném údolí Alta Pusteria. Právě zde se každoročně odehrává jeden z nejkouzelnějších zimních festivalů Evropy - Mezinárodní festival sněhových a ledových soch (International Snow and Ice Sculpture Festival).
Kde se snoubí umění s mrazivou krásou
Představte si krajinu proměněnou v gigantickou galerii pod širým nebem, kde místo pláten a mramoru vládnou obrovské bloky sněhu a ledu. Každý rok v polovině ledna se sem sjíždějí umělci z celého světa, aby vdechli život zmrzlé hmotě a stvořili dechberoucí sochy, které sahají do výšek a fascinují svými detaily. Během několika dní, za pomoci speciálních nástrojů a nekonečné kreativity, vznikají z čirého ledu a hustého sněhu nádherné sochy. Od mýtických bytostí a zvířat až po abstraktní formy a tematické výjevy - každá socha je jedinečná.
Kouzlo noci: Když sochy ožívají
Největší magii festivalu zažijete po setmění. S příchodem tmy jsou sochy nasvíceny speciálními reflektory, které proměňují průhledný led a sníh v jiskřivá umělecká díla hrající všemi barvami. Procházka mezi osvětlenými sochami je skutečně pohádkovým zážitkem, který vás vtáhne do surrealistického světa ticha a krásy. Je to ideální příležitost pro nezapomenutelné fotografie a romantické chvíle.
Tipy
Termín: Festival se koná obvykle v polovině ledna. Přesné datum se mění a proto je vždy dobré si ho ověřit předem. Sochy zůstavají na místě, dokud to počasí dovolí, obvykle to bývá týden až dva po skončení festivalu.
Dostupnost: San Candido je dobře dostupné autem i vlakem.
Zdroj: italia.it
Když se řekně italská káva, mnohým z nás se jako první vybaví jméno Lavazza. Aromatická, vyvážená, dokonale pražená - prostě taková, jakou ji Italové milují. Ale víte, odkud tahle ikonická značka pochází, jaký příběh se skrývá za jejím úspěchem a proč je Lavazza právem považována za „espresso made in Italy"?
Od malého obchodu k celosvětové značce
Historie Lavazzy začíná v roce 1895, kdy si podnikavý Luigi Lavazza otevřel malý obchod s potravinami v srdci Turína. Tehdy byla káva prodávávna jen jako surovina, ale Luigi byl vizionář - začal experimentovat s mícháním různých odrůd a vytvářel vlastní kávové směsi, které lépe odpovídaly vkusu jeho zákazníků. Jeho smysl pro rovnováhu chutí a kvalitu se rychle proslavil - a zrodila se legenda.
Tajemství chuti? Směsi a vášeň
Co činí Lavazzu tak výjimečnou? Je to především důraz na pečlivý výběr zrn z různých koutů světa - od Brazílie přes Kolumbii až po Etiopii - a jejich harmonické spojování. Každá směs má svůj charakter, ať už hledáte silné espresso s plným tělem, jemné capuccino nebo krémové lungo. Lavazza nikdy nesází jen na jednu zemi původu - právě umění míchat je její specialitou.
Lavazza a italští milovníci kávy
Pro Italy je káva víc než jen nápoj - je to rituál, kultura, způsob života. Lavazza se stala jejich každodenním společníkem, ať už ve formě rychlého espressa v baru, nebo jako součást rodinné snídaně doma. Dnes Lavazza zásobuje nejen domácnosti, ale i nejlepší italské kavárny a restaurace.
Udržitelná budoucnost v šálku
Možná vás překvapí, že Lavazza je také lídrem v oblasti udržitelnosti. Prostřednictvím Lavazza Foundation podporuje desítky projetků v zemích, kde se káva pěstuje - zlepšuje životní podmínky farmářů, chrání životní prostředí a podporuje vzdělávání. I káva tedy může měnit svět - šálek po šálku.
Tip na cestu: Navštivte Lavazza Museum v Turíně
Pokud plánujete cestu do Turína, rozhodně nevynechejte návštěvu Museo Lavazza - moderní a interaktivní muzeum věnované historii značky a světu kávy. Ochutnávka v elegantní kavárně přímo v areálu je samozřejmostí!
Zdroj: italia.it, unsplash.com
Na jihovýchodním pobřeží Itálie, mezi městy Ortona a Vasto, se rozprostírá Costa dei Trabocchi - pobřeží, které okouzluje svou přírodní krásou a historickými dřevěnými konstrukcemi zvanými trabocchi. Tyto rybářské stavby, postavené na kůlech nad mořem, jsou symbolem odolnosti a vynalézavosti místních obyvatel.
Co jsou trabocchi?
Trabocchi jsou dřevěné rybářské plošiny postavené na kůlech, které se tyčí nad hladinou Jaderského moře. Jsou propojeny s pevninou úzkými lávkami a jsou vybaveny dlouhými rameny se sítěmi, které umožňují rybolov bez nutnosti vyplouvat na otevřené moře. Tato technika byla obzvláště užitečná v oblastech s neklidným mořem, kde bylo rybaření z lodí nebezpečné.
Historie a původ
Kořeny trabocchi sahají hluboko do minulosti – nejstarší písemné zmínky pocházejí už ze 17. století. Skutečný rozmach jejich výstavby ale přišel až v 18. století, kdy se staly praktickou a bezpečnější alternativou ke klasickému rybolovu z lodí. Podle některých teorií mohla být jejich konstrukce inspirována starověkými národy, možná dokonce Féničany, kteří byli mistři v ovládání moře i dřeva.
Význam pro místní komunitu
Trabocchi byly po staletí klíčové pro obživu místních rybářů. Před druhou světovou válkou mohly výnosy z jednoho trabocca uživit až pět rodin. Dnes již trabocchi neslouží primárně k rybolovu, ale staly se kulturním symbolem a turistickou atrakcí regionu.
Turistická atrakce
Dnes je Costa dei Trabocchi oblíbenou destinací pro turisty hledající klidné pláže, průzračné moře a autentickou atmosféru. Mnoho trabocchi bylo přeměněno na restaurace, kde si návštěvníci mohou vychutnat čerstvé mořské plody s výhledem na moře.
Zdroj: italia.it
Uprostřed italského Apeninského pohoří, mezi regiony Umbrie a Marche, se rozkládá jeden z nejkouzelnějších národních parků v celé Itálii - Parco Nazionale dei Monti Sibillini. Tato oblast oplývá nejen nádhernou krajinou a pestrou přírodou, ale i bohatou dávkou legend, historie a klidu, který sem láká milovníky přírody i duchovního ticha.
Krása v tichu hor
Park vznikl v roce 1993 a pokrývá přes 70 000 hektarů hornaté krajiny. Dominantou jsou vrcholy přesahující výšku 2000 metrů, z nichž nejvyšší je Monte Vettore (2 476 m. n. m.). Místní krajina je rozmanitá: od hlubokých kaňonů a vodopádů až po vysokohorské louky a horská jezera. Největší kouzlo Monti Sibillini ale spočívá v atmosféře. Tady se zdá, že čas plyne jinak - pomaleji, tišeji a klidněji.
Květinové pláně a přírodní divadlo
Jedním z nejvúchvatnějších zážitků „La Fioritura" - každoroční kvetení planin Piano Grande pobliž vesničky Castelluccio di Norcia, obvykle v červnu a červenci. Pole se tehdy promění v barevné moře květin: červené máky, modré chrpy, žluté violky,... Celá krajina vypadá jako namalovaná. Tisíce návštěvníků z Itálie i ze světa přijíždějí právě kvůli tomuto přírodnímu zázraku.
Zvířata a rostliny
Park je domovem mnoha chráněných druhů - žije zde například vlk obecný, orel skalní, svišť alpský nebo kočka divoká. Rostlinstvo zahrnuje stovky druhů, včetně několika endemických rostlin, které se vyskytují jen v této oblasti.
Legenda o Sibyle
Jméno pohoří je odvozeno od mýtické postavy Sibyly z Apenin, která podle středověkých legend obývala jeskyni v horách. Říkalo se, že byla věštkyní a její jeskyně (Grotta della Sibilla) byla vstupem do jiného světa – místa, kde se mísí čarodějnictví, magie a tajemství. Dodnes můžete navštívit místa s touto legendou spojená – zejména Monte Sibilla (2 173 m. n. m.), kde má podle pověsti Sibyla svůj domov.
Ráj pro duši
Ať už hledáte prostor pro ticho, dobrodružství v horách, nebo jen místo, kde se můžete nadechnout čistého vzduchu a zapomenout na čas, Monti Sibillini vás nezklame. Místní vesnice jako Norcia, Visso nebo Castelluccio vás přivítají srdečnou atmosférou a skvělou regionální kuchyní.
Zdroj: unsplash.com, italia.it
Lago di Garda, největší jezero v Itálii, je magnetem pro turisty z celého světa. Jeho křišťálově čistá voda, malebné okolí s horami a olivovými háji, historická městečka a široká nabídka aktivit dělají z této destinace ideální místo pro dovolenou plnou relaxace i dobrodružství. Pojďme se společně podívat na to, co Lago di Garda nabízí!
