Když se dnes řekne balet, většina lidí si vybaví francouzské scény, ruské soubory a velká jména klasické hudby. Jenže skutečné kořeny baletu sahají do renesanční Itálie 15. století. Tehdy se při dvorských slavnostech tančilo něco, co připomínalo první podobu baletu - elegantní pohyby v rytmu hudby, doplněné zpěvem a pantomimou. Nebylo to jen o tanci, ale o celé umělecké podívané, která měla oslavit moc a bohatství šlechty.
Cesta z Itálie do Francie
Balet by ale zůstal jen dvorskou zábavou, kdyby jej nepřivezla do Francie italská šlechtična Kateřina Medicejská. Ta se v 16. století provdala za francouzského krále a na jeho dvoře se začaly pořádat velkolepé slavnosti s tanečními vystoupeními v italském stylu. O sto let později pak král Ludvík XIV., vášnivý tanečník přezdívaný „Král Slunce“, založil Královskou akademii tance a stanovil jasná pravidla, která balet dodnes používá. Proto také všechny baletní kroky nesou francouzské názvy.
Zlatý věk baletu v Rusku
Od 18. a 19. století se balet šířil po celé Evropě, ale skutečný rozkvět zažil v Rusku. Carské divadelní scény v Petrohradě a Moskvě přivedly na svět nejznámější baletní díla všech dob, jako je Čajkovského Labutí jezero či Spící krasavice. Od té doby se balet stal symbolem precizní techniky, půvabu a uměleckého vyjádření.
Itálie a její dědictví
Přestože dnes balet často spojujeme s Francií a Ruskem, nesmíme zapomínat, že jeho kolébkou byla právě Itálie. Renesanční města jako Florencie či Milán dala základ umění, které dnes obdivují diváci na všech kontinentech. I dnes má Itálie v baletním světě své místo - například slavná milánská La Scala patří k předním divadlům, kde je možné vidět špičkové baletní soubory.
Zdroj: unsplash.com