PROSCIUTTO: Delikátní symbol italské tradice

Umění, které zraje s časem

Prosciutto – jemně nakrájená sušená šunka s neodolatelnou vůní a delikátní chutí – patří mezi nejcennější poklady italské gastronomie. Jeho historie sahá až do starověkého Říma, kdy se první techniky sušení a solení masa staly základem pro dlouhodobé uchování potravy. Tradice výroby se postupně vyvíjela, až vznikly dnes známé druhy, jako Prosciutto di Parma nebo San Daniele, které se vyrábějí s úctou k původním postupům a trpělivostí, jež se dědí z generace na generaci.

Od slunce a soli k dokonalé chuti
Slovo prosciutto pochází z latinského „perexsuctus“, tedy „vysušený“. A právě sušení je základem jeho výroby. Čerstvé vepřové stehno se nasolí mořskou solí a nechá několik měsíců zrát v chladných, dobře větraných místnostech. Postup je jednoduchý, ale vyžaduje trpělivost – některé druhy prosciutta zrají i až dva roky.

Prosciutto crudo a cotto – dva světy chuti
Italové rozlišují dva hlavní typy:

• Prosciutto crudo – sušená, syrová šunka s jemnou, nasládlou chutí (např. Prosciutto di Parma).

• Prosciutto cotto – vařená šunka, podobnější té, kterou známe z našich kuchyní, ale s jemnější strukturou a vůní.

Každý region má své vlastní tajemství výroby i charakteristickou chuť, ovlivněnou klimatem, vzduchem a kvalitou masa.

Jak si prosciutto vychutnat
Italové si ho nejraději dopřávají s čerstvým melounem, na antipasti talíři s parmazánem, olivami a vínem, nebo v jednoduchém sendviči s bílým chlebem a máslem. Čím jednodušší kombinace, tím víc vynikne jeho jedinečná chuť.

Zdroj: unsplash.com