Jezero Lago di Garda se nachází na pomezí tří italských regionů: Lombardie (západní břeh), Benátsko (východní břeh) a Trentino-Alto Adige (severní cíp). Jeho rozloha činí přibližně 370 km² a dosahuje maximální hloubky přes 340 metrů. Klima je zde mírné, středomořské, což přispívá k bujné vegetaci a příjemným teplotám po většinu roku.
Oblast kolem Lago di Garda byla osídlena již v prehistorických dobách. V římské éře bylo jezero známé jako Benacus Lacus. Během středověku se o kontrolu nad oblastí přetahovaly různé šlechtické rody a města. V 15. století se západní břeh dostal pod nadvládu Benátské republiky, což zanechalo v architektuře mnoha měst dodnes patrné stopy. Severní část jezera byla dlouho součástí Tyrolska a později Rakouska-Uherska, což se odráží v místní kultuře a architektuře. Po první světové válce se celé Lago di Garda stalo součástí Itálie.
Okolí Lago di Garda nabízí mnoho krásných měst a zajímavostí. Zde jsou některá z nejvýznamnějších:
Riva del Garda (Trentino): Elegantní město na severním cípu jezera, obklopené majestátními horami. Nabízí krásné historické centrum s věží Torre Apponale, pevnost Rocca di Riva a možnost výletů do okolních hor (např. k jezeru Lago di Tenno). Je také rájem pro windsurfing a plachtění díky stálému větru.
Torbole (Trentino): Jen pár kilometrů východně od Riva del Garda, Torbole je další oblíbenou destinací pro milovníky vodních sportů, zejména windsurfingu. Jeho malebný přístav a barevné domy lákají k procházkám. Odtud se také otevírají krásné výhledy na jezero.
Limone sul Garda (Lombardie): Okouzlující městečko na západním břehu, proslulé svými citroníkovými zahradami (limonaie), úzkými uličkami a barevnými domy přilepenými ke skalnatému svahu. Procházka jeho historickým centrem je nezapomenutelným zážitkem.
Sirmione (Lombardie): Poloostrov vybíhající do jižní části jezera, Sirmione je známé svou hradní pevností Rocca Scaligera, římskými lázněmi Grotte di Catullo a termálními prameny. Je to jedno z nejnavštěvovanějších míst u Gardského jezera.
Desenzano del Garda (Lombardie): Největší město na břehu Gardského jezera, Desenzano nabízí živou atmosféru, krásný přístav, archeologické naleziště římské vily a mnoho obchodů a restaurací. Je to skvělé místo pro nákupy a večerní posezení.
Bardolino (Benátsko): Malebné městečko na východním břehu, proslulé svým stejnojmenným červeným vínem. Nabízí příjemnou promenádu, historické centrum a možnost návštěvy místních vinařství.
Malcesine (Benátsko): Na úpatí hory Monte Baldo, Malcesine okouzlí svou hradní pevností Castello Scaligero, úzkými uličkami a lanovkou, která vás vyveze na vrchol Monte Baldo s úchvatnými výhledy.
Lago di Garda nabízí širokou škálu aktivit pro každého:
Vodní sporty: Plachtění, windsurfing, kitesurfing, kanoistika, paddleboarding, potápění.
Turistika a cyklistika: Okolí jezera je protkáno mnoha turistickými a cyklistickými trasami s různou náročností.
Výlety lodí: Pravidelné lodní linky spojují různá města na jezeře a nabízejí krásné výhledy z vody.
Kultura a historie: Návštěva hradů, muzeí, archeologických nalezišť.
Relaxace: Koupání v jezeře, opalování na plážích, návštěva termálních lázní.
Zábavní parky: V blízkosti jezera se nachází několik známých zábavních parků, jako je např. Gardaland.
Pro všechny milovníky Itálie a její bohaté historie máme skvělou příležitost připomenout si jeden z nejdůležitějších dnů v moderních dějinách této krásné země – 2. června, kdy se slaví Festa della Repubblica, Den Italské republiky.
Tento den nás vrací do roku 1946, konkrétně 2. června, kdy se po složitém období druhé světové války a fašistické diktatury konalo v Itálii historické referendum. Italové byli vyzváni, aby se vyjádřili k budoucí formě státu: monarchii, která zemi vládla po staletí, nebo republice. Výsledek byl jasný a znamenal zásadní zlom. Většina italských občanů se vyslovila pro zrušení monarchie a pro zavedení republiky. Tímto demokratickým aktem se Itálie vydala na novou cestu a 2. červen se stal symbolem národní jednoty a obnovy.
Jak se Den republiky slaví?
Hlavní oslavy tohoto významného dne se tradičně konají v Římě, hlavním městě Itálie. Mezi nejvýznamnější události patří:
Vojenská přehlídka: Impozantní vojenská přehlídka se koná za přítomnosti nejvyšších státních představitelů, včetně prezidenta republiky. Ulicemi Říma pochodují vojenské složky, policie a další bezpečnostní sbory.
Kladení věnců: Prezident republiky klade věnce k Hrobu neznámého vojína u památníku Vittoriano, na počest padlých.
Otevření zahrad Kvirinálského paláce: Zahrady Kvirinálského paláce, sídla prezidenta republiky, jsou v tento den výjimečně otevřeny pro veřejnost. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout krásy těchto historických zahrad.
Lety akrobatických letadel Frecce Tricolori: Jednou z nejočekávanějších událostí je velkolepý průlet trikolóry Frecce Tricolori z Pattuglia Acrobatica Nazionale nad Římem, která na obloze kreslí italskou trikoloru (zelenou, bílou a červenou).
Kromě Říma se oslavy konají po celé Itálii, často formou koncertů, výstav a dalších kulturních akcí. Je to den, kdy Italové s hrdostí vyvěšují národní vlajky a připomínají si hodnoty demokracie a svobody.
Den Italské republiky je skvělou příležitostí k zamyšlení nad historií a kulturou této fascinující země. Při vašich cestách po Itálii se tak můžete setkat s různými formami oslav, které vám přiblíží italský národní duch.
Plánujete-li cestu do Itálie kolem 2. června, nezapomeňte, že se jedná o státní svátek, což může ovlivnit otevírací dobu některých obchodů a památek. Nicméně, atmosféra oslav je jedinečná a stojí za to ji zažít.
Sledujte nás pro další zajímavosti a tipy pro vaše italské dobrodružství!
Zdroj FOTO: unsplash.com
V Itálii najdete mnoho krásných zahrad, ale Zahrada Ninfa je něco výjimečného. Skrývá se v oblasti Agro Pontino (Pontinské močály), jižně od Říma. Zahrada působí jako živý pohádkový sen - romantické ruiny, vodní kanály, vzácné rostliny a stromy z celého světa. Málokdo čeká, že mezi dříve nehostinnými močály může rozkvést jedna z nejkrásnějších zahard Evropy.
Z města duchů botanickým rájem 🌿
Dnes je Ninfa považována za nejromantičtější zahradu v Itálii - a v roce 2000 ji New York Times zařadil mezi nejkrásnější zahrady světa.
Zahrada vznikla na místě středověkého města Ninfa, které bylo ve 14. století opuštěno kvůli konfliktům a malárii. Zůstaly po něm romantické ruiny kostelů, domů a městských bran. V roce 1921 se rozhodla šlechtická rodina caetani proměnit toto zapomenuté místo v zahradu - a podařilo se jim něco magického.
Co všechno zde roste? 🌸
Na ploše přibližně 8 hektarů tu najdete:
více než 1300 druhů rostlin,
magnolie, javory, sakury, wisterie, růže a cypřiše,
vody a jezírka, která zásobuje řeka Ninfa
Zahrada se nachází v regionu Lazio, poblíž městečka Cisterna di Latina. Nejlépe se sem dostanete autem. Mnoho návštěvníků spojuje návštěvu Ninfi s výletem do nedalekého Sermonety - malebného města s hradem, kde jako by se zastavil čas.
Na Sicílii nejsou červené jen západy slunce a láva z Etny. Jsou tam červené i pomeranče, které jsou nejen krásné, ale mají i výjimečnou chuť, vůni a původ, na který jsou místní právem hrdí.
Kde rostou a proč jsou tak výjimečné?
Červené pomeranče (italsky „arance rosse") se pěstují především v okolí Etny, v oblasti pianura di Catania na východní Sicílii. Tady mají unikátní podmínky: horké dny, chladné noci a sopečnou půdu plnou minerálů. Právě tyto rozdíly v teplotách během dozrávání způsobují, že se v pomerančích tvoří anthokyany - přírodní pigmenty, které dávají dužině její typickou rudou až purpurovou barvu.
Jaké druhy extistují?
Mezi nejznámější odrůdy patří:
Tarocco - sladký, jemný a velmi šťavnatý. Oblíbený i na džusy
Moro - nejintenzivněji zabarvený, lehce nakyslý, výrazná chuť
Sanguinello - typický pro pozdní sezónu, sytě červený a aromatický
Kdy chutnají nejlépe?
