ČERVENÉ POMERANČE: Sladká chuť sopky a slunce

Slunce, sopka a šťáva plná překvapení

Na Sicílii nejsou červené jen západy slunce a láva z Etny. Jsou tam červené i pomeranče, které jsou nejen krásné, ale mají i výjimečnou chuť, vůni a původ, na který jsou místní právem hrdí.

Kde rostou a proč jsou tak výjimečné?

Červené pomeranče (italsky „arance rosse") se pěstují především v okolí Etny, v oblasti pianura di Catania na východní Sicílii. Tady mají unikátní podmínky: horké dny, chladné noci a sopečnou půdu plnou minerálů. Právě tyto rozdíly v teplotách během dozrávání způsobují, že se v pomerančích tvoří anthokyany - přírodní pigmenty, které dávají dužině její typickou rudou až purpurovou barvu.

Jaké druhy extistují?

Mezi nejznámější odrůdy patří:

• Tarocco - sladký, jemný a velmi šťavnatý. Oblíbený i na džusy

• Moro - nejintenzivněji zabarvený, lehce nakyslý, výrazná chuť

• Sanguinello - typický pro pozdní sezónu, sytě červený a aromatický

Kdy chutnají nejlépe?

Sezóna červených pomerančů je od prosince do března, někdy až do dubna. Právě v zimních měsících jsou plody nejchutnější.
Na Sicílii si je lidé dávají ke snídani, do salátů a dělají z nich džusy, marmelády i dezerty. V některých restauracích najdete i červený pomeranč v kombinaci s fenyklem, olivovým olejem a solí - jednoduchý, ale osvěžující salát.

Zajímavost na závěr🌋
V Itálii se říká, že červené pomeranče jsou „darem Etny", protože bez její přítomnosti by tahle barevná a chuťová vyjímečnost nikdy nevznikla. A místní dodávají:
„Na Sicílii se pomeranč nejí. Tady se vychutnává."🍊

Zdroj: italia.it; unsplash.com