Sezóna červených pomerančů je od prosince do března, někdy až do dubna. Právě v zimních měsících jsou plody nejchutnější.
Na Sicílii si je lidé dávají ke snídani, do salátů a dělají z nich džusy, marmelády i dezerty. V některých restauracích najdete i červený pomeranč v kombinaci s fenyklem, olivovým olejem a solí - jednoduchý, ale osvěžující salát.
Zajímavost na závěr🌋
V Itálii se říká, že červené pomeranče jsou „darem Etny", protože bez její přítomnosti by tahle barevná a chuťová vyjímečnost nikdy nevznikla. A místní dodávají:
„Na Sicílii se pomeranč nejí. Tady se vychutnává."🍊
Zdroj: italia.it; unsplash.com
Pro ty z vás, kteří plánují letní či podzimní dovolenou v oblíbeném italském horském středisku Livigno, máme důležitou aktualitu.
Od 1. července 2025 zavádí Livigno turistickou taxu pro všechny návštěvníky.
Livigno, známé svými bezcelními nákupy, vynikajícími lyžařskými podmínkami a malebnou přírodou, se tak připojuje k mnoha dalším turisticky atraktivním destinacím v Itálii, které tuto formu poplatku již zavedly.
Jaká bude výše turistické taxy v Livignu?
Podle aktuálních informací bude výše turistické taxy stanovena na určité částce za osobu a noc. Přesnou výši poplatku a případné výjimky (například pro děti do určitého věku) vám upřesníme, jakmile budou oficiálně zveřejněny místními úřady.
Zatím se předpokládá tato výše poplatků:
Turistická daň se vztahuje na všechny hosty od 16 let ubytované v ubytovacích zařízeních v obci, maximálně na 7 po sobě jdoucích nocí.
Typ ubytování / Cena za osobu a noc:
- Apartmány a rekreační domy - 1,50 €
- Hotely typu B&B - 2,00 €
- 3hvězdičkové hotely - 2,50 €
- 4hvězdičkové hotely - 3,50 €
Vyjímku samozřejmě tvoří obyvatelé obce, zaměstanci pracující v oblasti, provozovatelé veřejných služeb a další vybrané skupiny osob.
Proč se turistická taxa zavádí?
Zavedení turistické taxy má za cíl získat finanční prostředky, které budou reinvestovány do zlepšení turistické infrastruktury a služeb v Livignu. To zahrnuje údržbu veřejných prostor, podporu místní dopravy, rozvoj turistických atrakcí a péči o přírodní prostředí. V dlouhodobém horizontu by tak tato taxa měla přispět ke zkvalitnění zážitku všech návštěvníků.
Co to znamená pro vaši dovolenou?
Při plánování vaší cesty do Livigna po 1. červenci 2025 je potřeba počítat s tím, že k ceně vašeho ubytování bude připočtena turistická taxa za každou noc vašeho pobytu (s případnými výjimkami).
Pokud plánujete svou dovolenou v Livignu a máte jakékoli dotazy ohledně turistické taxy nebo ubytování, neváhejte se na nás obrátit. Rádi vám poskytneme aktuální informace a pomůžeme s plánováním vaší cesty.
Sledujte náš blog pro další novinky a tipy pro vaše cesty po Itálii!
Zdroj FOTO: unsplash.com
Balsamico – nebo přesněji aceto balsamico di Modena – je mnohem víc než jen ocet. Je to chuťová esence severní Itálie, výsledek trpělivosti, tradice a lásky k řemeslu, která se v rodinách předává po generace. A také lahůdka, která dokáže i obyčejný salát proměnit v gurmánský zážitek.
Co je vlastně balsamico?
Existují dva hlavní druhy:
Tradiční balsamico (Aceto Balsamico Tradizionale di Modena DOP)
- vyrábí se pouze z hroznového moštu, který se pomalu vaří a pak zraje nejméně 12 let v dřevěných sudech. Je husté, sladkokyselé, komplexní a velmi drahé.
Balsamico di Modena IGP
- je běžnější varianta, vyrábí se z moštu i vinného octa, často s přídavkem karamelu a jiných složek. IGP znamená "chráněné zeměpisné označení" a zaručuje, že výroba proběhla v oblasti Modeny.
Jak a kde se používá?
Balsamico je mimořádně všestranné. Používá se:
- na saláty, grilovanou zeleninu či carpaccio,
- k sýrům (např. parmazánu nebo burratě),
- na ovoce - hlavně jahody a fíky,
- a dokonce i na zmrzlinu nebo do koktejů.
Kde ochutnat to nejlepší?
Modena a Reggio Emilia jsou centry výroby. Mnohé „acetaie" (tradiční výrobny) nabízí ochutnávky a prohlídky - dozvíte se vše o sudech z třešně, moruše či kaštanu, a o tom, jak se chuť roky vyvíjí.
Tip pro cestovatele
Chcete si přivést pravé balsamico? Hledejte označení DOP (chráněné označení původu) nebo IGP a pozorně čtěte složení. Skutečné balsamico má jen hroznový mošt (u DOP) nebo mošt + vinný ocet (u IGP). Vyhněte se produktům, kde první složkou je voda nebo karamel.🍇
Pokud existuje likér, který chutná jako léto a slunce, je to bezesporu Limoncello. Tento citronový nápoj si získal srdce a chuťové pohárky nejen Italů, ale i turistů z celého světa. Jaký je tedy jeho příběh?
Původ a historie
Přesný původ Limoncella je dodnes trochu záhadou - stejně jako recept, který si rodiny na jihu Itálie střeží jako největší poklad. Nejčastěji se jako místo narození Limoncella uvádí Amalfi, Sorrento nebo Capri - tři ikonické oblasti, kde rostou slavné citrony s chráněným označením původu (IGP).
První doložené zmínky o citronovém likéru pocházejí z počátku 20. století. Jedna z nejznámějších verzí tvrdí, že za popularizaci nápoje může paní Maria Antonia Farace z ostrova Capri. Její vnuk Massimo Canale si pak v roce 1988 zaregistroval značku "Limoncello".
Kde a jak se používá dnes?
Dnes se Limoncello vyrábí v celé Itálii, ale nejikoničtější a nejoceňovanější pochází z oblasti Kampánie - konkrétně z pobřeží Amalfi a Sorrenta. Zdejší citrony mají silnou kůru plnou esenciálních olejů, která je pro výrobu klíčová.
Limoncello se tradičně podává:
- jako digestiv po jídle - ideálně ledově vychlazený v malých skleničkách,
- v koktejlech - např. s proseccem nebo tonikem,
- v dezertech - např. tiramisu s Limoncellem nebo přelivy na zmrzlinu
Kdy chutná nejlépe?
Nejoblíbenější je v letních měsících, kdy přináší osvěžení po horkém dni. Na jihu Itálie je to prakticky "povinná tečka" po večeři v každé domácnosti.
Tip pro cestovatele
Chcete si přivést Limoncello jako suvenýr? Vyberte takový, který je ideálně z oblasti s označením IGP a obsahuje pouze čtyři složky: kůru z bio citronů, líh, vodu a cukr - bez umělých aromat.
Recept na domací Limoncello
Ingredience:
- 10 velkých bio citronů
- 1 litr čistého alkoholu (95 %)
- 1 litr vody
- 700-900 g cukru
Postup:
- Omyjte citrony, oloupejte jen žlutou část kůry
- Kůru vložte do velké skleněné nádoby a zalijte alkoholem. Nechte louhovat 7-10 dní, každý den protřepte
- Připravte cukrový sirup - svařte vodu s cukrem a nechte vychladnout
- Alkohol slijte přes sítko, smíchejte s vychladlým sirupem
- Nechte odpočinout 5-7 dní, pak přelijte do lahví a skladujte v lednici nebo mrazáku.
Na zdraví! Nebo jak by řekli Italové – Salute! 🍋
Pro milovníky elegantních křivek historických automobilů, gurmány lačnící po autentických chutích a obdivovatele bohatého kulturního dědictví se rýsuje událost, kterou si rozhodně nesmíte nechat ujít. Již 33. ročník Grand Prix Bordino opět oživí scénu ''pomalé turistiky'' a v roce 2025 zavede účastníky do malebného regionu Monferrato.
Tato prestižní akce, kde se snoubí historie, automobilová vášeň a okouzlující příroda, každoročně přitahuje pozornost mezinárodní scény klasických vozů. A pro rok 2025 si organizátoři vybrali skutečný klenot severní Itálie – Monferrato. Grand Prix Bordino 2025 se bude konat od pátku 6. června do neděle 8. června 2025.
Monferrato: Světové dědictví plné pohody a krásy
Monferrato, krajina s kopci posetými vinicemi, starobylými hrady a místy s hlubokým historickým, uměleckým a přírodním kouzlem, byla právem zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Již slavní italští literáti jako Dante, Boccaccio a Carducci ve svých dílech opěvovali tuto výjimečnou oblast.
Grand Prix Bordino 2025 vám nabídne jedinečnou příležitost objevit dokonalost Monferrata: jeho klidnou atmosféru, bohatou kulturu, úchvatnou přírodu, umělecké poklady a především vynikající jídlo a víno. Budete moci vychutnat tradiční chutě a rozmanitost typických produktů, vždy v dokonalé harmonii se slavnými víny z Monferrata.
Cesta časem a uměním
Během Grand Prix Bordino navštívíte hrad Masino, impozantní sídlo obklopené monumentálním parkem s jedním z největších labyrintů v Itálii z osmnáctého století. Projdete se sály, komnatami a tajnými chodbami, kde se dodnes uchovalo unikátní dědictví nábytku a fresek ze 17. a 18. století. Tato návštěva bude skutečnou cestou časem.
Dalším významným bodem programu bude svatyně Crea, založená již v roce 1589 a rovněž zapsaná na seznam UNESCO. Poutní cesta mezi 23 kaplemi, zasazenými do malebné krajiny vinic, představuje neocenitelné umělecké a architektonické dědictví.
Nezapomenutelná atmosféra Casale Monferrato
Můžete se ponořit do okouzlující atmosféry Casale Monferrato. Toto historické město, kdysi pyšné hlavní město markýzy Monferrato, vás přivítá nočním průvodem s jeho malebnými ulicemi plnými starobylé architektury a uměleckých skvostů. Večer vyvrcholí slavnostní večeří v impozantním hradu ze 14. století, dominantě centra města. A na závěr vaší cesty po Monferratu vás s otevřenou náručí přivítá vinařství a hrad Uviglie, starobylá pevnost ze 14. století, kde se bude společně slavit dalšá úspěšný ročník Grand Prix Bordino.
Nenechte si ujít Grand Prix Bordino 2025 a objevte s námi kouzlo Monferrata, jednoho z nejkrásnějších koutů Piemontu! Láká vás spojit vášeň pro klasická auta s objevováním italských skvostů? Kontaktujte nás a my vám rádi poskytneme více informací o možnosti ubytování a dopravy.
V odlehlé krajině italské Apulie, na osamělém kopci tyčícím se nad okolní rovinou, se nachází architektonický skvost plný tajemství – Castel del Monte. Tento impozantní hrad, postavený ve 13. století císařem Svaté říše římské Fridrichem II., dodnes fascinuje historiky, architekty i návštěvníky svým unikátním osmiúhelníkovým tvarem a skrytou symbolikou. Ponořte se s námi do příběhu této záhadné stavby.
Mystický osmiúhelník
To, co na Castel del Monte upoutá na první pohled, je jeho neobvyklý půdorys. Hrad nemá tradiční čtvercový nebo obdélníkový tvar, nýbrž pravidelný osmiúhelník. Každý z osmi rohů je navíc opatřen osmiúhelníkovou věží. Tato geometrická přesnost a opakující se číslo osm vyvolávají mnoho otázek a spekulací o záměrech císaře Fridricha II.
Kdo byl císař Fridrich II.?
Fridrich II. Štaufský (1194-1250) byl výjimečnou osobností své doby. Vzdělaný, fascinovaný vědou a uměním, hovořil šesti jazyky a proslul svou tolerancí. Jeho zájem o matematiku, astronomii a alchymii se pravděpodobně promítl i do návrhu Castel del Monte.
Symbolika čísla osm
Číslo osm má bohatou symboliku v mnoha kulturách a náboženstvích. Představuje harmonii, rovnováhu, nekonečnost a spojení mezi nebem a zemí. Někteří historici se domnívají, že osmiúhelníkový tvar hradu mohl mít symbolický význam pro Fridricha II., odkazující na jeho kosmologické a filozofické zájmy. Jiné teorie naznačují spojitost s alchymií nebo s architekturou Jeruzalémského chrámu.
Hra světla o rovnodennosti
Tajemství Castel del Monte dál prohlubuje fakt, že portálem na nádvoří dvakrát do roka během rovnodennosti proniká paprsek slunce, jenž se kdysi dotýkal reliéfu jisté ženy. Tato precizní orientace stavby vůči slunci posiluje teorie o astronomickém či symbolickém významu hradu a dodává mu další vrstvu fascinující záhadnosti."
K čemu hrad sloužil?
Dodnes není zcela jasné, jakou přesně funkci Castel del Monte plnil. Jeho strategická poloha by naznačovala obranný účel, avšak hrad postrádá typické obranné prvky, jako jsou padací mosty nebo hluboké příkopy. Někteří se domnívají, že sloužil jako lovecký zámeček, jiní v něm vidí spíše místo pro vědecké bádání a meditaci. Jeho precizní geometrie a orientace ke světovým stranám naznačují i možnou astronomickou roli.
Prohlídka Castel del Monte
Dnes je Castel del Monte zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a je přístupný veřejnosti. Při procházce jeho kamennými chodbami a osmiúhelníkovými místnostmi můžete sami nasát atmosféru tajemství a pokusit se rozluštit jeho skryté významy. Z vrcholu hradu se navíc otevírají nádherné výhledy na okolní krajinu Apulie. Vstupenky je možné zakoupit online.
Zajímá vás historie a záhady? Castel del Monte je místem, které vás zaručeně okouzlí svou jedinečností a tajemnou aurou. Chtěli byste se vydat po stopách císaře Fridricha II. a prozkoumat Castel del Monte na vlastní oči? Kontaktujte nás a my vám s plánováním vaší cesty do Apulie rádi pomůžeme!
V srdci italského regionu Marche se ukrývá fascinující svět ticha a staletími formované krásy – jeskynní komplex Grotte di Frasassi. Tyto rozsáhlé podzemní prostory, objevené teprve v 70. letech minulého století, ohromují návštěvníky svými impozantními krápníky, stalagmity a obrovskými sály, které berou dech. Pokud hledáte nezapomenutelný zážitek mimo běžné turistické trasy, návštěva Grotte di Frasassi by neměla chybět na vašem italském itineráři.
Objevování podzemního světa
Historie objevu těchto jeskyní je poměrně nedávná. První část komplexu, jeskyně Ancona, byla známa místním obyvatelům již dříve. Skutečný poklad se však odhalil až v roce 1971, kdy skupina speleologů pronikla do dalších, mnohem větších prostor. Dnes je pro veřejnost zpřístupněna prohlídková trasa, která vás provede těmi nejúchvatnějšími částmi jeskyní.
Co vás čeká uvnitř?
Během přibližně hodinové prohlídky se ponoříte do fascinujícího podzemního světa plného přírodních skulptur. Mezi nejvýznamnější sály patří:
Každý kout jeskyní vypráví příběh milionů let geologických procesů. Hra světel, umně instalovaných pro zvýraznění krásy útvarů, dodává prohlídce magickou atmosféru.
Svatyně Santa Maria infra Saxa a chrám Valadier
Přímo u vstupu do jeskyní Frasassi se nachází další pozoruhodnost – Svatyně Santa Maria infra Saxa a chrám Valadier. Tato bílá travertinová kaple, dokončená v roce 1827, byla dlouho mylně připisována architektu Giuseppemu Valadierovi. Nicméně, studie z roku 2016 odhalila, že Valadier s touto stavbou neměl nic společného a jedná se o dílo místních architektů. I přes to je chrám stále často označován jako "Tempio di Valadier" a tvoří malebnou dominantu v okolí jeskyní.
Praktické informace pro návštěvníky:
Proč navštívit Grotte di Frasassi?
Návštěva Grotte di Frasassi je jedinečným zážitkem, který osloví milovníky přírody, geologie i ty, kteří hledají něco neobvyklého. Ponořte se do ticha podzemních sálů a nechte se ohromit krásou, kterou vytvořila sama příroda v průběhu nesčetných let. Tyto podzemní divy Marche rozhodně stojí za prozkoumání!
Láká vás prozkoumat tyto úchvatné podzemní divy na vlastní kůži? Kontaktujte nás a my vám rádi pomůžeme naplánovat vaši cestu do Marche!
Cestování vlakem po Itálii je skvělý způsob, jak poznat krásu a rozmanitost této země. Projíždíte malebnou krajinou, historickými městy a pobřežními vesnicemi, a to vše v pohodlí a bez stresu z řízení. Pokud plánujete svou první cestu vlakem po Itálii, tento průvodce vám poskytne všechny potřebné informace.
Proč cestovat vlakem po Itálii?
Pohodlí: Italské vlaky jsou pohodlné a spolehlivé. Můžete se uvolnit a užívat si cestu, aniž byste se museli starat o řízení nebo navigaci.
Malebné výhledy: Cestování vlakem vám umožní vychutnat si nádherné výhledy na italskou krajinu, od vinic v Toskánsku po pobřeží Amalfi.
Dostupnost: Italská železniční síť je rozsáhlá a spojuje většinu měst a obcí, což z vlaku činí ideální způsob dopravy.
Rychlost: Vysokorychlostní vlaky v Itálii jsou rychlé a efektivní, takže se mezi velkými městy dostanete za pár hodin.
Centrální umístění nádraží: Většina vlakových nádraží se nachází v centrech měst, takže po příjezdu snadno dosáhnete svého ubytování nebo hlavních atrakcí.
Typy vlaků v Itálii
V Itálii provozuje vlaky především společnost Trenitalia a soukromý dopravce Italo. Zde jsou nejdůležitější typy vlaků, se kterými se setkáte:
Regionali (R): Regionální vlaky, které zastavují v každé stanici. Jsou nejlevnější, ale také nejpomalejší. Často nemají rezervaci míst a jsou oblíbené mezi místními obyvateli.
Regionali Veloci (RV): Rychlejší regionální vlaky, které zastavují jen v některých stanicích.
Intercity (IC): Dálkové vlaky, které spojují velká města a regiony. Nabízejí pohodlnější cestování než regionální vlaky.
Intercity Notte (ICN): Noční vlaky Intercity, které umožňují cestování mezi vzdálenými městy během noci, čímž ušetříte čas a náklady na ubytování.
Frecciabianca (FB): Rychlé vlaky, které obsluhují pobřežní oblasti a menší města.
Frecciarossa (FR): Nejrychlejší vlaky v Itálii, které spojují velká města jako Řím, Milán, Florencie a Neapol. Poskytují maximální pohodlí a vybavení, jako je Wi-Fi zdarma a klimatizace.
Frecciargento (FA): Další typ vysokorychlostního vlaku, který obsluhuje i města, která nejsou na hlavní trati Frecciarossa.
Italo: Soukromý vysokorychlostní vlakový dopravce, který konkuruje Trenitalii na hlavních trasách. Italo vlaky jsou moderní a nabízejí vysoký standard služeb.
Jak si koupit jízdenku
Jízdenky na vlak v Itálii si můžete koupit několika způsoby:
Online: Na webových stránkách Trenitalia (www.trenitalia.com) nebo Italo (www.italotreno.it). Online nákup je obvykle nejjednodušší a často i nejlevnější. Můžete si vybrat konkrétní místa a využít různé slevy.
Mobilní aplikace: Trenitalia i Italo nabízejí mobilní aplikace, které umožňují snadné vyhledávání spojení, nákup jízdenek a správu rezervací.
Vlakové nádraží: V pokladnách nebo v automatech na jízdenky na nádraží. Automaty jsou obvykle k dispozici v několika jazycích.
Autorizované prodejny: Jízdenky Trenitalia lze zakoupit také v některých trafikách a obchodech.
Tipy pro cestování vlakem po Itálii
Plánování: Naplánujte si cestu předem, zejména pokud cestujete v hlavní sezóně. Zkontrolujte jízdní řády a porovnejte ceny různých typů vlaků.
Rezervace: U vysokorychlostních vlaků je povinná rezervace místa. U regionálních vlaků rezervace není nutná, ale doporučuje se v hlavní sezóně nebo o svátcích, zvláště pokud cestujete ve skupině.
Jízdenky: Před nástupem do vlaku si jízdenku nezapomeňte označit v příslušném označovači na nádraží, pokud máte jízdenku bez rezervace místa. U jízdenek koupených online nebo v mobilní aplikaci to není nutné.
Zavazadla: Ve vlacích je obvykle dostatek místa na zavazadla. U vysokorychlostních vlaků se doporučuje mít zavazadlo označené.
Nádraží: Větší nádraží v Itálii jsou vybavena obchody, restauracemi a toaletami. Některá nádraží nabízejí také úschovnu zavazadel.
Čas: Vlaky v Itálii jsou obecně spolehlivé, ale občas mohou mít zpoždění, proto je dobré mít na přestup mezi vlaky dostatek času, zejména na velkých nádražích.
Ověřte si nástupiště: Nástupiště odjezdu vlaku se může změnit, proto vždy věnujte pozornost informačním tabulím na nádraží.
Střežení osobních věcí: Věnujte pozornost svým osobním věcem, zejména v přeplněných vlacích a na nádražích.
Cestovní třídy: Zvažte cestovní třídu. Vyšší třídy nabízejí pohodlnější sezení, více prostoru a další služby, jako je občerstvení zdarma.
Slevy: Zjistěte si, zda máte nárok na nějaké slevy. Senioři, studenti a skupiny mohou mít nárok na zlevněné jízdné.
Vlakové průkazy: Pokud plánujete cestovat vlakem po Itálii intenzivněji, zvažte zakoupení vlakového průkazu, který může být cenově výhodnější.
Naučte se několik základních italských frází. Místní to ocení a cestování bude snazší. Užitečné fráze:
"Un biglietto per [název města], per favore." - "Jeden lístek do [název města], prosím."
"Andata e ritorno" - "Zpáteční jízdenka"
"A che ora parte il treno per...?" - "V kolik hodin odjíždí vlak do...?"
"Quale binario per...?" - "Z kterého nástupiště odjíždí vlak do...?"
"Questo treno ferma a...?" - "Zastavuje tento vlak v...?"
"Grazie" - "Děkuji"
"Prego" - "Prosím/Není zač"
"Mi scusi" - "Promiňte"
"Non capisco" - "Nerozumím"
"Aiuto!" - "Pomoc!"
Cestování vlakem po Itálii je úžasný zážitek, který vám umožní obdivovat krásy země a zažít místní kulturu. S trochou plánování a znalostí se můžete snadno pohybovat po italské železniční síti a užít si nezapomenutelné dobrodružství. Vydejte se za poznáním tentokrát 'jinou' cestou a objevte nové možnosti cestování!
Dnes se vydáme na cestu do jednoho z nejpozoruhodnějších archeologických nalezišť na světě: do Pompejí. Představte si město, které se zastavilo v čase. Město pohřbené pod vrstvami popela a pemzy při katastrofické erupci Vesuvu v roce 79 n. l. Pompeje, nacházející se nedaleko moderní Neapole, nabízejí jedinečný pohled do života v římské době.
Historie Pompejí: Od založení po zkázu
Pompeje byly založeny pravděpodobně v 7. nebo 6. století př. n. l. Město bylo ovlivněno Řeky a později se dostalo pod kontrolu Římské republiky ve 2. století př. n. l. Díky své strategické poloze se Pompeje staly důležitým obchodním centrem. Před osudnou erupcí bylo město prosperující a živé, s populací odhadovanou na 11 000 až 20 000 obyvatel. Život v Pompejích se točil kolem Fóra, centra politického, náboženského a ekonomického života. Město bylo vybaveno sofistikovaným systémem akvaduktů, lázní, divadel a amfiteátru.
V roce 79 n. l. se pokojný život v Pompejích náhle přerušil. Vesuv, který se tyčil nad městem, vybuchl a zaslal do vzduchu oblak popela, pemzy a sopečných plynů. Obyvatelé, zaskočení náhlou katastrofou, se pokusili uprchnout, ale mnozí podlehli prudkým vlnám žhavého popela a plynů. Město bylo pohřbeno pod vrstvou sopečného materiálu, který je na staletí vymazal z povrchu zemského.
Procházka Pompejemi je jako cesta do minulosti. Mezi nejdůležitější památky patří:
Forum: Kdysi srdce politického a společenského života Pompejí. Zde se nacházely důležité budovy jako bazilika (soudní budova), chrám Apollóna a budova městské správy.
Lupanar: Starověký nevěstinec s dochovanými erotickými freskami. Lupanar je jedním z nejnavštěvovanějších míst v Pompejích a poskytuje fascinující pohled na sexuální mravy starověkého Říma.
Domy: Prohlédněte si luxusní vily bohatých Pompejanů, zdobené nádhernými mozaikami a freskami. Například Dům Vettiů, známý svými zachovalými freskami zobrazujícími mytologické scény, nebo Dům Fauna, jeden z největších a nejimpozantnějších domů v Pompejích, pojmenovaný po bronzové soše Fauna nalezené na místě.
Divadla: Navštivte Velké divadlo a Odeon, kde se konala představení a koncerty. Velké divadlo, postavené v 2. století př. n. l., mohlo pojmout až 5 000 diváků, zatímco menší Odeon sloužil pro komornější představení.
Termální lázně: Objevte složitý systém veřejných lázní, které Římané používali k relaxaci a socializaci. Pompejské lázně byly vybaveny různými místnostmi, včetně tepidaria (teplá místnost), caldaria (horká místnost) a frigidaria (studená místnost).
Odlitky obětí: Dojemné sádrové odlitky těl obětí erupce, které zachycují jejich poslední okamžiky. Tyto odlitky, vytvořené vstřikováním sádry do dutin zanechaných rozloženými těly, jsou jedním z nejdojemnějších a nejpůsobivějších prvků návštěvy Pompejí.
Díky sopečnému popelu, který město pokryl, se Pompeje neuvěřitelně zachovaly. Můžeme tak vidět domy, obchody i veřejné budovy téměř v původním stavu. Pompeje odhalují mnoho o každodenním životě starých Římanů. Nalezené artefakty, jako jsou nádobí, nábytek a dokonce i jídlo, poskytují cenné informace o jejich zvycích a tradicích. Například chléb nalezený v pekárně ukazuje, jak vypadal římský chléb. Město bylo znovuobjeveno až v 18. století, což přineslo senzaci a podnítilo zájem o archeologii. Systematické vykopávky začaly v polovině 18. století a pokračují dodnes a odhalují nové poklady a poznatky o starověkém městě.
Doporučujeme navštívit Pompeje s průvodcem, který vám poskytne hlubší vhled do historie a významu tohoto místa. Využijte také možnost návštěvy dalších zajímavých míst v okolí, jako je Vesuv, odkud je úchvatný výhled na Pompeje a Neapolský záliv, nebo navštivte Neapol, pulzující město s bohatou historií a kulturou.
Přidejte se k nám a objevte tajemství Pompejí! Naplánujte si s námi svou cestu. Těšíme se, že vám pomůžeme prožít nezapomenutelné dobrodružství v Itálii!
Když se řekne "starověký Řím", vybaví se nám koloseum, akvadukty a mocná říše. Ale je tu ještě jeden pozoruhodný aspekt římské civilizace, který zásadně ovlivnil vývoj světa: jejich silnice. Římské silnice nebyly jen cestami; byly páteří impéria, umožňovaly obchod, vojenské výboje a šíření kultury.
Historie a vývoj
První římská silnice, Via Appia, byla postavena v roce 312 př. n. l. a spojovala Řím s Capuou. Její výstavbu nařídil Appius Claudius Caecus, římský cenzor, a sloužila především vojenským účelům. V době, kdy Řím rozšiřoval svou moc na Apeninském poloostrově, byly rychlé a spolehlivé cesty nezbytné pro přesun legií, zásob a komunikaci s odlehlými posádkami. Via Appia tak umožnila Římu efektivněji kontrolovat dobytá území a rychle reagovat na případné vzpoury nebo hrozby.
Postupem času, jak se římská říše rozrůstala a její vliv se šířil, se účel silnic vyvíjel. Kromě vojenského využití začaly sloužit také obchodu a ekonomice. Usnadňovaly přepravu zboží z provincií do Říma a naopak, což vedlo k rozkvětu obchodu a bohatství. Dále byly klíčové pro správu a šíření římské kultury a práva. Úředníci, zprávy a dekrety se mohly rychleji dostat do všech koutů impéria, což posilovalo centrální moc Říma.
Římané vyvinuli sofistikovanější techniky stavby silnic a síť se rozšířila po celé Itálii a do provincií. Silnice se stavěly s ohledem na trvanlivost a efektivitu. Inženýři používali různé materiály, jako je kámen, štěrk a cement, a vrstvili je, aby vytvořili silnici, která by vydržela pohyb těžkých vozů a pěších vojáků po mnoho desetiletí, ne-li staletí. Silnice byly také navrženy tak, aby odváděly vodu, což zabraňovalo jejich erozi a prodlužovalo jejich životnost.
Zajímavosti o římských silnicích
Via Appia: Tato slavná silnice byla jednou z nejdůležitějších v římské říši a dodnes existuje její část, která je svědectvím o římském inženýrství.
Milníky: Římané používali milníky (milestones) k označení vzdálenosti od Říma nebo jiného významného města, což usnadňovalo cestování a komunikaci. Tyto kameny často obsahovaly i jméno císaře, který silnici nechal postavit nebo opravit.
Šířka: Římské silnice byly obvykle široké asi 4 metry, což umožňovalo pohodlné míjení dvou vozů. V některých strategicky důležitých úsecích mohly být i širší.
Přímé trasy: Římané se snažili stavět silnice co nejpřímější, i když to znamenalo překonávání kopců nebo budování mostů a tunelů. Tento přístup minimalizoval cestovní dobu a maximalizoval efektivitu.
Dopravní síť: Do 4. století n. l. se římská silniční síť rozkládala na více než 400 000 kilometrech a spojovala odlehlá místa po celé říši, od Británie po Blízký východ.
Návštěva římských silnic dnes: Jak zažít historii na vlastní kůži
Mnoho římských silnic se dochovalo dodnes, ať už jako součást moderní silniční sítě, nebo jako archeologické památky. Pro cestovatele je to jedinečná příležitost projít se po stejných cestách, po kterých kdysi kráčeli legionáři, obchodníci a císaři.
Via Appia Antica (Stará Via Appia): Nejznámější a nejlépe dostupná část se nachází nedaleko Říma. Můžete si zde pronajmout kolo, projít se pěšky nebo si objednat prohlídku s průvodcem.
Vstupenky: Přístup na samotnou Via Appia Antica je většinou zdarma, protože se jedná o veřejnou cestu. Nicméně, pokud chcete navštívit přilehlé archeologické lokality, jako jsou katakomby (např. Katakomby sv. Kalixta, Katakomby sv. Šebestiána) nebo vily (např. Villa di Massenzio), je nutné zakoupit vstupenky.
Ceny: Ceny se liší v závislosti na konkrétní lokalitě a typu prohlídky. Vstup do katakomb se obvykle pohybuje v rozmezí od 8 do 15 EUR na osobu. Některé kombinované vstupenky mohou být dražší.
Online zakoupení: Vstupenky do mnoha lokalit, včetně katakomb, lze zakoupit online prostřednictvím oficiálních webových stránek nebo specializovaných prodejních portálů. Doporučuje se zakoupit vstupenky předem, zejména v hlavní sezóně, abyste se vyhnuli frontám.
Další dochované úseky: Pozůstatky římských silnic najdete i v jiných částech Itálie a Evropy, často v blízkosti archeologických nalezišť. Informace o přístupu a případných vstupenkách získáte na místě nebo na webových stránkách příslušných archeologických parků.
Dědictví římských silnic
Římské silnice měly trvalý dopad na vývoj civilizace. Umožnily šíření římského práva, správy a kultury a usnadnily obchod a ekonomický růst. Jejich konstrukční techniky ovlivnily stavbu silnic po staletí a mnoho moderních silnic sleduje trasy původních římských cest. Jsou dodnes symbolem římské moci, organizovanosti a inženýrské zdatnosti.
Při cestování po Itálii si nezapomeňte všímat pozůstatků těchto starověkých cest. Jsou tichým svědectvím o inženýrské zdatnosti Římanů a trvalém dědictví jejich říše.
Zdroj FOTO: https://www.turismoroma.it/en/places/appian-way
Sicílie, ostrov slunce, moře a starobylé historie, skrývá mnoho pokladů. Jedním z nejvíce fascinujících a unikátních míst, která tento ostrov nabízí, se nachází v městečku Castel di Lucio v provincii Messina. Labirinto di Arianna (Ariadnin labyrint) je zážitkem, který se vám vryje do paměti.
Co je Ariadnin labyrint?
Ariadnin labyrint je monumentální umělecké dílo, vytvořené italským umělcem Mauro Stacciolim. Jedná se o kruhovou strukturu o průměru 70 metrů, postavenou z betonu a tyčící se nad krajinou. Labyrint není bludištěm v tradičním smyslu; nemá žádné slepé uličky ani složité cesty. Místo toho nabízí symbolickou cestu, která vybízí k zamyšlení a meditaci.
Proč navštívit Ariadnin labyrint?
Unikátní umělecké dílo: Staccioliho labyrint je působivým příkladem současného umění v krajině. Jeho minimalistický design v kontrastu s dramatickou sicilskou krajinou vytváří silný vizuální zážitek.
Panoramatické výhledy: Labyrint se nachází na kopci a nabízí úchvatné výhledy na okolní hory Nebrodi a pobřeží Tyrhénského moře.
Místo k zamyšlení: Procházka labyrintem je metaforou životní cesty, s jejími výzvami a triumfy. Je to místo, kde se můžete zastavit, zhluboka se nadechnout a najít klid.
Jak se tam dostat? Castel di Lucio se nachází asi 130 km od Palerma a 180 km od Catanie. Nejlepší způsob, jak se tam dostat, je autem. Pokud budete ubytovaní v Cefalu, tak autem dojedete zhruha za hodinu (cca 46 km).
Tip: Návštěvu Ariadnina labyrintu můžete spojit s prohlídkou okolních atrakcí, jako je Normanský hrad v Castel di Lucio nebo přírodní park Nebrodi.
Ariadnin labyrint je skrytý klenot, který stojí za to objevit. Je to místo, kde se umění, příroda a spiritualita snoubí v nezapomenutelném zážitku. Vyrazíte na Sicílii s námi? Neváhejte se nám ozvat :-)
Zdroj FOTO
Calcio Storico Fiorentino je unikátní turnaj, který kombinuje fotbal, rugby a wrestling a každoročně oživuje starobylé tradice Florencie. Je to projev hluboké hrdosti a odkaz předků.
Kořeny Tradice: Stručná Historie
V 15. století mladí Florenťané tyto sporty oživili a vytvořili Calcio Storico. První oficiální pravidla pocházejí z roku 1580 od Giovanniho de' Bardi. Významným momentem byla "Hra obléhání" v roce 1530, kdy Florenťané uspořádali zápas na protest proti obléhání. Hry se v minulosti účastnili i šlechtici a princové. Po úpadku v 17. století byl turnaj obnoven v roce 1930.
Pravidla Hry: Klíčové Body
Hraje se na písečné ploše na Piazza Santa Croce o rozměrech přibližně 100 x 50 metrů. Každý ze čtyř týmů má 27 hráčů bez možnosti střídání. Cílem je hodit nebo kopnout míč přes síť na soupeřově straně a získat tak cacciu (gól). Používají se ruce i nohy. Fyzická náročnost je vysoká, historicky byly povoleny i tvrdé zákroky, ale v současnosti jsou údery a kopy do hlavy zakázány. Na dodržování pravidel dohlíží rozhodčí a jeho asistenti. Hra trvá 50 minut.
Čtyři Quartieri: Barvy a Historie
Turnaje se účastní čtyři historické čtvrti Florencie:
Piazza Santa Croce se promění v arénu s tribunami plnými diváků. Před zápasem probíhá historický průvod (Corteo Storico). Fanoušci v barvách svých čtvrtí vytvářejí elektrizující atmosféru. Turnaj se koná tradičně kolem svátku svatého Jana Křtitele (24. června).
Každý rok se konají tři zápasy, obvykle v třetím červnovém týdnu. V roce 2025 se semifinále odehrají 14. a 15. června, finále 24. června. Vstupenky se prodávají online na TicketOne.it. Doporučuje se koupit je s předstihem. Ceny se pohybují od 29 do 80 €. Pokud nemáte vstupenku, můžete sledovat průvod. Zápasy bývají vysílány i živě.
Vítězný tým tradičně získával chianinskou krávu. Hráli zde i členové rodu Medici a papežové. Existuje teorie o římských kořenech hry. Hráči nehrají pro peníze, ale pro čest své čtvrti. Nejúspěšnější je tým Santa Croce / Azzurri.
Calcio Storico Fiorentino je fascinující událost plná historie a vášně. Pokud budete v červnu ve Florencii, nenechte si ji ujít. Pro více informací o zájezdech nás kontaktujte, rádi vám připravíme zájezd na míru!
Zdroj foto: visitflorence.com, firenzetoday.it
Florencie, renesanční perla Itálie, je známá svými uměleckými poklady, bohatou historií a živou kulturou. Jedním z nejvýznamnějších svátků, který toto město každoročně slaví, je Festa di San Giovanni (Svátek svatého Jana Křtitele) 24. června. Tento den je věnován patronovi města a nabízí jedinečnou příležitost zažít Florencii v její nejživější podobě. Svátek svatého Jana Křtitele má ve Florencii hluboké kořeny, spojující pohanské tradice letního slunovratu s uctíváním světce. Oslavy kombinují náboženské tradice s bujarými světskými oslavami a vyvrcholí velkolepým ohňostrojem, který osvětluje noční oblohu nad řekou Arno. Pro návštěvníky je to skvělá příležitost ponořit se do místních zvyků a tradic.
Co můžete během Festa di San Giovanni zažít?
Historický průvod: Centrum Florencie ožívá historickým průvodem, který připomíná založení města a jeho významné osobnosti. Účastníci průvodu jsou oblečeni v nádherných renesančních kostýmech, často ručně šitých a zdobených složitými detaily. Průvod prochází nejdůležitějšími památkami města a divákům umožňuje ponořit se do bohaté historie Florencie. Za zvuků dobové hudby a bubnů se tak oživují staré časy.
Calcio Storico Fiorentino: Jedním z vrcholů oslav je finálový zápas Calcio Storico Fiorentino na Piazza Santa Croce. Tento tradiční sport, který se hraje již od 16. století, je směsicí fotbalu, rugby a wrestlingu. Čtyři týmy, reprezentující historické čtvrti Florencie, bojují o vítězství s velkým nasazením a vášní. Hráči v historických kostýmech, často s tvářemi pokrytými blátem a potem, předvádějí neuvěřitelnou sílu a vytrvalost. Calcio Storico Fiorentino není jen sportovní událost, ale také kulturní fenomén, který odráží soutěživého ducha Florenťanů.
Ohňostroj: Večer se město shromažďuje, aby sledovalo velkolepý ohňostroj, který osvětluje florentskou oblohu. Ohňostroj, odpalovaný z Piazzale Michelangelo, je synchronizován s hudbou a vytváří magickou atmosféru. Nejlepší místa k jeho sledování jsou mosty přes řeku Arno, zejména Ponte Santa Trinita a Ponte Vecchio, odkud se naskýtá úchvatný výhled na osvětlené město a odrážející se světla na hladině řeky.
Náboženské obřady: Kromě světských oslav se konají také náboženské mše a procesí na počest svatého Jana Křtitele v různých kostelech po celém městě. Slavnostní mše v Duomo je centrem náboženských oslav.
Festa di San Giovanni je skvělou příležitostí, jak poznat Florencii zevnitř a zažít její kulturu, historii a sportovního ducha. Ať už vás lákají historické průvody, vzrušující zápas Calcio Storico Fiorentino, ohromující ohňostroj nebo duchovní rozměr svátku, Florencie vám během tohoto svátku nabídne nezapomenutelné zážitky. Nezapomeňte si včas zajistit ubytování, protože v době konání svátku je o ně velký zájem.
Představte si sluncem zalité vinice, vůni zralých hroznů ve vzduchu a radostnou atmosféru sklizně. Zveme vás na jedinečnou cestu do Itálie v období Vendemmie, tradičního vinobraní, které probíhá od září do října. Ponořte se do světa vína, poznejte jeho zrod od vinice až po sklenku a zažijte autentickou italskou kulturu spojenou s tímto starobylým rituálem. Vendemmia není jen zemědělská práce, je to oslava přírody, úrody a komunity. V tomto období ožívají italské vinice ruchem sběračů, traktorů a nadšených návštěvníků. Mnoho vinařství otevírá své brány a nabízí jedinečnou příležitost být součástí tohoto magického procesu, od ruční sklizně hroznů až po první ochutnávky mladého vína ("vino nuovo").
Objevte skryté kouzlo italského venkova během vinobraní:
Kam vyrazit na Vendemmiu?
Představte si, že jste obklopeni majestátními ledovci, sedíte v divadle z ledu a posloucháte melodie hrané na nástroje vytesané z ledu. To není sen, to je Paradice Music! Tento nevšední festival, který se koná v Milka Paradice Dome, velkém iglú divadle s 200 místy k sezení na úpatí ledovce Presena, okouzlil návštěvníky i v tomto roce. A vy se můžete těšit, protože se s velkou pravděpodobností bude konat i v letech následujících! Festival Paradice Music se obvykle koná od ledna do začátku dubna. V tomto období si návštěvníci mohou vychutnat jedinečné koncerty v ledovém divadle.
Ledové nástroje: Hvězdy festivalu
Skutečným lákadlem Paradice Music jsou ledové hudební nástroje. S neuvěřitelnou precizností je vytvářejí umělci Lino Mosconi, Giorgio Tomaselli a Matteo Aielli. Tyto křehké a zároveň úžasné nástroje vydávají dokonalé tóny a přenášejí emoce s intenzitou, jakou dokážou zprostředkovat jen ti nejlepší hudebníci.
Paradice Music 2024 Ph Giacomo Podetti Pontedilegno Tonale 05@2x
Milka Paradice Dome: Místo, kde se snoubí krása s hudbou
Do Milka Paradice Dome, kam se dostanete lanovkou Paradiso z Passo del Tonale, se vyplatí přijít i mimo koncerty. Toto iglú divadlo s pódiem a 200 místy k sezení je architektonickým skvostem. Během představení tu zažijete něco navíc. Mrazivé teploty uvnitř iglú totiž dodávají festivalu další rozměr - udržují ledové nástroje v perfektním stavu a vy si tak můžete vychutnat jejich jedinečný zvuk v plné kráse.
Orchestr Paradice a jeho hosté
Orchestr Paradice, který se skládá z místní rockové kapely Los Locos Armando's, klavíristy Massima Faese a smyčcového tria Frosty Trio, provází diváky rozmanitým hudebním repertoárem. Můžete se těšit na skladby od legendárních umělců minulosti i současnosti, operní árie i klasické melodie. V každém vydání festivalu se k orchestru připojují i výjimeční hosté, kteří obohacují program svými vystoupeními.
Paradice Music 2024 Ph Mariotti Mauro Pontedilegno Tonale 06@2x
Paradice Band: Tematické večery plné energie
Kromě hlavních koncertů nabízí Paradice Band tematické večery věnované různým hudebním žánrům. Čeká vás italská a anglická hudba, grunge, surf, reggae, pop a mnoho dalšího. Kapelu vede Lino Mosconi, který se kromě hudby věnuje i tvorbě ledových nástrojů. V Paradice Band hrají: Lino Mosconi (kytara), Saro Villari (bicí), Carlo Ausserer (basa) a Valeria Cordella (housle).
Zažijte hudbu v ledovém království!
Paradice Music je událost, která se vymyká všem konvencím. Je to oslava hudby, umění a přírodní krásy, která vás zaručeně okouzlí. Pokud jste ji letos nestihli, nezoufejte! Sledujte oficiální stránky a sociální sítě Ponte di Legno Tonale, kde se včas dozvíte o konání dalšího ročníku.
Zdroj: https://www.visitvaldisole.it/it/eventi/paradice-music
PHOTO ARCHIVE: ADAMELLO SKI / TOURIST BOARD VAL DI SOLE
Florencie, perla Toskánska, je město, které okouzluje návštěvníky svou bohatou historií, uměním a kulturou. Jako rodiště renesance se Florencie pyšní jedinečnou atmosférou, která vás vtáhne do dob dávných mistrů, jako byli Michelangelo, Leonardo da Vinci a Botticelli. Projděte se jejími malebnými uličkami, obdivujte architektonické skvosty a nechte se unést uměním, které je doslova na každém kroku.
Florencie se nachází v samém srdci Itálie, v regionu Toskánsko. Leží na úpatí Apenin, na březích řeky Arno. Město je obklopeno malebnými kopci, které jsou pokryté vinicemi a olivovými háji. Tato strategická poloha přispěla k jeho historickému významu jako důležitého obchodního a kulturního centra.
Florencie byla založena Římany v 1. století př. n. l. a postupně se rozvinula v významné centrum obchodu a řemesel. Ve 14. až 16. století zažila Florencie období největšího rozkvětu, kdy se stala kolébkou renesance. Město bylo ovládáno rodem Medici, který podporoval umění a vědu, a působili zde takoví umělci jako Leonardo da Vinci, Michelangelo a Botticelli. Florencie si dodnes uchovala svůj renesanční odkaz a je považována za jedno z nejkrásnějších měst na světě.
Katedrála Santa Maria del Fiore (Duomo): Dominanta města s Brunelleschiho kupolí, která nabízí úchvatný výhled na Florencii.
Galerie Uffizi: Jedna z nejvýznamnějších uměleckých galerií světa, kde můžete obdivovat díla Botticelliho, Michelangela, Leonarda da Vinciho a dalších mistrů.
Ponte Vecchio: Malebný most přes řeku Arno, který je známý svými obchůdky s šperky.
Palazzo Pitti: Rozsáhlý palác s nádhernými zahradami Boboli, který byl sídlem florentských vládců.
Galleria dell'Accademia: Zde se nachází Michelangelův David, jedno z nejslavnějších děl sochařství.
S naší cestovní kanceláří se můžete do Florencie vydat bez starostí. Zajistíme vám ubytování v pečlivě vybraných hotelech, pohodlnou dopravu a zajímavý program, který vám umožní poznat to nejlepší z tohoto úchvatného města. Naši zkušení průvodci vám odhalí tajemství Florencie a zprostředkují vám nezapomenutelné zážitky.
PŘIPRAVILI JSME PRO VÁS NOVÝ POZNÁVACÍ ZÁJEZD S LETECKOU DOPRAVOU A PRŮVODCEM
PROHLÉDNĚTE SI NAŠI NABÍDKU ZDE a vydejte se s námi do Florencie!
Rezervujte si vstupenky s předstihem: Zejména v hlavní sezóně je vhodné si vstupenky do galerií a muzeí rezervovat online, abyste se vyhnuli dlouhým frontám.
Ochutnejte místní kuchyni: Florencie je rájem pro gurmány. Nezapomeňte ochutnat florentský steak, lanýže, domácí těstoviny a vynikající toskánská vína.
Projděte se po zahradách Boboli: Tyto nádherné zahrady nabízejí nejen krásné výhledy na město, ale i možnost relaxace a odpočinku.
Navštivte místní trhy: Zažijte autentickou atmosféru Florencie na trzích, jako je San Lorenzo Market, kde můžete nakoupit suvenýry, kožené výrobky a místní speciality.
Užijte si výhled z Piazzale Michelangelo: Tento vyhlídkový bod nabízí panoramatický výhled na Florencii, který je nejkrásnější při západu slunce.
Vítejte v Poseidonových zahradách, termálním parku, který se nachází v malebné zátoce Citara na ostrově Ischia. Tento ráj je jedním z největších a nejvyhlášenějších termálních komplexů v Evropě a nabízí návštěvníkům jedinečný zážitek pohody a relaxace. Pokud hledáte autentický italský zážitek spojený s relaxací a wellness, Poseidonovy zahrady jsou ideální volbou.
Termální prameny s tisíciletou tradicí
Už staří Římané znali blahodárné účinky ''ischitánských'' termálních pramenů. Voda, bohatá na minerály, vyvěrá ze země o teplotách 28 °C až 40 °C a je využívána k léčbě různých zdravotních problémů, jako jsou revmatismus, artróza, kožní onemocnění a problémy s dýcháním. Ischia, sopečný ostrov v Neapolském zálivu, je proslulý svými termálními prameny a Poseidonovy zahrady jsou jedním z nejlepších míst, kde si je můžete vychutnat.
Co vás v Poseidonových zahradách čeká?
Bazény s různými teplotami: V parku se nachází více než 20 bazénů (termální, mořské, kneippovy bazény) o různých teplotách, takže si každý návštěvník může vybrat ten, který mu nejvíce vyhovuje.
Přírodní sauna: Využijte blahodárných účinků horké páry v přírodní sauně vytesané do skály.
Soukromá pláž: Odpočiňte si na soukromé pláži s lehátky a slunečníky a kochejte se nádherným výhledem na moře.
Wellness centrum: Dopřejte si masáž, bahenní zábal nebo jinou z relaxačních procedur v místním wellness centru.
Restaurace a bary: V areálu parku se nachází několik restaurací a barů, kde si můžete vychutnat lahodné italské speciality a osvěžující nápoje.
Úchvatné výhledy: Poseidonovy zahrady se rozkládají na terasovitých svazích s výhledem na moře, takže se můžete při koupání kochat nádhernými panoramaty.
Tipy pro návštěvu Poseidonových zahrad:
Rezervujte si vstupenky předem, zvláště pokud plánujete návštěvu v hlavní sezóně.
Nezapomeňte si plavky, ručník a koupací čepici, vezměte si s sebou opalovací krém a sluneční brýle.
Park je otevřen od 19. dubna do 31. října 2025, každý den: 9:00 – 19:00 hod.
➔ celodenní vstupné: 45,00 € - půldenní vstupné od 13 hod.: 40,00 €
➔ večerní prohlídka 18:00-19:00 hod (bez koupání): 7,00 €
➔ děti do 3 let zdarma, 4-11 let – 50% (termální oblast je pro děti zakázána)
Více na oficiálních webových stránkách.
Ischia: Ostrov termálních pramenů a italského šarmu
Kromě Poseidonových zahrad nabízí Ischia i další atrakce, které stojí za to vidět:
Aragonský hrad: Impozantní hrad s bohatou historií, který se tyčí na skalnatém ostrůvku spojeném s hlavním ostrovem mostem.
Malebná městečka: Prozkoumejte okouzlující městečka jako Ischia Porto, Forio a Sant'Angelo s jejich úzkými uličkami, barevnými domy a tradičními restauracemi.
Krásné pláže: Odpočiňte si na jedné z mnoha písečných pláží a vychutnejte si slunce a moře.
Botanické zahrady La Mortella: Navštivte nádherné botanické zahrady s exotickými rostlinami z celého světa.
Vynikající kuchyně: Ochutnejte místní speciality, jako jsou čerstvé mořské plody, těstoviny s mořskými plody, králík na ischiatský způsob a místní vína.
Poseidonovy zahrady jsou ideálním místem pro návštěvu během odpočinkové dovolené v Itálii. Spojte lázeňský pobyt s aktivním odpočinkem a poznáváním italské kultury. Navštivte Poseidonovy zahrady a zažijte jedinečnou kombinaci relaxace, wellness a italské pohostinnosti. Chcete se dozvědět více o možnostech výletů a pobytů na Ischii? Kontaktujte nás a my vám rádi připravíme nabídku na míru!
Regata Storica je tradiční a velmi populární událost, která přitahuje jak obyvatele Benátek, tak návštěvníky z celého světa. První historické záznamy o této události pocházejí z poloviny 13. století, kdy byla součástí oslav "Festa delle Marie". Je však pravděpodobné, že regaty existovaly mnohem dříve, protože Benátky byly vždy námořním městem a výcvik zkušených veslařů byl naprostou nutností.
Historická regata
Regata Storica je hlavní událostí každoročního kalendáře veslování "Voga alla Veneta". Tento jedinečný sport se v benátské laguně provozuje již tisíce let a dnes je známý především díky velkolepé historické vodní podívané, která závodu předchází. Další ročník se koná v neděli 7. září 2025.
První vizuální zobrazení regaty pochází až z pozdější doby, z pohledu na Benátky, který kolem roku 1500 nakreslil Jacopo dé Barbari. Tato mapa obsahuje detail skupiny lodí s nápisem "regata" vedle nich. Od té doby se regata stala oblíbeným tématem pro malíře, kteří se snažili zachytit slavnostního ducha města. Původ slova je nejistý, ale pravděpodobně pochází z "aurigare", slovesa, které se v 16. století používalo jako synonymum pro závodění, a od té doby se tento termín vžil ve všech hlavních evropských jazycích pro označení lodního závodu. Původně byly regaty buď závody mezi lodníky a gondoliéry, nebo "regate grandi" (organizované při zvláštních náboženských nebo občanských příležitostech).